Zahraniční státníci vzpomínají na „vzácného člověka a zastánce demokracie“ Schwarzenberga

Soustrast nad úmrtím Karla Schwarzenberga, který v neděli zemřel ve Vídni ve věku 85 let, vyjádřila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Označila ho za „vzácného člověka, demokrata a bojovníka za svobodu“. Na úmrtí reagují také rakouští politici, stejně jako nejen tamní média. Označují ho za jednu z nejvýznamnějších postav české politické scény. Kondolují také zahraniční velvyslanci v Česku.

„Vyjadřuji upřímnou soustrast rodině, přátelům a všem, kteří si vážili jeho úsilí posunout Česko, ale i Slovensko, co nejblíže pevným hodnotám demokracie,“ uvedla Čaputová.

Se Schwarzenbergem se přitom rozloučila parafrází jeho slov: „Dovolím si pozměnit jeho vlastní citát, který pronesl v kondolenčním projevu při loučení se svým přítelem Václavem Havlem: Pane Schwarzenbergu, budeme dál bojovat za pravdu a lásku. Nepřestaneme, můžete se na nás spolehnout.“

Slovenský opoziční lídr Milan Šimečka označil Schwarzenberga za bytostného demokrata a humanistu a rovněž za přítele Slovenska. Napsal, že se Schwarzenbergem se opakovaně radil před volbami, v nichž vedl kandidátku strany Progresívne Slovensko. „Diskuse s ním byly intelektuálně podnětné, uvažoval do hloubky a vždy v širším historickém a společenském kontextu,“ uvedl Šimečka.

Slovenský list SME ve Schwarzenbergovu nekrologu napsal, že „odešel Evropan, jakého jsme nikdy neměli“. „Zdědil břemeno velkého jména a velkého významu. Zdědil nevyhnutelnost vystupovat, hovořit a jednat slušně, narodil se, aby měl úroveň, a on ji také měl,“ napsal deník s tím, že Slovensko „by každý den potřebovalo svého Schwarzenberga“.

„Truchlíme nad Karlem Schwarzenbergem. Jeho odchodem jsme ztratili přesvědčeného Evropana a politika, který se zasazoval o lidská práva, svobodu a hodnoty Evropské unie,“ napsal rakouský kancléř Karl Nehammer. Podle něj za sebou Schwarzenberg zanechal výraznou stopu v evropské, české i rakouské politice. „Soucítíme s jeho rodinou a přáteli v těchto těžkých chvílích,“ dodal.

Podobně rakouský ministr financí Alexander Schallenberg Schwarzenberga ocenil za neutuchající obhajobu demokracie, lidských práv a evropské myšlenky. „Byl Středoevropanem v tom nejlepším smyslu slova. Nejenže evropskou historii znal skrz naskrz, on ji i žil,“ podotkl.

Na svém účtu na sociální síti X připomněl Schwarzenberga také další rakouský politik a první viceprezident Evropského parlamentu Othmar Karas. Schwarzenberg byl podle něj velký Evropan, kritický myslitel a bojovník za demokracii. „Jeho celoživotní dílo pro evropskou myšlenku a jeho práce ve východní a střední Evropě nebudou zapomenuty,“ napsal a dodal, že mu budou chybět jejich společné rozhovory.

Hluboký zármutek vyjádřila také rumunská ministryně zahraničí Luminita Odobescu, podle níž ve Schwarzenbergovi odešel „zastánce demokracie a přítel Rumunska“.

Diplomat a bývalý švédský premiér Carl Bildt uvedl, že Schwarzenberga považoval za „nejmoudřejšího Evropana – v nejhlubším smyslu slova“, kterého měl to štěstí poznat.

Polský ministr zahraničí Zbiginiew Rau označil Schwarzenberga za „přítele Polska a stoupence úzké spolupráce mezi středoevropskými národy“. Připomněl, že Schwarzenberg inicioval polsko-české fórum, které už patnáct let pomáhá budovat přátelství mezi oběma sousedními zeměmi.

Pro předsedu Evropské lidové strany (EPP) Manfreda Webera byl Schwarzenberg „jednou z vůdčích osobností boje proti komunismu, svobodymilovným Evropanem a silným hlasem v EPP“. „Představoval hlubokomyslného evropského ducha České republiky,“ dodal německý politik.

