Řidiči autobusů by si mohli polepšit přeřazením do vyšší platové skupiny. Odbory souhlasí

Nahrávám video

S přeřazením šoférů linkových autobusů do vyšší platové skupiny souhlasí odbory. Přeřazením ze třetí do páté skupiny si šoféři polepší o zhruba 16 korun na minimálních 87 korun za hodinu. Zároveň se zástupci zaměstnavatelů s odbory shodli na navýšení peněz za čekání na spoj a přiznání příplatku za práci ve ztíženém prostředí. Po aktuálním jednání to uvedl náměstek ministryně práce a sociálních věcí Robert Baxa. Právě řidiči krajských spojů si na platy stěžují dlouhodobě a nevylučují ani stávku. Tu se ale podařilo pondělní schůzkou oddálit.

Podle šéfa Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka je návrh základem pro kompromisní řešení problému. Odbory nedosáhly splnění všech svých požadavků.

Šoféři linkových autobusů proti nízkým mzdám protestují od loňského roku. Kompromisní návrh nyní ministerstvo práce zpracuje pro posouzení ve vládě, na konci října by podle Baxy měl kabinet dostat k projednání jeho definitivní legislativní podobu. 

V úterý by se kompromisním návrhem mělo zabývat předsednictvo dopravních odborů. Odbory původně požadovaly navýšení mezd na 130 korun na hodinu. Po pondělním jednání ale Pomajbík připustil, že přeřazení do páté platové skupiny je nejlepší možný výsledek, kterého se v současnosti mohlo podařit dosáhnout. Zároveň uvedl, že v blízké budoucnosti očekává navýšení peněz pro jednotlivé mzdové skupiny spolu se zvažovaným zvyšováním minimální mzdy.

Nahrávám video

Podle odborů s protesty sympatizuje výrazná většina šoférů

Veřejnou autobusovou dopravu pro kraje zajišťuje zhruba 11 tisíc řidičů, není ale úplně jasné, jaká část šoférů protesty aktivně podporuje. Podle odborů s protesty sympatizuje výrazná většina. Zástupci zaměstnavatelů ze Svazu průmyslu a dopravy naopak uvádějí, že se protesty a hrozby stávkou týkají zejména společností, které nejsou sdruženy ve svazu. Svaz přitom jen mezi většími dopravci jezdícími alespoň se 40 autobusy zastupuje 35 firem.

Důvodem nízkých mezd je podle samotných šoférů systém výběrových řízení, ve kterém kraje objednávají autobusovou dopravu jen na základě ceny a autobusové společnosti pak šetří zejména na mzdách řidičů. Požadavek minimální mzdy by pak podle Odborového svazu dopravy měl být zakotvený přímo v podmínkách výběrových řízení, které na dopravce vypisují kraje.

Průměrná mzda v Česku podle posledních údajů Českého statistického úřadu za letošní první čtvrtletí byla 26 480 korun. U řidičů a obsluh pojízdných zařízení činila podle posledních dostupných údajů statistiků za celý loňský rok 22 425 korun.

Pomoci mají řidičky

Nedostatek řidičů ale budou mít firmy zřejmě ještě dlouho. A tak za volant usedají čím dál častěji ženy. Například Dopravní společnost Zlín-Otrokovice má dnes jedinou řidičku, ale chystá se najmout další. 

„V současné době je vlna odchodů dlouholetých zaměstnanců do starobních důchodů. Tak je musíme nahradit,“ vysvětlil Pavel Nosálek z této firmy. Navíc průměrná mzda řidiče ve Zlíně je 22 tisíc měsíčně, a to se mužům často zdá málo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...