Kdo dostaví v Česku jadernou elektrárnu? Podle Drábové jsou nabízené projekty srovnatelné

Stavba poloviny jaderné elektrárny v Temelíně trvala 15 let a stejně dlouho už se mluví o jejím dokončení. Nyní to vypadá, že větší šanci na dostavbu mají Dukovany. O stavbu nových bloků v Česku se přitom uchází šest velkých firem − včetně amerických, čínských i ruských. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové přitom nemůže vláda při výběru udělat zásadní chybu. „Z hlediska bezpečnosti jsou všechny projekty srovnatelné,“ uvedla Drábová, která byla hostem pořadu 90' ČT24.

Zájem o dostavbu bloku mají francouzská EDF, americko-japonská Westinghouse Electric Company, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a ruská státní společnost Rosatom, která nabízí Česku pro stavbu nového jaderného bloku reaktor takzvané nové generace III+.

„Splňují standardy Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Samozřejmě jeden každý z nich by se musel upravovat podle dané lokality. To se vždycky musí, například z hlediska seismicity. Vždycky s mírnou nadsázkou říkám, ať už se vláda z těch ostatních hledisek, která jsou jistě geopolitická a ekonomická, rozhodne jakkoliv, tak zásadní chybu neudělá, protože projekty jsou z bezpečnostního hlediska srovnatelné,“ tvrdí Drábová.

Politická rizika pak nejsou pro její úřad rozhodující, protože posuzují projekty z hlediska současných požadavků, které jsou na tuto oblast kladeny. 

56 minut
Drábová hostem pořadu 90' ČT24
Zdroj: ČT24

Nevidí přitom ani výrazný technický handicap. „Již když se rozhodovalo o stavbě bloků Temelín 3 a 4, což neskončilo úplně dobře, padla jednoznačná volba na jednu typovou řadu reaktorů – tlakovodní reaktory chlazené a moderované lehkou vodou, tedy takový typ reaktoru, se kterým máme dobrou zkušenost. Ve starších verzích pracují v Dukovanech i v Temelíně,“ uvedla předsedkyně úřadu s tím, že všechny nabízené reaktory jsou právě z této typové řady.

V provozu je 449 reaktorů v 31 zemích světa, přiblížila Drábová. „Přes tři sta je právě z této typové řady, a to proto, že je to opravdu osvědčený projekt,“ dodala.

Pokud by ale měl rozhodovat bývalý ředitel temelínské elektrárny František Hezoučký, tak by spíš koupil projekt jaderného ostrova s tím, že by se kompletoval tady s pomocí tuzemských firem.

Drábová by ale vůči takové variantě nebyla příliš optimistická s ohledem na to, jak české firmy byly schopné modernizovat a stavět uhelné bloky.

Energetická situace v Česku

Se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách počítá předloni schválený Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice. Jednoznačnou prioritu má podle ministra Jana Mládka dostavba Dukovan.

Česko je energeticky soběstačné, a to tak, že patří dlouhodobě k hlavním světovým vývozcům elektřiny. Nejvíc se od nás prodává energie do Německa, dále na Slovensko a do Rakouska. Export českého proudu navíc výrazně překračuje celkovou spotřebu místních domácností. Právě na enormní vývoz v posledních letech upozorňují ochránci přírody. Přibližně polovina vyrobené elektřiny totiž vzniká spalováním hnědého uhlí.

Ekologové poukazují na to, že za vývozem proudu zůstává zdevastovaná krajina, znečištěné ovzduší a špatné zdraví obyvatel těžebních oblastí.

V roce 1980 byly průmysl i domácnosti v tehdejším Československu závislé z 98 procent na uhelných elektrárnách. Pouze dvě procenta elektřiny dodávaly do sítě vodní elektrárny. Jejich podíl na výrobě elektrické energie zůstal i v dalších letech − až do roku 2003 − přibližně stejný.

Změnu přinesl rok 1985, kdy byl spuštěn zkušební provoz v nové jaderné elektrárně Dukovany. V dalších letech se nůžky mezi podílem elektřiny z uhlí a elektřiny z jádra začaly rozevírat. Přispěla k tomu také jaderná elektrárna Temelín − ta byla připojena k rozvodné síti v roce 2000. Zkušební provoz prvního bloku začal o dva roky později, druhý blok byl zkušebně spuštěn v roce 2003. V tomto roce se jaderná energetika podílela na výrobě elektřiny víc než 30 procenty. Podíl uhelných elektráren klesl na 63 procent.

