Politická story Mirka Topolánka - úspěchy a prohry

Praha - Mirek Topolánek, který včera ustoupil tlaku svých spolustraníků z výkonné rady a vzdal se pozice lídra jihomoravské kandidátky, se do čela největší pravicové strany postavil před sedmi lety a z toho byl dva a čtvrt roku premiérem. ODS pod jeho vedením vyhrávala jedny volby za druhými. Nicméně byly i chvíle, kdy Topolánek opakovaně přežil svou politickou smrt. Do čela strany, kam mu mimo jiné pomohl i šéf Senátu Přemysl Sobotka, byl zvolen jako outsider v roce 2002. Málo známý senátor převzal stranu po drtivé volební porážce a navíc s nelichotivou nálepkou od svého předchůdce. Václav Klaus jej totiž ve známé SMS zprávě označil jako „falešného a prázdného Topola“.

Novopečený předseda strany však začátek vrcholné politické kariéry ustál dobře a splnil vše, co si předsevzal v prvních vyjádřeních, kde si kladl za cíl sjednocení strany, předložení nového programu, sestavení stínové vlády a vítězství ve volbách. A tak přestože jeho zvolení nebylo ve straně přijato jednomyslně a měl řadu kritiků, neměl rovnocenného oponenta. Na kongresech v letech 2004 a 2006 tak obhájil svoje předsednické křeslo, aniž by mě protikandidáta.

ODS s Topolánkem vyhrávala jedny volby za druhými

Nahrávám video

Právě volby Topolánkovi skutečně jdou. Bodrý muž z Valašska umí v projevech halasně a jednoduše říct, co chce. Topolánek stranu rozkročil zprava směrem do středu pod heslem: „Tvrdé jádro, měkký obal“. ODS nabídla voličům dosud méně zdůrazňovaná témata, například ochranu ve stáří, a ztratila též svůj euroskeptický punc. Strategie přinesla kýžené výsledky, protože strana pod Topolánkovým vedením vyhrává volby evropské, krajské i senátní. Před těmi sněmovními v roce 2006 uzavírá s voliči smlouvu, která měla podle lídra strany „deklarovat, co bude ODS v případě volebního úspěchu mimo jiné prosazovat, garantovat a čemu bude chtít zabránit.“

ODS v zatím posledních sněmovních volbách vyhrála s rekordním ziskem hlasů. Přesto českou politiku ochromil pat, jehož řešení trvalo sedm měsíců, a to pro Mirka Topolánka znamenalo první velké oslabení - jeho první menšinová vláda nedostala důvěru a ta druhá, trojkoaliční, vznikla jen díky přeběhlíkům z ČSSD.

Říjen 2008 - prohrané volby

Kritické hlasy začaly narůstat v lednu 2007, mluvčím nespokojenců se stal poslanec a ministr financí v první Topolánkově vládě Vlastimil Tlustý. Nespokojenost s Topolánkem vyvrcholila po prohraných volbách v říjnu 2008.

Na podzim 2008 navíc ODS utrpěla těžkou porážku v krajských volbách, protože neobhájila jediný hejtmanský post. Topolánek tehdy ustál odchod prezidenta Klause ze strany a na kongresu nakonec přesvědčil, že má stranu vést dál.

Volební kongres v prosinci 2008 se postavil za Topolánka vzdor loučení s Klausem:

Volební kongres přišel v nejméně vhodnou dobu - ODS prohrála krajské i senátní volby, přišla o koaliční většinu ve sněmovně, vřelo to v jejím poslaneckém klubu a stále častěji se s kritikou ozýval i prezident a čestný předseda strany Václav Klaus. Právě on se pak postaral o největší kongresový rozruch, protože v sobotu dopoledne předstoupil před delegáty a oznámil svůj rozchod s ODS. „Dovolte mi, abych z tohoto místa naposledy řekl: Děkuji vám za pozornost a děkuji za těch společně prožitých téměř osmnáct let.“

ODS se pak v kritické chvíli rozhodla svého předsedu neměnit – Topolánkovi dala hlas víc než polovina delegátů a on jim za to slíbil, že stranu sjednotí.


Vrchol jeho politické kariéry přišel v lednu 2009, kdy šéfoval nejen Česku, ale celé Evropě. 

Jenže po třech měsících evropského předsednictví přišel další těžký úder. Po pádu vlády dořídilo už Česko Evropu v provizoriu a s ostudou. V následných evropských volbách sice strana opět vyhrává, avšak pověstný předsedův tah na bránu mizí. Letošní volby do sněmovny pro něj měly být poslední šancí udržet se ve vysoké politice, neboť na posledním kongresu ODS, kde se i přes snahy některých členů ODS nakonec nevolilo vedení strany, prohlásil, že pokud strana nevyhraje příští parlamentní volby, sám odejde z funkce předsedy.

Poslední výroky nebyly jediným Topolánkovým přehmatem 

Vlna stranické nespokojenosti, která vyústila v Topolánkův konec, se na jeho hlavu snesla poté, co se v médiích objevili kontroverzní výroky o církvi, homosexuálech a Židech. Nicméně Topolánek je terčem kritiky poměrně často. Příkladem je tzv. kauza Toskánsko, která vznikla v létě 2009 po zveřejnění tajně pořízených fotografií z jeho dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů. Středem pozornosti se stala i řada urážlivých výroků, používání výrazů spojených s německým nacismem (noc dlouhých nožů, Es kommt der Tag, osvětimská lež) či útoky na novináře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 14 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 15 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.