Praha/Plzeň – Již několik týdnů plní médiální scénu aféra, která otřásla základy veškerého vysokoškolského vzdělávání v České republice. Ani s přibývajícím časem ale nepřestávají novináři či vyšetřující instance přihazovat ingredience do pomyslného eintopfu celého skandálu okolo kauzy plzeňských práv. Po nižší šarži šéfa plzeňských četníků Josefa Hosmana vyplul na povrch nedostatečný rozsah rigorózní práce poslance Marka Bendy a čerstvě se ve vlastní šťávě právnických studií dusí také chomutovská primátorka Ivana Řápková. Když se Reportéři ČT pídili po její absolventské práci, narazili ve školní knihovně na jiný „unikát“. Polovina stránek objevené práce je prokazatelně opsána, práce se vlastně ani nezaobírá právnickou látkou, mezi zdroje, z nichž se v práci opisovalo, patří server pro středoškoláky, práci schází povinný protokol o obhajobě i posudky oponenta a konzultanta. Aby nechybělo nic tolik typického pro podobné případy v plzeňské aféře, konzultantem práce nebyl nikdo jiný než tehdejší děkan, proslulý Milan Kindl.
Předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková považuje obhájenou práci za obrovský problém. „Jsou tam doslova převzaté celé stránky, jen občas stylisticky upravené,“ hodnotí práci Dvořáková a vzápětí dodává: „Považuji za skandální, že vlastně za takovouto práci někdo obdržel titul doktor práv…, tohle není práce, za kterou lze udělit jakýkoli titul.“
V práci jsou opsané pasáže ze serveru pro maturanty
Vedoucí odboru informační podpory studia a výzkumu z VŠE Jan Mach pro reportéry ČT uvedl, že v práci jsou převzaty třeba pasáže zprávy o životním prostředí, národní strategie Fondu soudržnosti EU, dokonce třeba i ze serveru Maturita.cz. Posledně jmenovaný server slouží jako pomůcka pro studenty při přípravě k maturitě, kde jsou zpracovány konkrétní otázky.
Vladimíra Dvořáková:
„Maturita.cz - to je prostě šok. To už mi připadá, jako kdybyste opisoval Mateřídoušku nebo něco takového…“
Podle zadání měla být práce právnickým pohledem na roli státu v oblasti životního prostředí. Čerstvý děkan fakulty Jiří Pospíšil si ale rozhodně nemyslí, že by cíl práce byl splněn. „Pokud se na to podíváme, tak jsou to spíš jakési poznámky, odrážky pro středoškoláka, který chce dělat zkoušku v rámci předmětu biologie. Ty závěry se práva jako takového vůbec netýkají. To je podle mě jeden z klíčových problémů,“ konstatoval pro Reportéry ČT čerstvý děkan Jiří Pospíšil.
Autorka: Vše jsem samozřejmě napsala sama
Autorkou podezřelé práce je úspěšná sportovkyně, osmadvacetiletá mistryně republiky a bronzová z mistrovství Evropy ve sportovním aerobiku Silvie Brandová. Pochází z Chomutova, dnes žije v Praze a je členkou ODS. Po absolvování plzeňských práv působila ve firmách patřících do impéria bossů českého podsvětí Františka Mrázka a Tomáše Pitra. Dnes ji zaměstnává energetická skupina ČEZ. Když ji Reportéři ČT oslovili kvůli její rigorózní práci, odmítla se o tom bavit s tím, že je to její soukromá věc. „Opravdu jsem to neopsala, tím jsem si naprosto jistá, protože jsem práci psala sama. Ale nebudu se vám k tomu zpovídat, práce je napsaná a já už se k tomu nechci vyjadřovat,“ řekla autorka práce s odvoláním na rozhodující roli konzultanta. Tím byl tehdejší děkan a klíčová postava v celé aféře plzeňských práv Milan Kindl.
Milan Kindl se vyjádření pro Reportéry ČT vyhýbal. I přesto nakonec ve skrytém záznamu zachytili jeho vyjádření, že opisování při práci se prostě zabránit nedá. Jedinou výjimkou, kdy vedoucí práce může odhalit plagiát, je prý opsání jeho vlastního textu. V práci Silvie Brandové se ale kus z jeho skript, týkajících se práva a životního prostředí, objevuje. Na otázku, jak tedy mohl práci pustit, odpověděl Kindl: „To, že jsem dva a půl stránky svého přehlédl, to nemůžu vyloučit… Určitě by to tak nemělo být, já neříkám, že by to tak mělo být. Ale připouštím, že se mi to mohlo stát.“
Vladimíra Dvořáková soudí, že vedoucí práce ji buďto zcela úmyslně pustil k obhajobě, ačkoli věděl, že jde o šlendrián, nebo se jí vůbec nezabýval. Jiří Pospíšil vidí v celém skandálu okolo opisování příležitost, jak vytvořit pro plagiátorské a další podvodné pokusy při studiu precedens. Zda se jemu a rektorovi univerzity podaří s úspěchem odebrat tituly nepoctivým studentům, ale neví. „V každém případě je třeba to zveřejnit, pokusit se o to a udělat takové změny v udělování titulů a obecně v řízení školy, aby se do budoucnosti těmto problémům předešlo,“ vyslovil svůj cíl Pospíšil.