Homo politicus s averzí k populismu, píše Der Standard

Úmrtí bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga si všímá řada médií v Rakousku i v dalších zemích. Schwarzenberg byl přesvědčený Evropan a vždy byl pro to, aby Česká republika patřila k „tvrdému jádru“ EU, napsala agentura APA. Za silného podporovatele užší evropské integrace označila exministra také agentura Reuters.

Média připomínají, že Schwarzenberg ve své vlasti podporoval odboj proti komunistickému režimu a po odchodu z Československa se zapojil do mezinárodních kampaní na podporu pronásledovaných bojovníků za lidská práva. Toto téma mu zůstalo i po návratu do Prahy – nejprve, když stál po boku Václava Havla, a později, když působil ve funkci ministra zahraničí.

„Schwarzenberg měl na Česko i Rakousko, potažmo i na Evropu, na politiku, kulturu a demokratické postoje intelektuální a politický vliv, který by se neměl podceňovat. Spojovalo se v něm starorakouské povědomí o historii s jasným demokratickým postojem a láskou k inteligentnímu vypořádání se se současností,“ napsal rakouský Der Standard.

Schwarzenberg byl podle deníku liberálně-konzervativní homo politicus s hlubokou averzí vůči krajní pravici a pravicovému populismu, které jsou poměrně silně zastoupeny jak v Rakousku, tak v Česku, uvedl list.

Der Standard připomněl, že Schwarzenbergovým charakteristickým rysem byl často svérázný a kousavý smysl pro humor a sebeironie. APA napsala, že uměl být také velmi přímý, někdy používal hovorové výrazy, nebo dokonce nadávky. Obětí této prostořekosti se stali i rakouští odpůrci jaderné energetiky, pro které měl výraz „magor“. Jako ministr zahraničí přirovnal práci diplomatů k práci prostitutek a po ruském útoku na Ukrajinu použil paralely mezi ruským vůdcem Vladimirem Putinem a Adolfem Hitlerem.

Největší rakouská rozhlasová a televizní společnost ORF na památku Schwarzenberga mění program vysílání, na nedělní večer zařadila dokumentární film Můj otec, kníže. Schwarzenberg v něm vypráví o dětství, výchově, manželské krizi a, jak sám říká, o nejlepším období svého života po boku Václava Havla. Rozhlasová stanice Ö1 pak příští sobotu zopakuje rozhovor Karla Schwarzenberga s novinářem Johannesem Kaupem, který se uskutečnil letos na jaře v Česku.

Na bývalého šéfa diplomacie vzpomínají taktéž například zahraniční velvyslanci v Česku. „Český státník a vůdce, kterého si váží celý svět. Člověk skutečně čestný a ušlechtilý,“ ocenil Schwarzenberga britský ambasador Matt Field.

„Smutná zpráva o úmrtí Karla Schwarzenberga. Bylo mi ctí se s ním na začátku tohoto roku setkat,“ uvedl americký velvyslanec Bijan Sabet. Domnívá se, že Schwarzenbergův odkaz v české politice i mimo ni nebude zapomenut.

„Ukrajina Vám děkuje za všechno. Odpočívejte v pokoji, velký státníku,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis, který k příspěvku připojil snímek z roku 2021, na němž Schwarzenbergovi předává jedno z nejvyšších ukrajinských státních vyznamenání, Řád knížete Jaroslava Moudrého.

Schwarzenberg se v ukrajinských médiích těšil pověsti obránce Ukrajiny před Ruskem, v době proevropské revoluce z přelomu let 2013 a 2014 přijel podpořit demonstranty přímo do Kyjeva. Zasazoval se také o dodávky zbraní Ukrajině pro obranu proti Rusku.

  • ČT1 ve 21:25 – 13. komnata Karla Schwarzenberga
  • ČT2 ve 20:00 – Modrá krev: Schwarzenbergové
  • ČT2 ve 20:55 – Zle, matičko, zle, Schwarzenberci, zde!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 13 mminutami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 28 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 2 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 3 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 9 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...