Petr Moos je novým předsedou dozorčí rady Českých drah. Chce řešit propojení jízdenek různých dopravců

Dozorčí rada Českých drah se ve čtvrtek sešla k prvnímu jednání v novém složení. Její členové si za předsedu zvolili bývalého ministra dopravy Petra Moose, kterého doporučil i současný ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Změny ve vedení podniku probere rada na příštích schůzích.

Moos byl zvolen do čela dozorčí rady jednomyslně. „Deklaroval, že jeho hlavním zájmem je stabilita a prosperita firmy, proto jsme se pro něj rozhodli zvednout ruku,“ řekl místopředseda Odborového sdružení železničářů Vladislav Vokoun. Pozitivně hodnotil volbu i předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp. Moos je podle něj v dopravě natolik erudovaný a vážený, že by mohl vyvážit různé vlivy, které mohou zvenčí na společnost působit.

Po zvolení Moos řekl, že se chce zaměřit na integrovanost jízdních dokladů, aby mohli zákazníci na jednu jízdenku cestovat napříč celou republikou. Dozorčí rada se podle něj zabývala i tím, jak by měly České dráhy fungovat na otevřeném trhu, do kterého vstupují i další alternativní dopravci. Základ vidí v jednáních s kraji, a to především o jejich požadavcích na dopravce. Konkurenceschopnost dle Moose spočívá mimo jiné i v modernizaci vozového parku.

„Přesvědčili jsme se, že České dráhy jsou stále stabilní společností s velkým potenciálem,“ řekl Moos.

Ťokova nespokojenost s vedením Českých drah

Jedním z hlavních úkolů nové dozorčí rady pak zřejmě bude výběr nového vedení státního dopravce. Ťok chce, aby rada vypsala výběrové řízení na nové členy představenstva. Současnému vedení Českých drah vyčítá především pomalou liberalizaci veřejné dopravy na železnici.

Členové dozorčí rady proto dostali za úkol vypracovat analýzy, které by měly posoudit současný stav společnosti. Na jejich základě by pak mohlo dojít k personálním změnám. 

Na otázku, zda by Moos byl pro výměnu ředitele ČD, České televizi řekl, že na to v tuto chvíli nemůže odpovědět. Chce počkat na výsledky analýz. O změnách ve společnosti by měla rada jednat na svém příštím zasedání, které je naplánované na 11. září. Pokud vyhlásí na nový management výběrové řízení, budou se do něj moci přihlásit i stávající členové představenstva, kteří jsou ve funkcích čtyři roky.

Většina dozorčí rady se obměnila

Řídicí výbor Českých drah v červenci odvolal z devítičlenné dozorčí rady jejího předsedu Milana Ferance (ANO) a další čtyři členy. Vedle Moose se novými členy rady stali Karel Pospíšil z VUT Brno, Josef Kolář z Fakulty informačních technologií ČVUT, Lukáš Týfa z Fakulty dopravní ČVUT a ředitel kanceláře předsedy Poslanecké sněmovny Jan Štrof.

Členy rady zůstávají Jan Pejša, Vladislav Vokoun a Antonín Leitgeb z Odborového sdružení železničářů (OSŽ) a dopravní odborník Vojtěch Kocourek.

Nahrávám video

„Je to poměrně výrazná změna. Dosud příliš mnoho akademiků v dozorčí radě nebylo. Na druhou stranu pan Ťok mluvil o odpolitizování, ale v dozorčí radě zůstávají někteří politici. Asi nejvíce problematický je příchod Jana Štrofa, který je aktivním členem hnutí ANO a je i politickým náměstkem ministra dopravy,“ uvedl redaktor Zdopravy.cz Jan Sůra. 

  • Petr Moos se narodil v roce 1946. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou na ČVUT v Praze. V letech 1974 až 1986 pracoval jako vývojový pracovník v Tesle. Do roku 1993 působil jako šéfredaktor odborného časopisu Slaboproudý obzor. V roce 1997 byl jmenován profesorem v oboru elektronika a sdělovací technika.
  • V letech 1993 až 1999 byl děkanem Fakulty dopravní ČVUT, kterou zakládal. Vedl zde také katedru informatiky a telekomunikací. Do roku 2006 působil na fakultě jako proděkan pro vědu a výzkum. Ve stejném roce  byl opět zvolen děkanem. Nyní zde pracuje jako předseda oborové rady v Ústavu aplikované informatiky v dopravě. Je autorem několika knižních monografií a spoluautorem desítek odborných článků. Jako spoluautor je rovněž uvedený u jedenácti patentů a autorských osvědčení.
  • Byl konzultantem Konsorcia pro telekomunikace a elektroniku (TEC) pro střední a východní Evropu zřízeného vládou USA. Několik let působil ve funkci předsedy představenstva Asociace provozovatelů kabelových televizí a telekomunikačních sítí. Na veletrhu INVEX 99 získal titul Osobnost roku ve sféře telekomunikací. Od roku 1999 do roku 2002 byl ředitelem v divizi podnikového poradenství mezinárodní auditorské firmy Deloitte & Touche.  
  •  V roce 1998 zastával půl roku funkci ministra dopravy ve vládě premiéra Josefa Tošovského. V letech 2007až 2008 byl členem takzvané „Pačesovy“ komise zřízené vládou. V roce 2014 neúspěšně kandidoval v komunálních volbách do zastupitelstva Prahy jako nestraník na kandidátce Demokratů Jana Kasla.
  • Petr Moos je ženatý a má tři děti. 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy o stát v oblasti vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 20 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.