Den daňové svobody je letos o týden dříve než loni. Poděkovat můžeme růstu ekonomiky

2 minuty
Liberální institut na 22. května stanovil takzvaný den daňové svobody
Zdroj: ČT24

Na 22. května letos podle výpočtů Liberálního institutu připadá den daňové svobody. Pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana, tak přišel o týden dříve než loni. Do tohoto dne připadá příjem Čechů státu. Znamená to, že letos na stát pracovali 142 dní, což je nejméně od roku 2000, kdy institut údaje o dni daňové svobody začal zveřejňovat.

„Nepřeháněl bych to však s oslavami. Zaprvé je výrazný posun do jisté míry závislý na patové situaci ve sněmovně, kde nyní neexistuje motiv uplácet koaliční partnery financováním jejich oblíbených projektů. Zadruhé je největším faktorem posunu dne daňové svobody blíže k začátku roku výrazný růst produkce,“ uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Letošní den daňové svobody je v Česku o dva dny dříve, než je průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), a dříve, než je průměr zemí eurozóny (20. června). Zároveň je na tom Česko nejlépe ze všech sousedních států.

Den daňové svobody v ČR
Zdroj: Liberální institut

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček uvedl, že Česko je sice o dva dny před průměrem OECD, „přesto však máme sedmé nejvyšší zdanění práce ze všech 35 zemí OECD. To je zapříčiněno vysokými odvody na sociální zabezpečení, které jsou po Francii druhé nejvyšší“.

„Přestože celkový daňový výběr roste, klesá poměr vybíraných daní vůči hrubému domácímu produktu. Vysoké tempo růstu HDP přitom způsobuje, že se zkrátila doba, kdy Češi pracují pro stát, na 142 dní v roce,“ podotkl Křeček.

Odvody zaměstnavatelů za zaměstnance
Zdroj: OVM
Průměrné daňové zatížení
Zdroj: OVM

Celosvětově nejlepšího výsledku dosáhlo letos Irsko, kde si letos připomněli den daňové svobody 7. dubna. Následovala Jižní Korea s 28. dubnem. V USA nastal den daňové svobody 15. května. Naopak nejpozději bude den daňové svobody ve Finsku (13. července) a ve Francii (23. července).

„Obecně si polepšila většina zemí vyspělého světa, zejména kvůli všeobecnému hospodářskému růstu,“ uvedl Pánek.

Dvě data pro den daňové svobody

Liberální institut při svém výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody (22. května) s vývojem v dalších zemích.

Podle výpočtů společnosti Deloitte, která využívá jiné metodiky, připadne den daňové svobody letos na 23. června. Daňoví poplatníci tak budou podle výpočtů Deloitte v letošním roce pracovat na odvod daní 174 dní, o jeden den více než loni. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...