Evropská unie automaticky prodloužila o půl roku své hospodářské sankce vůči Rusku kvůli jeho podílu na pokračující krizi na východní Ukrajině. Ruské ministerstvo zahraničí krok odsoudilo.
Sankce proti Rusku pokračují minimálně do července
Sankce pokrývají velkou část ruské ekonomiky, zejména bankovní sektor a ropný a obranný průmysl. Evropská unie opatření spojuje s ruským přístupem k řešení situace na východě Ukrajiny a podílem Moskvy na plném prosazení mírových dohod z Minsku. Rusko loni v odvetě na uvalené sankce zakázalo dovoz některých druhů evropského zboží.
Překvapení ještě před několika dny vyvolala Itálie, která požádala o odklad rozhodnutí sankce prodloužit. Italové chtěli, aby se o věci rozhodlo až po unijním summitu, který se konal ve čtvrtek a v pátek. Na summitu samotném ale dávali diplomaté jednoznačně najevo, že v otázce prodloužení sankcí panuje mezi státy osmadvacítky shoda.
Lhůta na zpochybnění sankcí vypršela, Rusko je kritizuje
V průběhu pondělí pak vypršela lhůta, v níž mohly jednotlivé státy Evropské unie písemně zpochybnit rozhodnutí o sankcích.
Ruské ministerstvo zahraničí označilo unijní snahy ovlivnit sankcemi „principiální“ ruskou politiku za pomýlené a pokrytecké. „V chování EU, která se snaží 'potrestat' Rusko za to, co na něm nezávisí, ale na čem se sama podílí, zjevně chybí logika,“ uvedla ruská diplomacie.
Situace by na Ukrajině byla podle Moskvy jiná, kdyby EU přiměla Kyjev plnit mírové dohody. Prodloužení protiruských sankcí tak podle Moskvy znamená, že „unie zůstává v zajetí vlastních omylů“. Brusel prý dává přednost krátkozraké hře se sankcemi před spoluprací s Ruskem v boji proti terorismu.