Eurozóna ožívá, evropští bankéři zpomalí pumpování peněz do ekonomiky

Nahrávám video
Eurozóna ožívá
Zdroj: ČT24

Evropská centrální banka (ECB) sníží od ledna měsíční objem nákupů dluhopisů na 30 miliard eur (767 miliard korun) z nynějších 60 miliard. V nákupech hodlá pokračovat nejméně do konce září 2018. Banka zároveň oznámila, že se rozhodla ponechat své úrokové sazby na rekordních minimech.

ECB se prostřednictvím nízkých úrokových sazeb a rozsáhlých nákupů dluhopisů snaží podporovat hospodářský růst a inflaci v eurozóně. Finanční trhy nyní čekají na tiskovou konferenci šéfa ECB Maria Draghiho, která začne ve 14:30 hodin. 

Centrální banka podle agentury Reuters mohla přistoupit k omezení stimulačních opatření díky pokračujícímu hospodářskému oživení v eurozóně. Banku nicméně i nadále znepokojuje nízká úroveň inflace.

Je to opatrný postup, říká analytik

„Snížení objemu měsíčních nákupů je relativně mírné. Opatrnost ECB je zřejmá také v tom, že nákupy budou trvat nejméně do konce třetího čtvrtletí 2018 a v případě potřeby mohou být prodlouženy nebo může být navýšen jejich objem,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. 

ECB podle něj evidentně nechce svým rozhodnutím vzbudit na finančních trzích jakékoliv obavy z příliš rychlého zpřísňování měnových podmínek v eurozóně a stejně se tak chce vyhnout scénáři přílišného posílení kurzu eura, jež i tak již letos posílilo poměrně výrazně.

Umírněný postoj ECB podle Jáče kontrastuje s hlasy České národní banky, které signalizují možnost rychlejšího růstu úrokových sazeb v Česku, než se dosud čekalo.  

ECB nakupuje dluhopisy už více než dva roky. Za tu dobu nakoupila cenné papíry za více než dva biliony eur, převážně státní dluhopisy.

Bezprostředně po oznámení čtvrtečního kroku euro oslabilo, vůči koruně z úrovně těsně nad 25,60 pod 25,58 korun za euro, připomněl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Poukázal na to, že poklesl výnos desetiletého dluhopisu ECB, jelikož se úložky do korunových aktiv relativně zatraktivnily v porovnání se situací před oznámením záměru ECB.

„Trh tedy hodnotí vzhledem k očekávání záměr ECB jako konsensuální, byť mírně holubičí. Záměr je v zásadě v souladu s obecnějším očekáváním a neměl by změnit stávající plán České národní banky ohledně utahování měnověpolitických šroubů.“ podotkl Kovanda. 

Kdy program skončí?

Centrální banka se takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky, které zahrnuje rozsáhlé nákupy dluhopisů, snaží v eurozóně podporovat hospodářský růst a inflaci.

Rozhodnutí o úpravě programu kvantitativního uvolňování má i praktickou stránku: v rukou ECB je už dnes značná část trhu s vládními dluhopisy eurozóny. V názoru na to, kdy bude program ukončen úplně, se ekonomové rozcházejí – část jich předpokládá, že to bude v roce 2018, někteří si myslí, že to bude až „někdy v roce 2019“.

Analytici předpovídají, že hospodářské oživení potrvá i v příštím roce, inflace se však bude pohybovat pod dvouprocentním cílem ECB minimálně do konce roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 2 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...