Eurozóna ožívá, evropští bankéři zpomalí pumpování peněz do ekonomiky

Nahrávám video
Eurozóna ožívá
Zdroj: ČT24

Evropská centrální banka (ECB) sníží od ledna měsíční objem nákupů dluhopisů na 30 miliard eur (767 miliard korun) z nynějších 60 miliard. V nákupech hodlá pokračovat nejméně do konce září 2018. Banka zároveň oznámila, že se rozhodla ponechat své úrokové sazby na rekordních minimech.

ECB se prostřednictvím nízkých úrokových sazeb a rozsáhlých nákupů dluhopisů snaží podporovat hospodářský růst a inflaci v eurozóně. Finanční trhy nyní čekají na tiskovou konferenci šéfa ECB Maria Draghiho, která začne ve 14:30 hodin. 

Centrální banka podle agentury Reuters mohla přistoupit k omezení stimulačních opatření díky pokračujícímu hospodářskému oživení v eurozóně. Banku nicméně i nadále znepokojuje nízká úroveň inflace.

Je to opatrný postup, říká analytik

„Snížení objemu měsíčních nákupů je relativně mírné. Opatrnost ECB je zřejmá také v tom, že nákupy budou trvat nejméně do konce třetího čtvrtletí 2018 a v případě potřeby mohou být prodlouženy nebo může být navýšen jejich objem,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. 

ECB podle něj evidentně nechce svým rozhodnutím vzbudit na finančních trzích jakékoliv obavy z příliš rychlého zpřísňování měnových podmínek v eurozóně a stejně se tak chce vyhnout scénáři přílišného posílení kurzu eura, jež i tak již letos posílilo poměrně výrazně.

Umírněný postoj ECB podle Jáče kontrastuje s hlasy České národní banky, které signalizují možnost rychlejšího růstu úrokových sazeb v Česku, než se dosud čekalo.  

ECB nakupuje dluhopisy už více než dva roky. Za tu dobu nakoupila cenné papíry za více než dva biliony eur, převážně státní dluhopisy.

Bezprostředně po oznámení čtvrtečního kroku euro oslabilo, vůči koruně z úrovně těsně nad 25,60 pod 25,58 korun za euro, připomněl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Poukázal na to, že poklesl výnos desetiletého dluhopisu ECB, jelikož se úložky do korunových aktiv relativně zatraktivnily v porovnání se situací před oznámením záměru ECB.

„Trh tedy hodnotí vzhledem k očekávání záměr ECB jako konsensuální, byť mírně holubičí. Záměr je v zásadě v souladu s obecnějším očekáváním a neměl by změnit stávající plán České národní banky ohledně utahování měnověpolitických šroubů.“ podotkl Kovanda. 

Kdy program skončí?

Centrální banka se takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky, které zahrnuje rozsáhlé nákupy dluhopisů, snaží v eurozóně podporovat hospodářský růst a inflaci.

Rozhodnutí o úpravě programu kvantitativního uvolňování má i praktickou stránku: v rukou ECB je už dnes značná část trhu s vládními dluhopisy eurozóny. V názoru na to, kdy bude program ukončen úplně, se ekonomové rozcházejí – část jich předpokládá, že to bude v roce 2018, někteří si myslí, že to bude až „někdy v roce 2019“.

Analytici předpovídají, že hospodářské oživení potrvá i v příštím roce, inflace se však bude pohybovat pod dvouprocentním cílem ECB minimálně do konce roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 1 hhodinou

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
15:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 8 hhodinami

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
včera v 20:59

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
včera v 20:02

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026
Načítání...