Ministři dopravy členských států Evropské unie se shodli na reformě silniční přepravy. Ta by se měla týkat třeba podmínek, za kterých pracují řidiči kamionů. Počítá taky se změnou pravidel při vysílání šoférů do zahraničí. Například ti čeští nebudou muset splňovat všechny nároky dané země – bude se na ně totiž vztahovat jiná právní úprava než na pracovníky z jiných oborů.
„Po roce a půl velmi ostrých jednání se členské státy dohodly na budoucích pravidlech mezinárodní silniční dopravy v EU. Poslední krok byl jednoznačně nejtěžší. Teď je řada na Evropském parlamentu,“ napsal na Twitteru Jaroslav Zajíček z českého zastoupení při EU.
Podle rakouského ministra dopravy a inovací Norberta Hofera dohoda zajistí spravedlivější pravidla pro řidiče a dopravce. „Profesionální řidiči budou těžit z lepších pracovních podmínek a dopravci operující napříč různými členskými státy budou mít větší právní jistotu,“ uvedl.
Součástí dohody je úplné vynětí tranzitu a bilaterální přepravy z pravidel vysílání pracovníků, což je věc, o kterou Česko dlouhodobě usilovalo. V otázce takzvané kabotáže, tedy provozování dopravy uvnitř jiného členského státu, zůstává zachován stávající režim umožňující tři operace v sedmi dnech.
Řidič by se měl vrátit domů každé tři až čtyři týdny
Nově je pak stanoveno období takzvaného „cooling off“ neboli přestávky mezi kabotáží v podobě pěti dní. Řidiči podle nových pravidel můžou trávit dva zkrácené týdenní odpočinky po sobě v kabině vozidla, pravidelný týdenní odpočinek musí ale čerpat mimo vůz. Dopravce musí organizovat práci řidiče tak, aby mu bylo umožněno vrátit se domů každé tři nebo čtyři týdny, a to v závislosti na čerpání odpočinku.
Dále by podle nových pravidel měla vozidla provozující mezinárodní dopravu a kabotáž být do konce roku 2024 vybavena tzv. smart tachografy druhé generace. V mezidobí bude řidič muset zadávat kód země v současném tachografu ihned po překročení hranic.
O kompromisu se bude následně vyjednávat v rámci trialogů s Evropskou komisí a Evropským parlamentem. O pravidlech přepravy se v minulosti vedly dlouhé spory. Země jako Francie, Belgie či Německo se rozhodly bránit před levnější konkurencí ze střední i východní Evropy a o dialog neměly zájem. Veškeré snahy zemí východní a střední Evropy, které za dobu vyjednávání nabídly řadu ústupků, permanentně blokovaly.
