Čínská společnost CEFC nyní dokončila převzetí strojírenského a metalurgického podniku Žďas ve Žďáru nad Sázavou s 2500 zaměstnanci. Dřívějším majitelem byly slovenské Železiarne Podbrezová. Orientalista a sinolog, ředitel projektu Sinopsis.cz Martin Hála řekl v pořadu Devadesátka ČT24, že bude záležet na tom, zda ohlašované čínské investice v Česku budou produktivní, nebo jen přesunem peněz z jedné kapsy do druhé.
Čínské investice v Česku. Bude záležet na jejich kvalitě a směru
O společnosti CEFC, která se v Česku angažuje stále více, víme podle Hály překvapivě málo. A tyto poznatky, jak je uvádí zahraniční literatura, jsou někdy znepokojivé, dodal. „V jedné či ve dvou studiích amerických think-tanků se tato společnost dává do souvislosti s čínskou vojenskou rozvědkou.“ Podivil se, že o tomto poteciálně nebezpečném rozměru se na české politické úrovni více nediskutuje.
Zájem je hlavně o automobilový průmysl
Ředitel CzechInvestu Karel Kučera řekl v pořadu, že za poslední čtyři roky je polovina čínských projektů v Česku expanzí, tedy rozšiřováním výrobních kapacit. Velký potenciál vidí Číňané zejména v automobilovém průmyslu a dále v elektronice, elektrotechnice a obecně strojírenském průmyslu. „Je důležité podchytit tento trend, aby byl vzestupný, abychom byli významným partnerem,“ řekl ředitel.
Podle něj Číňané uvažují v dlouhodobém horizontu, nejdříve navázat přátelské vztahy a teprve na základě nich investice. Mají zájem o návštěvy z nejvyšších míst, jednání s nejvyššími politickými představiteli považují za symbolické potvrzení přátelství, řekl Kučera. Podle něj jednání trvají déle, včetně technické realizace projektů.
Sinolog Martin Hála v pořadu Devadesátka ČT24 (zdroj: ČT24)
Záleží také na směru investic
České firmy vnímají Čínu jako významného spoluhráče, na druhou stranu je to jiná mentalita, firmy nemají s Číňany zkušenost, proto jsou obezřetné, řekl v pořadu předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Podle něj zde čínské investice vytvořily do konce roku 2015 kolem tří tisíc nových pracovních míst.
Osobně nevidí problém v čínských investicích do telekomunikací či do finančních služeb. S určitým otazníkem to vidí u investic do energetiky, kde se každá země snaží být nezávislá, a do infrastruktury. Zde jde podle Havlíčka o běh na dlouhou trať, a ne vždy se odhadne, zda čínský partner bude schopen udržet tempo investic a svoji stabilitu. Politickou podporu z české strany těmto investicím bere jako významný ‒ byť ne jediný ‒ aspekt, který je nutno splnit. „Nyní je jedna z nejlepších,“ řekl Havlíček.
Čína
Jaká jsou rizika
Za riziko dosavadního způsobu čínských investic v Česku považuje Hála to, že kladou větší důraz na politický aspekt věcí než na ekonomický. S relativně malým objemem kapitálu, který se přesunul do Česka, přišel podle něho obrovský vliv. Navíc je kapitál koncentrován do relativně úzkého okruhu podnikatelů, kteří mají zjevné politické vazby, řekl sinolog.
Doplnil, že řada zemí se snaží navázat s Čínou zvláštní vztahy, poskytovat jí různé ústupky ve snaze přílákat ji na své trhy. Otázkou je, nakolik to slouží nějakému obecnému zájmu nebo jen některým vybraným subjektům. Domnívá se však, že otázka lidských práv v Číně by se neměla spojovat s obchodem. Je třeba o ni hovořit na jiných úrovních, zvláště, když se situace nyní rapidně zhoršila, podotkl s odkazem na tresty právníkům, kteří obhajují lidskoprávní aktivisty.
Připomněl také nenápadný příklad Tchaj-wanu, jehož investice v Česku přesahují ty čínské. „Je to dlouhodobý investor, který si trpělivou prací budoval pozici,“ uvedl orientalista a zmínil působení firmy Foxconn v Česku.
Generální ředitel společnosti Koh-i-noor Vlastislav Bříza řekl, že v Číně je tvrdý kapitalismus, ale je klonován s některými prvky socialismu, které známe z československého režimu před rokem 1989, ale ještě zajímavějšími.