V roce 1996 přibyl v Česku další energetický zdroj − ve Vřesové u Karlových Varů byla spuštěna paroplynová elektrárna. A o sedm let později už plynové elektrárny dodávaly přes 3 procenta.

Jak se jednotlivé typy elektráren podílí na výrobě elektřiny v současnosti? Podle údajů Energetického regulačního úřadu klesl podíl těch uhelných v roce 2015 na 53 procent. Podíl jaderných elektráren se drží zhruba na 30 procentech a těch vodních na dvou procentech − jako před 30 lety. Elektřina z plynových elektráren ale tvoří už 7 a půl procenta a elektřina ze solárních elektráren se vyhoupla na 2,6 procenta. Předehnala tak produkci vodních elektráren. Na chvostu zůstávají v Česku větrné elektrárny − ty dodávají do sítě necelé procento elektřiny.

Podle energetického experta Hnutí Duha Martina Mikesky jaderná energetika splnila zásadní roli v průmyslovém rozvoji Evropy a severní polokoule od padesátých let. „Výroba jaderné elektřiny bude důležitá i následující dekády, ale domníváme se, že raději než setrvávat na prodlužování toho, na co jsme byli zvyklí, je výhodnější, jak technologicky, tak finančně, posilovat naši energetiku založenou spíš na obnovitelných zdrojích,“ prohlásil Mikeska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyjednat zastropování cen povolenek ETS 2 v EU se podaří, věří Hladík

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.
před 1 hhodinou

Resort financí nesouhlasí s verzemi růstu platů od ledna

Ministerstvo financí (MF) nyní nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok totiž podle resortu neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Ministerstvo doporučilo, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu.
před 4 hhodinami

Kvůli energetické náročnosti mají některé domy problém najít kupce

Nabídkové ceny nových i starších nemovitostí letos opět rostly. Hodnotu a prodejnost může ale ovlivnit i energetická náročnost staveb. Třeba některé vily z devadesátých let mohou mít jejich majitelé problém prodat. Mladé rodiny hledají co nejekonomičtější bydlení.
včera v 20:52

Příjmy z prodeje velkých firem se zřejmě nakonec danit nebudou

Lidé, kteří vydělají na prodeji firmy nebo její části více než čtyřicet milionů korun ročně, nakonec asi nebudou muset z tohoto prodeje platit daň z příjmu. A to přesto, že vládní koalice od letošního ledna právě toto zdanění v konsolidačním balíčku zavedla. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž ve sněmovně prakticky jistě prosadí svůj návrh, aby stát taxu zrušil. Plán podporuje i opoziční hnutí ANO.
9. 8. 2025

Německé ocelárny drtí americká cla i drahé energie

Cla na dovoz oceli do USA ve výši padesát procent dopadají i na německé ocelárny. Spolková republika je největším evropským výrobcem oceli, letošní rok ale zástupci průmyslu očekávají historický propad výroby. Příčinou jsou kromě tarifů i drahé energie a slabá poptávka.
8. 8. 2025

V Dukovanech startuje geotechnický průzkum k dostavbě jaderných bloků

V pátek byl učiněn další důležitý krok k plánované výstavbě dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Začal totiž geotechnický průzkum, který má prověřit, jestli je podloží v místě stavby vhodné. Akce se účastnil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) či generální ředitel korejské společnosti KHNP Ču Ho-wang, jímž vedená firma vyhrála tendr na výstavbu bloků. Ten zmínil, že registrací prochází třináct tuzemských firem, které se mohou stát subdodavateli výstavby.
8. 8. 2025Aktualizováno8. 8. 2025

Nezaměstnanost v červenci stoupla

Nezaměstnanost v tuzemsku v červenci stoupla na 4,4 procenta z červnových 4,2 procenta. Bez práce bylo ke konci uplynulého měsíce 329 501 lidí, o 14 036 více než v červnu. Současně ale o zhruba tři tisíce ubylo volných pracovních míst, pracovní úřady jich evidovaly v první polovině prázdnin 95 553. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je za nárůstem nezaměstnanosti to, že firmy o prázdninách méně nabírají a na pracovní trh se také postupně dostávají absolventi škol.
8. 8. 2025Aktualizováno8. 8. 2025

Začala platit americká cla na zboží z desítek zemí

Ve Spojených státech začala platit cla, která uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa na desítky obchodních partnerů USA, informují agentury. Tarify začaly platit o půlnoci washingtonského času, tedy v 6:00 SELČ. Trump si od opatření slibuje výnos ve stovkách miliard dolarů (bilionů korun) a také větší investice v zemi.
7. 8. 2025Aktualizováno7. 8. 2025
Načítání...