Česko sice prožívá další teplou zimu, až třetina bytů by ale mohla od nového roku platit víc za vytápění. Mění se totiž způsob rozpočítávání tepla ve všech bytových domech. Podle odhadu Svazu družstev porostou výrazně náklady hlavně lidem, kteří radiátory téměř nevypínají. O několik set korun ročně víc budou platit i ti, kdo se naopak nechávají vytápět sousedy. Ušetří jen ty domácnosti, které radiátory používají přiměřeně.
Byty ve vyšších patrech vytápí kromě radiátorů také okolní sousedé. Kdo nechce, nemusí v takto položených bytech za celou zimu radiátor vůbec pustit. Doplácí na něj ale ostatní. Podobně si snižují fakturu i ti, kteří naopak radiátor vůbec nevypínají.
Podle stávajícího výpočtu je průměrná cena tepla na byt v domě deset tisíc korun ročně. Kdo netopil, platil třeba jen šest tisíc. Naopak ten, kdo radiátory vůbec nevypnul, se dostal maximálně na čtrnáct tisíc, i když spotřeboval mnohem víc. Účet se totiž dosud mohl pohybovat jen v rozmezí plus nebo minus 40 procent od průměru domu. Zbytek nákladů se rozpočítal na ostatní.
Cena by od nového roku měla růst oběma skupinám. „Bude spravedlivější pro uživatele bytu, kteří se chovají tak nějak normálně. To znamená, že topí, nepřetápí byt, ale ani nešetří tak, že vypnou úplně všechny radiátory,“ poznamenal předseda Svazu družstev Jiří Bárta.
Přetopené byty zaplatí až dvojnásobek
Podle nové vyhlášky zaplatí každý byt nejméně 80 procent z průměrné spotřeby domu. Kdo topí neustále, může mu tak účet vyskočit až na dvojnásobek. Kdo netopí vůbec a dosud platil například jen šest tisíc, může nově platit až osm tisíc.
Krajní byty, kterým se už nyní teplo účtuje vstřícněji, protože ho spotřebují nejvíc, budou mít ale dál výjimky. Měřiče tepla na radiátorech pak nepřestávají svoji funkci plnit, jsou stále jednou ze součástí celkového výpočtu ceny.
Zateplené domy ušetří až 40 procent nákladů
Teplo se rozpočítává především v panelových domech, kde bydlí třetina obyvatel Česka. Celkem je v nich přes milion dvě stě tisíc bytů. Zatepleno je zhruba tři sta tisíc jednotek. Majitelé dobře zaizolovaných objektů totiž ušetří na energiích stovky korun za rok.
Tepelné ztráty u nezateplených domů jsou dobře vidět pomocí termokamery. Teplo zde uniká prakticky celým objektem. U zaizolovaných domů ale zůstává v bytech. Účty se potom mohou značně lišit.
Například panelový dům na sídlišti zkolaudovaný v roce 1991 a zateplený před pěti lety deseticentimetrovou izolační vrstvou a novými okny má průměrnou úsporu nákladů na vytápění 32 procent.
40 let staré zateplení současné požadavky nesplní
Zateplení může ušetřit až čtyřicet procent nákladů. Podle odborníků ale není izolace jako izolace. Zateplení, které se dělalo před 40 lety, už nesplňuje současné požadavky. „Úplně první objekty se zateplovaly poměrně tenkou vrstvou izolantu - řádově čtyřicet, šedesát milimetrů. Teď běžně používáme 140, 160 milimetrů,“ uvedl docent Fakulty stavební ČVUT Praha František Kulhánek.
Ročně se v Česku zateplí zhruba 50 tisíc bytových jednotek v panelových domech. Teď je zaizolována třetina bytů. “Zbývá nám milion bytů, to bychom pokračovali zhruba dvacet let,“ podotkl energetický konzultant ENA Jiří Gavor. Majitelům bytů proto mají pomoci i dotace, o které už teď mohou žádat.
Spotřeba tepla v Česku klesá
Spotřeba tepla v Česku se ale i díky zateplení celkově snižuje. Zatímco před dvaceti lety byl průměr na domácnost téměř šedesát gigajoulů, v současné době je to přibližně polovina. Pokud jde o nejčastější způsob společného vytápění - tedy dodávky z tepláren, většina jich zdražovat neplánuje, někde ale ceny o pár procent porostou.