Další letecké spojení s Čínou
První spoj na pravidelné lince z hlavního města čínské provincie Sečuán Čcheng-tu přiletí v pátek do Česka. Po Pekingu a chystané Šanghaji se jedná o další přímé spojení Prahy s Čínou. Takzvanou traťovou údržbu pro letadla čínského dopravce Sichuan Airlines na zmíněné lince budou zajišťovat technici ze společnosti Czech Airlines Technics (CSAT), oznámil Český Aeroholding, do kterého CSAT patří.
Letecké spojení mezi Prahou a Šanghají začalo fungovat od 2. dubna. Koncem loňského září již spustil přímé letecké spojení mezi Prahou a Pekingem dopravce Hainan Airlines.
„Czech Airlines Technics poskytuje údržbu již čtyřem čínským leteckým společnostem, kterými jsou China Airlines, Hainan Airlines, China Eastern Airlines a Sichuan Airlines. Vzhledem k aktuálně plánovanému provozu CSAT předpokládá, že všem čtyřem čínským dopravcům poskytne dohromady za rok více než 500 traťových údržeb,“ uvedl předseda představenstva Českého Aeroholdingu Václav Řehoř.
Útraty čínských turistů vedou žebříček
Počet cestujících mezi Prahou a Čínou dosáhl loni 50 tisíc, meziročně vzrostl o 46 procent. Největší zájem je o Šanghaj (přes 22 tisíc cestujících), Peking (necelých 19 tisíc) a Kanton (necelé tři tisíce). Počet čínských turistů také poprvé překonal ty z Ruska. Do Česka si našlo ve druhém čtvrtletí cestu 96 400 turistů ze země Velké zdi. Z Ruska pak dorazilo o šest tisíc turistů méně.
Čínští turisté v Česku loni poprvé také utratili ze zahraničních návštěvníků ze zemí mimo EU nejvíc. Jejich podíl na útratách turistů ze států mimo Unii stoupl na 25 procent, předloni to bylo 14 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Global Blue, která turistům ze zemí mimo EU zprostředkovává vracení DPH. Do Česka loni přijelo 285 tisíc Číňanů, meziročně o 74 tisíc víc.
Ubytovávají se ve velmi kvalitních hotelích, zpravidla pětihvězdičkových, uvedla výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Petříčková. „Zaznamenáváme požadavky na širší vybavení daných pokojů, například vybavení varnou konvicí a doplňky v podobě zelených čajů, “ dodala. V Česku tráví v průměru 2,5 dne a míří hlavně za památkami UNESCO a za nákupy.
Petříčková zmínila i důležitost zavedení linky ze Sečuánu, protože lidé z této provincie patří doma k těm, co cestují nejvíce. „Pro cestovní ruch je to velmi významné,“ dodala v pořadu Devadesátka ČT24.
V Česku by měli Číňané do roku 2020 investovat až 232 miliard korun
Číňané jsou velmi aktivní i v oblasti investic. V Česku by měli do roku 2020 investovat až 232 miliard korun. Dohody o obchodní spolupráci s čínskými firmami z české strany podepsaly například již Škoda Auto, ČEZ, skupina J&T, Česká exportní banka nebo Český Aeroholding. Podepsána byla i dohoda o rekonstrukci a nákupu fotbalového stadionu Eden.
Jak už bylo uvedeno, čínská společnost CEFC aktuálně dokončila převzetí strojírenského a metalurgického podniku Žďas ve Žďáru nad Sázavou s 2500 zaměstnanci. Zároveň získala dceřinou firmu žďárského podniku TS Plzeň a majoritní podíl ve firmě Žďas SGS se sídlem v Německu. Stoprocentní podíl Žďasu držely od roku 2002 slovenské Železiarne Podbrezová. „Máme velký zájem udržet stávající rozsah výroby a zaměstnanosti a dále rozvíjet potenciál, jaký strojírenská produkce společnosti Žďas a její dceřiné firmy TS Plzeň má,“ uvedla výkonná viceprezidentka CEFC Group (Europe) Company Marcela Hrdá.
Žďas bude spadat pod divizi průmyslu evropského holdingu CEFC. Nový strategický investor uvedl, že chce posílit postavení Žďasu na evropských i světových trzích a zvýšit podíl jeho exportu. Spojení s CEFC by mělo žďárskému podniku usnadnit hledání příležitostí na čínském a jiných asijských trzích.
Loni se obrat Žďasu přiblížil ke třem miliardám korun. Vyrábí tvářecí stroje, kovací a hydraulické lisy, zařízení na zpracování kovošrotu a válcovaných výrobků i nástroje především pro automobilový průmysl.