Spekulanti vyčkávají. Stále doufají, že zbohatnou na intervencích ČNB

Přesně před čtyřmi lety zahájila Česká národní banka režim devizových intervencí a oslabování koruny. Masivními nákupy eur udržovala domácí měnu poblíž hodnoty 27 korun za euro, aby podpořila ochabující ekonomiku. Zásahy ukončila letos v dubnu, na nákupy vydala celkem více než dva biliony korun. Web ČT24 zjišťoval u analytiků, co se od té doby dělo s nakoupenými eury.

Jak uvedl analytik Next Finance Jiří Cihlář, rozpouštění nabobtnalých devizových rezerv jde velice pomalu. Navíc je prý jasné, že po posílení koruny budou tyto rezervy znamenat pro ČNB ztrátu. 

Chování spekulantů, kteří masivně investovali do české měny v naději na budoucí zisky, je nyní jednou z největších nejistot. „Očekávalo se, že spekulativní kapitál rychle odejde z české ekonomiky. Nyní se zdá, že spíše přehodnocuje svůj výhled,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Sama centrální banka podle něho neví, jak dlouho bude koruna zahraničními investory ovlivňována, takže ve svých prognózách očekává, že se to bude týkat ještě několika čtvrtletí.   

Nahrávám video

Analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta si všímá, že úroveň devizových rezerv (viz box) se příliš nemění. Centrální banka k tomu podle něho ani nemá důvod. „Stav rezerv je sice v celosvětovém srovnání vysoký, žádné větší riziko pro českou ekonomiku nepředstavuje,“ uvedl. 

ČNB investuje devizové rezervy především do zahraničních vysoce bonitních dluhopisů a malou část směřuje do akcií, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Zbavovat se devizových rezerv v tuto chvíli nemůže, protože by tím vytvořila další tlak na posilování koruny, dodal. 

„V podstatě je může prodávat třeba ministerstvu financí, které občas potřebuje eura na úhradu úroků státních dluhopisů vydaných v zahraničí nebo na splátky těchto dluhopisů,“ uvedl Dufek. 

Podle něho se nové koruny, které centrální banka vydávala při devizových intervencích, „stále potulují po finančním trhu a do reálné ekonomiky z velké části nesměřují. Za část si zahraniční investoři nicméně nakoupili korunové státní dluhopisy a stali se tak dominantními hráči na tuzemském bondovém trhu“. 

Dopady na korunu

Velké intervence nyní přinášejí velkou nejistotu, uvedl Seidler. Zejména do odhadů, jak se bude vyvíjet česká měna. Na jedné straně je to další působení spekulativního kapitálu, který brání výraznějšímu posilování koruny, na druhé straně centrální banka vytváří velká očekávání, pokud jde o další růst úrokových sazeb

Oslovení analytici očekávají, že koruna se bude koncem letošního roku pohybovat od 25,20 až po 25,40 za euro. V pondělí končila česká měna vůči té evropské na kurzu 25,60. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
11:03Aktualizovánopřed 15 mminutami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánovčera v 14:03

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
včera v 08:00

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.