Praha – Práce na reformě vysokých škol už běží v České republice přibližně dva roky. Mezi nejdiskutovanější témata patří především zavedení školného. Autoři reformy se většinou kloní k názoru, že vysoké školy se bez něj neobejdou a díky systému půjček a stipendií naopak umožní studovat více lidem. Bílou knihu terciárního vzdělávání schválila vláda koncem ledna tohoto roku. S očekávaným rozpuštěním Poslanecké sněmovny ale byly přípravy zákona zastaveny. Nyní probíhají rozsáhlé výzkumy mezi akademiky i studenty. Ministryně školství Miroslava Kopicová by si přála předložit různé varianty věcného záměru zákona v únoru příštího roku. Konečné slovo ale bude mít až vláda vzešlá z voleb v roce 2010.
Připravovaná Bílá kniha prošla podle proděkana Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze a vedoucího projektu reformy terciárního vzdělávání Jakuba Fischera jednou z nejrozsáhlejších veřejných diskusí. Její obsah byl zveřejněn na internetu, kde se k ní mohl vyjádřit kdokoliv: „Všechny připomínky byly vypořádány, některé byly vzaty v úvahu, některé ne.“ Poslední verzi Bílé knihy, kam byly připomínky zapracovány, schválila vláda koncem ledna tohoto roku.
Následná jednání o přípravě věcného záměru zákona byla sice zastavena, ale dál probíhaly diskuse o cílech reformy s akademickou obcí. „Tento mezičas nám umožnil provést rozsáhlý výzkum akademických pracovníků a studentů,“ upozornil Fischer. Podle tří čtvrtin akademiků potřebuje české vysoké školství hlubokou reformu: „Jejich představy o reformě se přibližně shodují s těmi našimi.“ V současné době probíhá v rámci projektu Eurostudent výzkum i mezi studenty: „Zajímá nás nejen jejich postoj k tomu, jak se cítí na jejich vysoké škole, ale výzkum je zejména orientován na finanční náklady studia.“
Variant se školným je celá řada
Ministryně školství Miroslava Kopicová by si přála předložit různé varianty věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání v únoru příštího roku, aby mohl během jarních měsíců projít standardním připomínkovým řízením. Schvalovat zákon ale bude až vláda vzešlá z voleb. „Musíme připravit jak variantu bez školného, tak variantu se školným,“ uvedl Fischer. Variant se školným je přitom celá řada: „Může být takzvané přímé školné, odložené školné, absolventská daň. Všechny možnosti musí být propočteny a zanalyzovány, abychom zjistili, která je nejlepší.“ Pokud vláda vzešlá z voleb v roce 2010 reformu schválí, bude ale například u školného otázkou několika let, než se zavede.
Jakub Fischer:
„Myslíme si, že přesto, že bude zavedeno školné, umožní to většímu počtu lidí studovat a školy se otevřou i po sociálně slabší vrstvy.“
V situaci, kdy je veřejných zdrojů nedostatek, a nelze proto očekávat ani jejich nárůst, je podle Fischera jedním z cílů reformy přivést do vysokého školství soukromé zdroje. Vedle školného jde i o vytvoření podmínek pro lepší spolupráci vysokých škol s podniky. Pedagogové by se tak mohli možná dočkat i lepšího platového ohodnocení. Jedním z pilířů reformy je ale i reforma finanční pomoci studentům, která předjímá zavedení studijních grantů, stipendií a půjček: „Bez toho by školné zavedeno být nemohlo.“ I když školné nemáme, řada lidí si studium podle Fischera nemůže dovolit. Jako jeden z důvodů vidí právě absenci studentských půjček a dalších forem pomoci.
Zda skandál na plzeňských právech a chystané kontroly vysokých škol reformu ohrozí, bude podle Fischera záležet na tom, jakým způsobem bude probíhat kontrola studií, kterou Kopicová ohlásila: „V této chvíli nevím, jak hodně budou vysoké školy zatíženy. Předpokládám, že logisticky nás to neovlivní a zvládneme to.“ Plzeňská aféra je ale podle Fischera pro reformu v mnohém inspirativní: „Nutí nás k hlubokému zamyšlení nad tím, jak funguje systém kontrol brzd na jednotlivých školách.“
