Obyvatelé Česka vloni dlužili v průměru 29 700 korun. Průměrná výše závazků se tak meziročně zvedla přibližně o čtyři tisíce. Důvodem je podle ekonomů nízká nezaměstnanost, rostoucí příjmy a ochota utrácet.
Ženy si půjčují méně a nižší částky, v průměru je to 27 200 korun, u mužů je průměrný dluh o zhruba čtyři tisíce vyšší. Problém u obou skupin nastane, když se nesplácí.
To poznala i dlužnice, která nechtěla být jmenována. Půjčila si 30 tisíc. Na auto pro svého tehdejšího partnera. Po čase přišla o práci i o přítele. Dluh jí ale zůstal. Přestala ho splácet, protože neměla z čeho.
Výzvy k úhradě splátek ve výši 1500 korun měsíčně tak ignorovala. Dlužnou částku však neustále zvyšovala penále z prodlení. Zhruba za půl roku se jí ozvala inkasní agentura a domluvila s ní splátkový kalendář.
Dnes už má dlužnice zcela jiný názor na zadlužování se. „Pět let to bude, co to platím – po pětistovce měsíčně. Už bych do toho v životě nešla, už jsem si říkala, radši si našetřit,“ poznamenala.
Nejčastěji si lidé půjčují na spotřební elektroniku, chytré telefony či tablety. Dluhová spirála nabírá tempo, až může skončit exekucí.
„V některých částech společnosti to rostoucí zadlužení může být problém, který se potom nakonec projevuje rostoucím počtem exekucí, protože si půjčují lidé, kteří nemají na to, aby svoje dluhy spláceli,“ řekl analytik ČSOB Petr Dufek.
Jen loni bylo v exekuci 863 tisíc lidí. Tři a více exekucí přitom měla víc než polovina z nich. Život s exekucí poznává každodenně například Čestmíra Janošková. Bydlí sama v malé vesnici v Moravskoslezském kraji. Kvůli exekuci se jí z důchodu strhávají peníze. Na jídlo jí tak zbývá jen několik set korun. Kupuje proto hlavně základní potraviny.
„Mám malý důchod, tak beru to nejlevnější,“ popsala.
Právě v Moravskoslezském kraji je dlužníků nejvíce. Zároveň je tam i nejvyšší počet zadlužených v Česku. Celých 16 procent.
