Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman. Pro zachování sazeb byli čtyři ze sedmi členů rady, tři byli pro růst. Analytici proto očekávají, že ke zvýšení ČNB přistoupí v listopadu.
Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Tři členové hlasovali pro zvýšení základní úrokové sazby na 0,5 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to řekl guvernér Jiří Rusnok. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta. Tři členové bankovní rady, kteří hlasovali pro její růst, rovněž hlasovali pro zvýšení lombardní sazby, což je sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
Guvernér podotkl, že aktuální prognóze centrální banky ohledně dalšího ekonomického vývoje odpovídá po srpnovém zvýšení sazeb jejich další růst v průběhu příštích dvou let.
Středeční debata rady ohledně zvýšení sazeb nebyla podle Rusnoka tak rozporuplná. „Všichni jednoznačně vyjádřili pochopení pro to, že makroekonomická situace opravňuje k postupnému navyšování sazeb,“ uvedl. Nakonec ale podle něj v radě mírně převážil názor, že ekonomická situace nevyžaduje akutní reakci.
- Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,50 %.
„Ačkoli to s dnešním výsledkem jednání bankovní rady nebylo zcela jednoznačné, nakonec převážil opatrnější přístup a bankovní rada své sazby nezměnila. Dle našeho názoru je však růst sazeb v letošním roce daný, a o jejich dalším růstu bankovní rada ČNB rozhodne na začátku listopadu,“ okomentoval hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Podobně to vidí i ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „K dalšímu zvýšení sazeb by mělo dojít na příštím listopadovém zasedání,“ řekl. Napovídají tomu podle něj i nedávná prohlášení členů bankovní rady. Listopad odhaduje i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Zvýšení úrokových sazeb v listopadu je tak téměř hotovou záležitostí,“ dodal analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Příště bude mít rada novou prognózu
Seidler připomíná, že se ekonomická aktivita vyvíjí nad očekávání příznivě. „Růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí meziročně zrychlil o 4,7 procenta, mzdy o rekordních 7,6 procenta, inflace se pohybuje bezpečně nad dvouprocentním cílem,“ vyjmenoval.
Myslí si, že odložení růstu sazeb nebylo způsobeno obavami ohledně vývoje ekonomiky, ale spíše praktickými důvody. „Na příštím jednání totiž bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu a bude zveřejňovat novou Zprávu o inflaci,“ dodal Seidler.
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš také poznamenal, že proti zvýšení sazeb v září hrál argument plynulosti zvyšování. „Pokud by Česká národní banka zvýšila sazby dvě zasedání po sobě, dala by trhům poměrně silný signál, že zaspala a je třeba se připravit na agresivnější utahování měnové politiky. Takový signál vyslat nechtěla,“ prohlásil.
Ke zvýšení úrokových sazeb přistoupila bankovní rada na počátku srpna, a to poprvé od února 2008. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu na současnou úroveň. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Listopadem podle Zeisela zvyšování sazeb zřejmě neskončí. „Silná ekonomická aktivita a s ní spojený růst mezd bude pokračovat a příští rok bude potřeba měnové podmínky dále utahovat. Očekáváme, že ke zvýšení sazeb dojde v roce 2018 dokonce třikrát,“ uvedl. Horská zmínila, že v polovině příštího roku očekávají sazbu na úrovni jednoho procenta.
Jednání bankovní rady bylo patrné i na české měně. „Rozhodnutí rady může být jistým zklamáním pro korunu, jež těsně před oznámení měnověpolitického rozhodnutí testovala úroveň 26 korun za euro,“ řekl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Po oznámení se měna vrátila k 26,06 koruny za euro. Trh si zkusil zaspekulovat na zvýšení sazeb a dnes to nevyšlo,“ dodala Horská. „Určitou úlevu může rozhodnutí ČNB naopak znamenat pro tuzemský dluhopisový trh,“ podotkl Jáč.
