Česká národní banka (ČNB) zvýšila dle očekávání základní úrokovou sazbu o čtvrtinu procentního bodu, tedy z 0,25 na 0,5 procenta. Tomuto rozhodnutí nahrával především růst cen. Očekávat lze nyní dražší hypotéky a půjčky, včetně těch pro podniky. Ale zároveň i vyšší úroky na běžných a spořicích účtech a další posilování české koruny vůči euru i dolaru. ČNB zároveň zlepšila odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok.
ČNB zvedla sazby na dvojnásobek. Čeká se zdražení hypoték i posílení koruny
Události: ČNB zvýšila sazby, jak se to projeví (zdroj: ČT24)
Podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského je důvodem pro růst sazeb nečekaně silný růst ekonomiky, rostoucí mzdy a inflace a rychlý růst cen nemovitostí. Analytik BH Securities Martin Vlček dodal, že jedním z důvodů pro zvedání sazeb je snaha utlumit překotný růst cen nemovitostí.
Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera není v tuto chvíli až tak podstatné, zda ČNB nyní zvýšila sazby o 0,25 či 0,5 procentních bodů, o čemž se také spekulovalo. „Díky pozitivnímu ekonomickému vývoji bude totiž růst sazeb v dalších čtvrtletích pokračovat, jelikož současný stav tuzemské ekonomiky si vyžaduje přísnější nastavení měnové politiky,“ říká.
K postupnějšímu zvyšování sazeb se ČNB přiklonila velmi pravděpodobně podle Seidlera i z toho důvodu, že část měnového zpřísnění již doručila silnější koruna. „Ta od posledního zářijového jednání ČNB posílila o více než procento, což je z pohledu centrální banky ekvivalent růstu sazeb rovněž o 0,25 procentních bodů,“ vysvětluje Seidler.
Brífink guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka (zdroj: ČT24)
Sazby ČNB zřejmě dále porostou
Bankovní rada zvýšila úrokové sazby již na počátku srpna, a to poprvé od února 2008. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu. V září rada nechala sazby beze změny. Ekonomové očekávají v příštím roce, a možná ještě letos, další zvyšování sazeb.
ČNB ve čtvrtek zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na jedno procento. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.
Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela současným krokem ČNB signalizuje, že české ekonomice se daří a že se jí bude dařit i v budoucnu. „Očekáváme, že příští rok ČNB zvýší sazby o čtvrt procentního bodu na každém ze svých čtyř hlavních zasedání. Dokonce by se mohlo stát, že ke zvýšení sazeb dojde ještě letos na prosincovém zasedání,“ uvedl.
obrázek
Guvernér Rusnok pak následně potvrdil, že skutečně nejsou žádné překážky, které by bránily přistoupit ke změně sazeb na každém měnovém zasedání, pokud to situace bude vyžadovat.
Upozornil, že na trhu práce česká ekonomika vyčerpala všechny rezervy a mzdy rostou téměř dvouciferným tempem. „Takže těch důvodů je u nás doma pro zpřísnění měnové politiky dostatek. Jsme v komfortní situaci, že máme udržitelnou inflaci, takže si můžeme dovolit kroky k normálnějšímu nastavení měnové politiky,“ uvedl guvernér. Dodal, že česká ekonomika je „nad svým potenciálem“.
Další měnové zasedání rady se uskuteční 21. prosince.
Singer v Devadesátce ČT24 o kroku ČNB i dalším vývoji hospodářství (zdroj: ČT24)
Není to šlápnutí na brzdu, ale ubrání nohy z plynu, charakterizoval krok ČNB Rusnokův předchůdce ve funkci Miroslav Singer, který je nyní hlavním ekonomem Generali CEE a předsedou dozorčí rady České pojišťovny. V pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že to pocítí zejména podniky. Pro ně to bude znamenat zdražení úvěrů a tedy méně prostředků na investování. Zároveň dlouhodobě zaznamenají silnější kurz koruny a s tím spojené menší zisky. To začne podle Singera chladit ekonomiku a brzdit růst cen. Právě inflace by za rok, či za rok a půl již nebyla při současném rozvoji tak příznivá.
Tento efekt na firmy považuje bývalý guvernér za silnější než efekt na občany (hypotéky a spotřebitelské úvěry).
Ekonomové Zamrazilová a Seidler k postupu ČNB (zdroj: ČT24)
Hypotéky podraží
Centrální banky obecně zvyšují své úroky s cílem přispět k růstu úrokových sazeb napříč příslušnou ekonomikou a s vědomím, že kurz národní měny v reakci na vyšší sazby pravděpodobně posílí.
Oznámení centrálních bankéřů o růstu úrokových sazeb by tedy mohlo vést k dalšímu zdražení hypoték. Poptávku po novém bydlení budou tedy snižovat, kromě již platných přísnějších doporučeních ČNB v oblasti residenčního trhu v kombinaci se stále omezenou nabídkou nemovitostí k prodeji a jejich vyšší cenou, také postupně rostoucí úrokové sazby.
