Německá vláda chce důsledněji bránit, aby čínští investoři přebírali podniky, které vyrábějí vyspělé technologie. V týdnu už zastavila dva takové obchody. Tamní média uvádějí, že k tomu došlo po varování amerických tajných služeb. Peking však plány Berlína proti čínským investicím kritizuje.
Berlín chce bránit technologické podniky před čínskými kupci
3 minuty
Události ČT: Když čínská investice není vítána. Německo brání technologické firmy
Ještě v lednu 2014 vládlo nadšení, když německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel v Berlíně slavnostně otevíral první čínskou obchodní komoru v Evropě. Teď však dodává, že o čínské investice stojí jen za určitých podmínek.
„Musí jít o jasnou tržní perspektivu, snahu uspět na evropském trhu, a ne o politické motivy v oblasti průmyslu spojené s odlivem technologií směrem do Číny,“ uvedl tajemník německého ministerstva hospodářství Matthias Machnig.
Prodej výrobce robotů Kuka do čínských rukou ještě prošel, z dalších dvou obchodů ale sešlo. Na poslední chvíli zastavilo ministerstvo námluvy čínské strany s producentem svítidel Osram a firmou Aixtron, která dodává stroje na výrobu čipů. Podle deníku Handelsblatt dali Němci na radu amerických tajných služeb, které prý tvrdí, že technologii lze využít pro zbrojní průmysl.
Obě strany se dožadují rovných podmínek
Číňané nicméně doufají, že jejich firmy budou mít v oblasti investic rovné podmínky. „Podle pravidel by neměla do vzájemného obchodu zasahovat třetí strana,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lu Kchang.
Berlín přitom naopak volá po rovných podmínkách v Číně. Kritizuje hlavně systém takzvaných joint ventures, kdy západní firmy mohou fungovat jen v rámci společných podniků s Číňany.
„Samozřejmě i v tomto případě je cílem přesun technologií, snaha učit se od zahraničních investorů,“ říká profesor ekonomie se zaměřením na Čínu Hansjörg Herr.
Objem německých investic v Číně je šestkrát větší než těch, které míří opačným směrem. I proto se Herr přidává na stranu těch, kteří tvrdí, že jsou obavy spolkové vlády přehnané.
Rozdíl se ale díky hladu Pekingu po technologiích zmenšuje. Čínské firmy letos koupily už čtyřicet německých. Tedy víc než za celý loňský rok dohromady. A celkem za ně utratily přes deset miliard eur.
