Praha - Kvůli chybě v zákonu o pojistném na sociálním zabezpečení by mohly podniky na státu vysoudit až 100 miliard korun. Ze zákoníku totiž od ledna do června 2007 vypadla věta o vyměřovacím základu, ze kterého se vypočítává pojištění na sociální zabezpečení, a stát tak neměl žádný zákonný podklad pro jeho vybírání. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny s tím, že první firma z České Lípy se žalobou na stát u liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem uspěla. Pokud se ale žalob na stát pohrne více, je pravděpodobné, že vláda zvýší pojistné tak, aby mu takto vybraná částka vykompenzovala ztráty.
Pokud není v zákonu jasně řečeno, z jakého vyměřovacího základu mají firmy za své zaměstnance sociální pojištění platit, tak stát nemůže po firmách žádné pojistné chtít, rozhodl soud. Verdikt bude ještě přezkoumávat Nejvyšší správní soud. Podle jeho předsedy Josefa Baxi bude výsledek znám v polovině ledna příštího. Padne-li stejné rozhodnutí, jakákoli firma pak bude moci u soudu chtít vrátit pojistné za první půlrok 2007. Kdyby se přihlásily všechny, stát může podle odhadu ministerstva financí přijít až o 100 miliard korun. „Může to být obrovský průšvih,“ řekl vysoce postavený zdroj z ministerstva. Deník má k dispozici doporučení od významných auditorů, kteří firmám radí, aby chybu využily a po státu vrácení pojistného požadovaly.
Firmy určitě možnosti vrácení peněz využijí
„U nás jde o stovky milionů korun a pokud bychom zjistili, že jsme ty peníze zaplatili neoprávněně, tak bychom se tím velmi vážně zabývali, protože máme odpovědnost vůči našim akcionářům,“ přiznal Petr Sedláček, mluvčí Siemens. „V případě, že zjistíme, že na to existuje zákonný nárok, tak můžu potvrdit, že naše firma se určitě pokusí ty peníze získat zpátky,“ přidal se Michal Tůma z firmy Invia.
Hromadné podávání žádostí o vrácení peněz ale firmám nijak neprospěje. „Pokud by se to mělo stát jako hromadným jevem, že firmy budou chtít vrátit peníze za to období, stát si poradí a zvýší nám daně, takže já si myslím, že to bude kontraproduktivní,“ namítá ale Petr Kužel, ředitel Hospodářské komory. Navíc by v případě uznání chyby ale firmám naopak vznikla dodatečná daňová povinnost, protože by jim o vrácené pojištění klesly náklady.
Zákon o pojistném na sociálním zabezpečení společně se zákoníkem práce poslanci schvalovali v zimě a na jaře 2006. Nikdo z nich si nevšiml, že ze zákona vypadla pasáž, která definuje, co je vyměřovací základ, ze kterého pak platily firmy 26 procent z hrubé mzdy na sociální pojištění svých zaměstnanců.
Tehdejší ministr práce Zdeněk Škromach si na chybu nepamatuje. „Nevzpomínám si, že by měl vyměřovací základ ze zákona o pojistném vypadnout,“ řekl. K problému podle něj nedošlo schvalováním nového zákonu, ale při změnách, které probíhaly poměrně rychle na odsun účinnosti zákona o nemocenském pojištění a zákoníku práce, které už prováděla Topolánkova vláda. Problém tak vidí ve lhůtách účinnosti. Ekonomický expert ODS Martin Kocourek to ale vidí jinak. „Problém začal na počátku roku 2006, kdy v vpodstatě ve sněmovně vládla koalice ČSSD a KSČM, která byla slabá a často měnila vládní návrhy,“ prohlásil Kocourek.
Chybu včas neopravil ani Škromachův nástupce Petr Nečas, který přišel na ministerstvo práce v září 2006. Až v únoru 2007 vláda Mirka Topolánka vydala na návrh Nečase nařízení, které vyměřovací základ na placení pojištění za zaměstnance definuje.
Jenže to podle rozhodnutí soudu, jehož znění Hospodářské noviny znají, nestačí. Podle soudu musí být vyměřovací základ, podobně jako třeba sazba pojištění, jen a jen v zákoně. Jinak stát nemůže pojištění vybírat. Zákon pak poslanci změnili na návrh vlády až v červenci 2007. Nečas se přesto domnívá, že stát o peníze nepřijde. „Jsem téměř přesvědčen, že stát nemůže vracet peníze zaplacené na sociálním pojištění,“ dodává.
Dana Trezziová z PRK Partners o odpovědnosti za chybu v zákonu a pravděpodobném rozhodnutí soudu:
„To vniklo především rychlým novelováním českých zákonů nejlépe v prosinci, čili ke konci roku. Spíše se jedná o zákonodárce, protože potom si myslím, že úředníci velice rychle objevili tu chybu.“
„Lze se domnívat, že rozhodnutí bude ve prospěch poplatníka.“