„Ty sice od prvního zvýšení sazeb ČNB v srpnu rostly pouze nepatrně, trh si však začíná uvědomovat vyšší pravděpodobnosti dalšího postupného zvyšování sazeb ČNB. A na to reagují také tržní úrokové sazby delších splatností, které se dostávají na nejvyšší úrovně za posledních několik let. Současná velikost úrokových sazeb u hypoték se tak jeví v kontextu tržních sazeb neudržitelně nízká a v horizontu několika měsíců tak lze očekávat jejich růst,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Srovnání úrokových sazeb ČNB a průměrné úrokové sazby hypoték (v %)
Seidler nicméně nepředpokládá, že by růst úrokových sazeb nějak výrazněji dopadl na domácnosti s hypotékami, které budou postupně čelit při refixování úvěrů vyšším splátkám. „ČNB ve své poslední zprávě o finanční stabilitě provedla zátěžový test domácností, ve kterém sice potvrdila vyšší citlivost nízkopříjmových domácností s hypotečním úvěrem na růst úrokových sazeb, nicméně předpokládaný růst úrokových sazeb v nepříznivém scénáři ČNB činil tři procentní body, což je výrazně silnější nárůst, než lze v současné situaci očekávat,“ vysvětluje.
Analytik BH Securities Martin Vlček pak připomíná, že naopak i konkurence bank může způsobit, že hypoteční sazby porostou o něco pomaleji než sazby ČNB.
Úspory asi dále ponesou reálný záporný úrok
Spořicí sazby pak budou podle Seidlera reagovat na růst až s určitým odstupem, ale jejich růst určitě přijde. Úrokové sazby u vkladů totiž podle analytika Vlčka pravděpodobně zůstanou nulové, nebo velmi nízké, pokud se investor nebude ochoten zavázat k alespoň nějaké časové fixaci vkladu v bance.
„Většina českých bank má totiž dostatek nebo dokonce přebytek hotovosti,“ říká Vlček. Úspory tak i nadále ponesou zřejmě záporný reálný úrok, konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Nelze očekávat, že by úročení vkladů letos nebo v příštím roce výrazněji zatraktivnilo. Banky mají díky dlouhodobě extrémně uvolněným měnovým podmínkám, daných měnovou politikou ČNB, trezory napěchované penězi,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. „Střadatelé tedy nepotřebují k tomu, aby jim prostřednictvím vkladů nové peníze poskytovali. Proto bude úročení vkladů i nadále mizerné,“ dodal.
Ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora soudí, že střadatelé, kteří drží část svých peněz na spořicích účtech si pomohou. Úročení těchto účtů by mělo podle něho postupně začít růst. „Nic to ale nezmění na tom, že z dlouhodobého hlediska nás ukládání peněz na běžné a spořící účty účinně neochrání před inflací,“ zdůraznil.
Vývoj kurzu koruny vůči euru v letech 2007 – 2017
Koruna zřejmě posílí, ale ne hned
Čtvrteční rozhodnutí ČNB je v souladu s očekáváním finančních trhů, proto lze čekat, že bezprostřední reakce kurzu koruny nebude výrazná, shodují se analytici. „Případnou druhou vlnu reakce by ale mohla vyvolat konference bankovní rady, zejména pokud by ČNB naznačila, že další růst úroků může přijít již na příštím zasedání v prosinci,“ říká Jáč.
Každopádně, růst úroků ČNB může způsobit i postupné posílení koruny. Okamžitý efekt ale bude pravděpodobně slabý, protože kurz koruny již čtvrteční růst sazeb o čtvrt procentního bodu i další zvedání zahrnuje. „Paradoxně tak koruna může krátkodobě v prvních dnech mírně oslabit, pokud budou uzavírat pozice spekulanti, kteří ve čtvrtek očekávali růst sazeb o více než čtvrt procentního bodu,“ míní Vlček.
Sídlo ECB ve Frankfurtu nad Mohanem
Pro korunu je důležité i rozhodnutí ECB v uplynulém týdnu, která, jak připomíná hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, se rozhodla, že měnová expanze pojede i celý příští rok, a to pravděpodobně včetně záporných sazeb. „V takovém prostředí se centrálním bankéřům těžko agresivněji zvedají sazby, aniž by přitáhli nový spekulativní kapitál do již tak výrazně překoupené koruny,“ říká Bureš.
Podle Bureše by totiž byl vzhledem k pohledu na domácí makroekonomické fundamenty jinak růst sazeb o 50 procentních bodů na místě. „Ekonomika roste tempem výrazně překonávajícím dlouhodobé průměry, když v třetím čtvrtletí 2017 ukazuje v odhadech na zrychlení nad pět procent. Jádrová inflace je vysoko nad cílem (2,6 procenta) a dynamika je v řadě odvětví dvouciferná. To vše lze podtrhnout nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU a naopak nejrychleji rostoucími cenami nemovitostí v EU,“ zdůvodňuje.
