Eurozóna ožívá, evropští bankéři zpomalí pumpování peněz do ekonomiky

Nahrávám video
Eurozóna ožívá
Zdroj: ČT24

Evropská centrální banka (ECB) sníží od ledna měsíční objem nákupů dluhopisů na 30 miliard eur (767 miliard korun) z nynějších 60 miliard. V nákupech hodlá pokračovat nejméně do konce září 2018. Banka zároveň oznámila, že se rozhodla ponechat své úrokové sazby na rekordních minimech.

ECB se prostřednictvím nízkých úrokových sazeb a rozsáhlých nákupů dluhopisů snaží podporovat hospodářský růst a inflaci v eurozóně. Finanční trhy nyní čekají na tiskovou konferenci šéfa ECB Maria Draghiho, která začne ve 14:30 hodin. 

Centrální banka podle agentury Reuters mohla přistoupit k omezení stimulačních opatření díky pokračujícímu hospodářskému oživení v eurozóně. Banku nicméně i nadále znepokojuje nízká úroveň inflace.

Je to opatrný postup, říká analytik

„Snížení objemu měsíčních nákupů je relativně mírné. Opatrnost ECB je zřejmá také v tom, že nákupy budou trvat nejméně do konce třetího čtvrtletí 2018 a v případě potřeby mohou být prodlouženy nebo může být navýšen jejich objem,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. 

ECB podle něj evidentně nechce svým rozhodnutím vzbudit na finančních trzích jakékoliv obavy z příliš rychlého zpřísňování měnových podmínek v eurozóně a stejně se tak chce vyhnout scénáři přílišného posílení kurzu eura, jež i tak již letos posílilo poměrně výrazně.

Umírněný postoj ECB podle Jáče kontrastuje s hlasy České národní banky, které signalizují možnost rychlejšího růstu úrokových sazeb v Česku, než se dosud čekalo.  

ECB nakupuje dluhopisy už více než dva roky. Za tu dobu nakoupila cenné papíry za více než dva biliony eur, převážně státní dluhopisy.

Bezprostředně po oznámení čtvrtečního kroku euro oslabilo, vůči koruně z úrovně těsně nad 25,60 pod 25,58 korun za euro, připomněl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Poukázal na to, že poklesl výnos desetiletého dluhopisu ECB, jelikož se úložky do korunových aktiv relativně zatraktivnily v porovnání se situací před oznámením záměru ECB.

„Trh tedy hodnotí vzhledem k očekávání záměr ECB jako konsensuální, byť mírně holubičí. Záměr je v zásadě v souladu s obecnějším očekáváním a neměl by změnit stávající plán České národní banky ohledně utahování měnověpolitických šroubů.“ podotkl Kovanda. 

Kdy program skončí?

Centrální banka se takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky, které zahrnuje rozsáhlé nákupy dluhopisů, snaží v eurozóně podporovat hospodářský růst a inflaci.

Rozhodnutí o úpravě programu kvantitativního uvolňování má i praktickou stránku: v rukou ECB je už dnes značná část trhu s vládními dluhopisy eurozóny. V názoru na to, kdy bude program ukončen úplně, se ekonomové rozcházejí – část jich předpokládá, že to bude v roce 2018, někteří si myslí, že to bude až „někdy v roce 2019“.

Analytici předpovídají, že hospodářské oživení potrvá i v příštím roce, inflace se však bude pohybovat pod dvouprocentním cílem ECB minimálně do konce roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 16 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 21 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...