Stavební firmy dostaly za kartel rekordní pokutu přes 2 miliardy korun

Jednu z nejvyšších pokut v historii Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) si vysloužila skupina stavebních firem. Za kartel v zakázkách musí zaplatit 2,036 miliardy korun. O pokutě informoval předseda úřadu Petr Rafaj, který ale odmítl uvést názvy těchto firem. Rozhodnutí zatím není pravomocné.

Kartelový případ stavebních firem je podle Rafaje jedním z nejsložitějších, který úřad kdy řešil. ÚOHS ho vyšetřoval od poloviny roku 2012. Podle Rafaje se dá předpokládat, že prvostupňový verdikt nebude konečný a že se firmy proti němu odvolají. Mají na to 15 dní od doručení rozhodnutí. Během pátku ale úřad ještě zveřejní další informace, které se případu týkají.

Podle specialistky na soutěžní právo Jitky Linhartové z advokátní kanceláře Schoenherr je výše pokuty ojedinělá. „Pro srovnání s předchozí nejvyšší udělenou pokutou ve výši necelé miliardy – ÚOHS tehdy za kartel pokutoval cca 16 strojírenských společností,“ uvedla Linhartová. Podle ní je otázkou, zda antimonopolní úřad takto vysokou pokutu později uhájí před soudy. „Minimálně však ÚOHS touto exemplární pokutou veřejnost upozorní na svoji existenci,“ dodala Linhartová

Zřejmě šlo o silnici

Na pokutu upozornil server Česká justice, který píše, že se nejzávažnější zjištění ÚOHS týkají zakázky na výstavbu úseku rychlostní silnice R 4 Mirotice–Třebkov v celkové hodnotě 1,2 miliardy korun, která byla do provozu uvedena v září 2010. Při šetření ÚOHS, které se týkalo mimo jiné firem Strabag, Eurovia, Swietelsky, M-Silnice a Skanska, byl zajištěn dokument, v němž je uvedeno, které z těchto firem nabídku podají a které nikoliv, napsala Česká justice.

Server zároveň dodává, že vyšetřování potvrdilo, že dokument vznikl ještě před podáním nabídek a společnosti, které v něm byly označeny, že nabídku podají, tak následně skutečně učinily.

Řešilo se to tak dlouho, protože při jakémkoliv dalším šetření nabýval ten kartel na množství zapojených firem.
Petr Rafaj
předseda ÚOHS

„Obvinění jednoznačně odmítáme. Skanska byla obviněna pouze na základě toho, že se její jméno objevilo na nedatovaném, nepodepsaném dokumentu konkurenční firmy, která si pravděpodobně mapovala záměry konkurence," uvedla mluvčí Skanska Lucie Laňková „Vzhledem k tomu, že si Skanska předtím vyzvedla oficiální zadávací dokumentaci k této stavbě, informace o tom, že podáme nabídku, nebyla nijak překvapující. ÚOHS v průběhu procesního řízení nepředložil jakékoliv důkazy, které by potvrzovaly naše pochybení. Proti rozhodnutí ÚOHS se zcela jistě odvoláme,“ dodala mluvčí.

Nahrávám video

Eurovia se zatím k záležitosti nechce vyjadřovat. „V tuto chvíli nemáme žádné oficiální stanovisko ÚOHS, proto danou věc nemohu komentovat,“ uvedla mluvčí Eurovie Iveta Štočková.

Ten původní impuls přišel od zaměstnance jedné menší stavební firmy, který upozornil na možný kartel u relativně banální zakázky na opravu chodníku v Písku.
Jan Sůra
redaktor MF Dnes

Verdikt ÚOHS přišel několik měsíců poté, co Krajský soud v Brně odmítl žalobu stavební firmy Eurovia proti prověřování údajného kartelu stavebních podniků. Firma si stěžovala na způsob, jakým ÚOHS zajišťoval důkazy. Žaloba byla podána opožděně.

Antimonopolní úřad podezříval podle dostupných informací z kartelu kolem 20 firem, Eurovia je jednou z nich. Na začátku prý podezíral Eurovia CS, Strabag, Swietelsky stavební, K-building CB a SaM silnice a mosty. Případ se ale postupně výrazně rozrostl. V minulosti úřad opakovaně uváděl, že kartelové dohody považuje za jeden z nejzávažnějších přečinů proti hospodářské soutěži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 16 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 21 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...