Na základě průběhu tiskové konference ČNB soudí Kovanda, že „končí doby citelného zpevňování koruny, jehož svědky jsme byli v uplynulých týdnech.“ Češi by podle něho neměli příliš sázet na další citelné posilování koruny. Předpokládáme, že do konce roku koruna posílí pouze na 25,50 za euro, dodal ekonom.
Rozevírající se nůžky mezi politikou ČNB a ECB tak otevírají pro rok 2018 prostor pro další posílení koruny vůči euru. „Pro připomenutí: koruna je letos nejvíce posilující měnou, vůči euru posílila od počátku roku k čtvrtku před samotným rozhodnutím bankovní rady o 5,7 procenta. Další posílení kurzu koruny je ostatně součástí strategie ČNB, jak zpřísnit měnové podmínky v české ekonomice, kdy v boji proti inflačním tlakům mají pomoci jak vyšší úrokové sazby, tak silnější koruna,“ zdůrazňuje Jáč.
Inflace bude nad cílem ČNB
Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 4,5 procenta z 3,6 procenta odhadovaných v srpnu. Pro příští rok ČNB zlepšila odhad na 3,4 procenta z předchozích 3,2 procenta. Pro rok 2019 nechala ČNB odhad růstu na 3,1 procenta.
ČNB také zvýšila odhad vývoje inflace. Ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku čeká inflaci 2,2 procenta, zatímco v srpnu to bylo 1,8 procenta. Pro první čtvrtletí 2019 odhad zvýšila na dvě procenta z předchozích 1,8 procenta. Inflace tak setrvá po většinu roku 2018 podle nové prognózy nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Následně na horizontu měnové politiky by se měla k cíli vrátit, uvedl guvernér Jiří Rusnok.
obrázek
Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle většiny bankovní rady mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Nejistotou podle guvernéra je možné mírnější posílení kurzu koruny proti odhadům ČNB v příštích čtvrtletích, a to kvůli možnému uzavírání korunových prozicí finančními investory. Dalším rizikem je pak podle ČNB i síla, skladba a setrvačnost inflačních tlaků z domácí ekonomiky.
K návratu inflace k cíli přispěje vedle posílení kurzu koruny i zvyšování úrokových sazeb, které bude ale brzděno kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky. Kurz posílí díky zpřísňování domácí měnové politiky vůči měnové politice v eurozóně.
Rusnok také oznámil, že v první zprávě o inflaci v roce 2018, která bude v únoru, obnoví ČNB zveřejňování odhadu vývoje kurzu koruny vůči euru. Zveřejňování odhadů pozastavila ČNB v listopadu 2013 v souvislosti se zavedením kurzového závazku.
Ministerstvo financí na konci července v prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta a příští rok na 2,9 procenta. Novou prognózu MF vydá zhruba za dva týdny. Česká bankovní asociace minulý týden zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky na 4,3 procenta. Pro příští rok odhad růstu zvýšila na 3,2 procenta.
Ceny nemovitostí budou v Praze dál růst
Ceny nemovitostí rostly nejrychleji v celé Evropské unii a byl to také jeden z důvodů, proč ČNB úroky postupně zvyšuje. Čtvrtečním zvýšením sazby by se mohl růst přibrzdit, ale analytici jsou opatrní.
Například projektový manažer Ekonomických staveb Martin Protiva očekává, že v České republice jako celku budou ceny spíše stagnovat, ale určitě nepůjdou dolů. Specifická je podle něho Praha. Zde očekává neustále navyšování cen, protože je tu velmi malé množství developerských projektů a malá nabídka.
Tak analytici, které koncem září oslovila Česká národní banka, předpokládali, že ceny nových bytů v Praze v příštích letech klesat spíše nebudou. Hlavní důvod viděli v nedostatečné nabídce a silné poptávce, která je podpořena růstem ekonomiky a reálných mezd. Svou roli podle nich hrají i atraktivita Prahy a dorovnávání cenové úrovně v západních metropolích. Ceny bytů by mohla srazit jen nečekaně silná ekonomická nebo politická krize. S cenami nových bytů podle analytiků úzce souvisí ceny staršího bydlení nebo nájemného.
Vyšši sazby povedou ke zdražení půjček
Zvýšení úrokových sazeb České národní banky bude znamenat také postupné zdražení spotřebitelských půjček.
Zvýšení sazeb se nejdříve projeví u úvěrů s variabilní úrokovou sazbou, uvedl pro agenturu ČTK Lukáš Hendrych z auditorské a poradenské společnosti BDO. Nejčastěji mají tyto úvěry podnikatelé a firmy, takže negativní dopad pocítí jako první.
Naopak ředitel poradenské firmy Chytrý Honza Jiří Paták se domnívá, že u půjček a hypoték bude růst téměř neznatelný. Oba produkty jsou vysoce konkurenční a banky se nebudou chtít připravit zdražením o klienty, dodal.
Ekonom Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance předpokládá, že u spotřebitelských úvěrů bude zdražování tlumit vysoká konkurence na trhu. Nakonec ale zdraží i ty, dodal.