Američané naznačili priority v jednání o změně dohody NAFTA. Je to boj proti bariérám a subvencím

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nastínila své představy ohledně změn Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) s Kanadou a Mexikem. Prioritou revize dohody je podle 17stránkového dokumentu zveřejněného v pondělí snížení obchodního deficitu Spojených států.

Úřad obchodního zmocněnce USA v dokumentu uvádí, že „nová NAFTA“ musí nadále odstraňovat bariéry pro export z USA, včetně nepoctivých subvencí či praktik státních podniků pokřivujících trh.

Jedním z cílů Washingtonu je podle dokumentu rovněž vytvoření mechanismu, který zajistí, aby se účastníci dohody nepokoušeli získat konkurenční výhodu prostřednictvím manipulací s měnovými kurzy.

Trump během své předvolební kampaně sliboval snížení deficitu Spojených států v zahraničním obchodě. Pohrozil zavedením odvetných cel na dovoz z Číny, Mexika a dalších zemí, které obvinil z nepoctivých obchodních praktik. V květnu Trumpova vláda oficiálně zahájila proces revize dohody NAFTA, rozhovory představitelů USA se zástupci Kanady a Mexika by měly začít příští měsíc.

Reakce Mexika a Kanady

Mexická vláda v reakci na dokument nastiňující cíle Trumpovy administrativy při revizi dohody NAFTA uvedla, že bude usilovat o konstruktivní rozhovory, které by vedly k posílení obchodní výměny a investičních toků a upevnily spolupráci a ekonomickou integraci v Severní Americe.

Jeden z vysokých představitelů mexické vlády, jenž si nepřál být jmenován, podle agentury Reuters přivítal, že USA v dokumentu neprosazují zavedení odvetných cel, kterým Trump hrozil. Dodal, že seznam cílů Washingtonu není „tak špatný“, jak očekával.

Kanadská ministryně zahraničí Chrystia Freelandová uvedla, že vítá příležitost k vylepšení současné obchodní dohody. Zároveň slíbila, že kanadská vláda bude v rámci rozhovorů o revizi dohody chránit kanadské národní zájmy. 

Složené klády v kanadském městě Vancouver
Zdroj: Reuters

Kanadsko-americké obchodní vztahy v červnu zasáhlo nové kolo sporů o dřevo. Spojené státy uvalily na dovoz dřeva z Kanady další cla, tentokrát kvůli údajnému kanadskému dumpingu této komodity. Kanadská vláda označila nová cla za nespravedlivá a chce se proti nim bránit.

Uvalení dalších cel přišlo v době, kdy se USA, Kanada a Mexiko chystají k novému projednávání 23 let staré dohody NAFTA. Konečné rozhodnutí o antidumpingových clech na kanadské dřevo vydá americké ministerstvo obchodu 7. září. Jednání o NAFTA by měla začít kolem 16. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...