Strašidlo protestů obchází Evropou, neobešlo se bez násilí

Atény/Brusel – Řecko dnes znovu zasáhla generální stávka. Pod taktovkou odborů dnes Řekové protestují proti úsporným opatřením tamní vlády. V ochromené zemi nepřistávají ani nestartují žádná letadla, v nemocnicích funguje jen pohotovostní služba, zcela ochromena je také veřejná doprava. Protesty se neobešly ani bez střetů demonstrantů s policií. Příslušníci bezpečnostních složek použili slzný plyn proti radikálům, kteří házeli zápalné lahve, poškodili množství aut a snažili se podpálit dva luxusní hotely. K incidentu došlo nedaleko řeckého parlamentu. Řekové stávkují v rámci celoevropského odporu zaměstnanců proti úsporným opatřením v evropských zemích. Protesty dnes proběhly například i v Bruselu. Policisté a hasiči dnes demonstrovali i v centru Prahy.

Cestovat po Řecku i do něj je dnes takřka nemožné. Zrušena je veškerá letecká a lodní doprava spojující pevninské Řecko s ostrovy. Vážně narušena je i doprava v metropoli Aténách, kde stávkují zaměstnanci veřejné dopravy i taxikáři. Podobná situace panuje i v dalších velkých městech. Ke stávce se připojili také novináři. Nevyšly noviny, nevysílá ani televize. Stávkuje se ve školství, nefungují soudy, zasaženy jsou banky a velké státní podniky. Zvláště v Aténách neotevřela celá řada obchodů, protože se jejich majitelé obávali, že by se mohly stát terčem demonstrantů.

V poledne demonstrovaly v centru Atén proti vládním úsporným opatřením desetitisíce Řeků. Skupina demonstrantů přitom napadla bývalého konzervativního ministra dopravy Kostase Hadzidakise, který právě vycházel z kavárny. Lehce potlučeného ministra se zastala část demonstrujících a policisté ho odvedli do bezpečí.

Nebude na jídlo, zlobí se Řekové

Ilias Iliopoulos, odborář

„Chceme poslat vládě zprávu, že nebudeme akceptovat opatření, která nás povedou jen k chudobě a nezaměstnanosti.“

Dnešní generální stávka je letos již sedmá. Úsporná opatření mají Řecko vymanit z nejhorší finanční krize od druhé světové války. Stávkovou vlnu v Řecku znovu rozdmýchal nový reformní balík, který vláda prosadila v parlamentu v noci na dnešek. Reformy požadují Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Podle nového zákona se mají mzdy ve státních podnicích nad 1 800 eur měsíčně snížit o deset až 25 procent. Schválený balík rovněž v soukromém sektoru omezuje pravomoci odborů a umožňuje podnikatelům, aby podstatně snižovali svým zaměstnancům platy a propouštěli je.

Proti reformám jsou všechny opoziční strany, které vládní socialisty viní z toho, že chtějí pracovní vztahy vrátit zpět do středověku. Odbory tvrdí, že přijaté reformy jsou nefér a neefektivní. Dnešek proto podle nich nebude zdaleka posledním dnem, kdy o sobě dají vědět. „Varujeme před dalšími akcemi po vánočních prázdninách. Nevzdáme se, zvítězíme,“ pohrozil generální sekretář odborů zaměstnanců veřejného sektoru ADEDY Ilias Iliopoulos.

Reakce na řeckou stávku

stávkující: „Je povinností pracujících, aby se organizovaně vzepřeli a bojovali proti politikům a jejich úsporným opatřením.“

obyvatel Atén: „Stávky nás jen dál zatěžují, ale chápu, že se lidi bouří. Co bude s těmi, co přišli o práci?“

Řecko však reformy provádět musí. V loňském roce deficit řeckého rozpočtu vyšplhal na 15,4 procenta hrubého domácího produktu. Letos by se ho řecké vládě prostřednictvím bolestivých škrtů naordinovaných mezinárodními partnery výměnou za 110miliardový balík finanční pomoci mohlo podařit srazit na 9,4 procenta.

„Přestat s demontáží naší sociální Evropy“

Dnes se přitom protestovalo i jinde v Evropě. Kolem 250 lidí dnes symbolicky demonstrovalo před sídlem Evropské komise v Bruselu proti úsporným plánům v Evropě. Stalo se tak v den evropské mobilizace, ke kterému před nadcházejícím summitem EU vyzvala Evropská odborová konfederace (EOK).

„Evropské odbory po vládách žádají, aby přestaly brát z mezd a ze sociální pomoci“ a aby přestaly s „demontáží naší sociální Evropy“, uvedl v úterý generální tajemník EOK John Monks. Podle něj si naopak „bankéři nadále plní kapsy odměnami a znásobují ztráty“.

Akce menšího rozsahu se podle EOK dnes rozhodly uspořádat odbory také například v Lucembursku, Dánsku a Francii. Další demonstrace mají následovat v sobotu ve Španělsku.

Policie před řeckým parlamentem
Zdroj: ČTK/AP/Thanassis Stavrakis

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Británie a EU v den společného summitu oznámily dohodu o mobilitě mladých lidí

Británie a Evropská unie oznámily v den společného summitu dohodu na prohloubení spolupráce v oblasti obchodu či emisních povolenek. Obě strany se dohodly také na harmonogramu zavádění programu mobility mladých lidí. Británie a Evropská unie chtějí po letech sporů a odcizení obnovit vzájemné vztahy a budovat ambiciózní a dynamické partnerství. Burnham páteční schůzku označil za historický okamžik. „Je to dobrý den pro Británii i pro Evropu. Dohoda, které jsme dosáhli, je výhodná pro obě strany,“ míní.
12:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 10 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
před 23 hhodinami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 07:38‌‌

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Video„Jsme jako pštros, který strčí hlavu do písku,“ říká analytik o revoluci v energetice

V turecké Antalyi vrcholí klimatická konference COP31. Bez oficiální účasti Bílého domu, zato s devadesáti tisíci delegáty a nečekaným spojencem zelené transformace: geopolitikou. Jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu urychlily elektrifikaci Asie? Proč emise stagnují, i když světová ekonomika roste? A chová se Česko v energetice jako pštros, nebo jako puberťák? Moderátorka Daniela Škopková probírá reálný stav klimatu i budoucnost Škodovky se zakladatelem projektu Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou.
18. 11. 2026‌‌

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.