Greenpeace varuje před TTIP, podle vyjednávačů se ale lidé nemusí bát

Nahrávám video

Hnutí Greenpeace varuje, že chystaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy TTIP poškodí evropské spotřebitele, například kvůli geneticky modifikovaným potravinám z USA. Zveřejnilo kvůli tomu tajné dokumenty z vyjednávání. Šéf unijního vyjednávacího týmu Ignacio Garcia Bercero ale prohlásil, že se v připravované dohodě nehodlá evropská strana vzdát svých pravidel a dokumenty nepředstavují konečné verze dohody, nýbrž představy obou vyjednávacích stran.

USA staví Evropskou unii pod tlak, vyplývá podle médií ze zveřejněných dokumentů k Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP). Washington například hrozí, že zablokuje exportní úlevy pro evropský automobilový průmysl. Chce totiž přimět EU k většímu odběru amerických zemědělských produktů. USA prý rovněž napadají evropské principy ochrany spotřebitelů, které nyní obyvatele EU chrání před geneticky modifikovanými potravinami či masem s růstovými hormony, napsal list Süddeutsche Zeitung na svých internetových stránkách. 

  • O TTIP diskutují zástupci Evropské komise s americkou stranou od roku 2014. Smlouva by měla odstranit zbývající překážky v obchodování mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Její zastánci tvrdí, že oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu. Některé země EU ale mají proti dohodě námitky a bojuje proti ní i řada aktivistů a jiných skupin. Podle nich TTIP omezí demokratická práva Evropanů, zatímco koncerny budou mít ještě větší vliv na vznik zákonů.

Kritizován je také způsob vyjednávání, který je podle mnohých značně netransparentní. Zatímco EU své návrhy zveřejňuje, USA zachovávají své postoje v tajnosti. Zveřejněné texty ale přinášejí i podrobný náhled na americkou vyjednávací taktiku a postoje.

Děláme to proto, abychom vyprovokovali diskusi a přinesli transparentnost do skandálně netransparentního jednání. Je to opravdu neuvěřitelné. Výsledky těchto jednání se dotknou skoro miliardy lidí v Evropě a Spojených státech, a to ve všech oblastech života.
Stefan Krug
politické oddělení Greenpeace

„Bohužel zveřejněný text potvrzuje obavy milionů obyvatel EU, že TTIP oslabí jejich práva, ať už na ochranu životního prostředí a zdraví, nebo práva spotřebitelská či zaměstnanecká. Zároveň posiluje práva a moc korporací na úkor veřejného zájmu. Pochybné vyjednávání o smlouvě by mělo být okamžitě zastaveno a v budoucnu by dalším jednáním měla předcházet veřejná debata,“ uvedl Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace.

Evropští vyjednávači: Dohoda nesníží ochranu spotřebitelů

Podle šéfa unijního vyjednávacího týmu Ignacia Garcia Bercera se Evropská unie nehodlá vzdát svých pravidel pro geneticky modifikované potraviny. Stejné prohlášení učinila i eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. „Žádná obchodní dohoda nikdy nesníží úroveň naší ochrany zákazníků, bezpečnosti potravin či ochrany prostředí. Obchodní dohody nezmění ani naše zákony o geneticky modifikovaných potravinách,“ uvedla eurokomisařka. „Jakákoli obchodní dohoda EU může regulaci změnit jen tak, že ji posílí,“ dodala.

Eurokomisařka Cecilia Malmströmová
Zdroj: ČTK/ABACA/AA

V Americe se potraviny například prodávají, dokud někdo neprokáže jejich závadnost. Evropa uplatňuje opačný přístup. Nejdříve proběhne test bezpečnosti, až pak může výrobek na trh. Amerických 170 druhů geneticky modifikovaných plodin a hormonálně upravovaná masa by tento systém nevpustil.

Bercero i Malmströmová shodně zdůraznili, že dosud utajované dokumenty k jednáním o dohodě, které nyní hnutí Greenpeace zveřejnilo, jsou takzvané konsolidované texty, a ne konečné verze dohody. „Je to text, který obsahuje představy obou vyjednávacích partnerů. V žádném případě text neodráží výsledek rozhovorů,“ uvedl Bercero. Malmströmová řekla, že zmíněné konsolidované texty udávají jen vyjednávací pozici a nic jiného.

Úřad německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela také prohlásil, že pravidla pro prodej geneticky upravených potravin se nezmění. Tyto potraviny podle úřadu budou muset být nadále jasně označeny a ochranné a zdravotní standardy pro lidi, zvířata i prostředí nebudou TTIP nijak zpochybněny.

Místopředseda Evropského parlamentu Alexander Graf Lambsdorff pak podle agentury DPA kritizoval senzační tón zpráv, které o uniklých dokumentech informovaly. Celou záležitost vnímá jako dělání z komára velblouda.

Nahrávám video

Vyjednavač za USA Michael Froman označil interpretaci uniklých dokumentů za zavádějící až chybnou. „Těšíme se na věcnou diskusi o tom, čeho chceme pomocí TTIP dosáhnout a čeho ne,“ dodal. USA podle něj od počátku jednání považovaly za svůj prvořadý cíl dosažení hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti. Důležité jsou prý ale i „transatlantické hodnoty“.

Uzavřít dohodu do konce roku

Německá kancléřka Angela Merkelová podle DPA i nadále požaduje rychlé uzavření dohody TTIP. Bavorský premiér a předseda vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer podle listu Süddeutsche Zeitung prohlásil, že budoucnost plánované dohody TTIP zcela závisí na transparentnosti a ochraně spotřebitelů.

„Dokud u TTIP nebude transparentnost, nedám k ní jako předseda strany souhlas,“ řekl Seehofer, jehož CSU tvoří s křesťanskodemokratickou CDU kancléřky Angely Merkelové stranickou unii. „Záleží mi na zachování vysokých spotřebitelských standardů,“ dodal.

V současnosti tuto dohodu podporuje jenom pětina Němců podle aktuálních průzkumů veřejného mínění.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT

Vyjednávači v Evropě a ve Washingtonu usilují o dokončení klíčových částí dohody TTIP do konce tohoto roku. Konečná verze dohody má mít asi 30 kapitol a řadu dodatků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 10 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...