Island zoufale shání půjčky. Kdo ho spasí před bankrotem?

Reykjavík - Island přebírá kontrolu nad třemi největšími bankami v zemi, které se dostaly do vážných problémů. Státní rozpočet severské země však nemusí množství nových závazků ustát a tamní premiér včera oznámil, že se Island nachází krok před státním bankrotem. Požádal proto Rusko o půjčku ve výši čtyř miliard eur. Moskva se k žádosti postavila kladně, Island proto snad finanční krizi zcela nepodlehne. Další nadějí by mohl být Mezinárodní měnový fond.

„V případě Islandu ta situace není až tak kritická,“ uklidňuje Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií FSV UK. Očekává, že ostrovní republice se potřebných půjček dostane, pravděpodobně i od Mezinárodního měnového fondu.

Islandská koruna, která se už několik dnů silně propadá, dnes v poklesu pokračovala navzdory snaze centrální banky udržet pevný kurz. Banka v úterý po několika vlnách chaotického kolísání zafixovala kurz na 131 islandských korun za euro, ale ani to nepomohlo. Pevný kurz islandské koruny vydržel sotva jeden den.

Podle analytiků finančního ústavu Commerzbank se ještě nestalo, aby pevný kurz vydržel tak krátce. „Bylo zřejmé, že tento kurz nemá dostatečnou podporu. Banka proto v tuto chvíli už žádné další úsilí v tomto ohledu vynakládat nebude,“ oznámila centrální banka, když zdůvodňovala rezignaci na podporu kurzu. Banky v pozdních odpoledních hodinách ještě stanovily kurz měny na 131,60 ISK/EUR, podle obchodníků ale trh už nefungoval a likvidita byla nulová.

Mezinárodní měnový fond vyvinul na základě historických zkušeností určité postupy, jak státní bankrot řešit. Vytvoří se skupina věřitelů, která se musí smířit s tím, že se jí prostředky vrátí třeba jen v 25procentní výši. Po ozdravných kúrách poté postižená ekonomika opět může získávat úvěry standardním způsobem.

Státní bankrot, jaký v minulosti zažila například Argentina, většinou vzniká z vnitřních příčin státu. Problém nyní podle Mejstříka ovšem nespočívá v samotných islandských bankách, ale v nefungujícím mezibankovním trhu, který jim už neposkytoval půjčky. Finanční krize v případě Islandu podle Mejstříka paradoxně ohrožuje jednu z nejharmoničtějších zemí světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...