Zahraniční státníci vzpomínají na „vzácného člověka a zastánce demokracie“ Schwarzenberga

Soustrast nad úmrtím Karla Schwarzenberga, který v neděli zemřel ve Vídni ve věku 85 let, vyjádřila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Označila ho za „vzácného člověka, demokrata a bojovníka za svobodu“. Na úmrtí reagují také rakouští politici, stejně jako nejen tamní média. Označují ho za jednu z nejvýznamnějších postav české politické scény. Kondolují také zahraniční velvyslanci v Česku.

„Vyjadřuji upřímnou soustrast rodině, přátelům a všem, kteří si vážili jeho úsilí posunout Česko, ale i Slovensko, co nejblíže pevným hodnotám demokracie,“ uvedla Čaputová.

Se Schwarzenbergem se přitom rozloučila parafrází jeho slov: „Dovolím si pozměnit jeho vlastní citát, který pronesl v kondolenčním projevu při loučení se svým přítelem Václavem Havlem: Pane Schwarzenbergu, budeme dál bojovat za pravdu a lásku. Nepřestaneme, můžete se na nás spolehnout.“

Slovenský opoziční lídr Milan Šimečka označil Schwarzenberga za bytostného demokrata a humanistu a rovněž za přítele Slovenska. Napsal, že se Schwarzenbergem se opakovaně radil před volbami, v nichž vedl kandidátku strany Progresívne Slovensko. „Diskuse s ním byly intelektuálně podnětné, uvažoval do hloubky a vždy v širším historickém a společenském kontextu,“ uvedl Šimečka.

Slovenský list SME ve Schwarzenbergovu nekrologu napsal, že „odešel Evropan, jakého jsme nikdy neměli“. „Zdědil břemeno velkého jména a velkého významu. Zdědil nevyhnutelnost vystupovat, hovořit a jednat slušně, narodil se, aby měl úroveň, a on ji také měl,“ napsal deník s tím, že Slovensko „by každý den potřebovalo svého Schwarzenberga“.

„Truchlíme nad Karlem Schwarzenbergem. Jeho odchodem jsme ztratili přesvědčeného Evropana a politika, který se zasazoval o lidská práva, svobodu a hodnoty Evropské unie,“ napsal rakouský kancléř Karl Nehammer. Podle něj za sebou Schwarzenberg zanechal výraznou stopu v evropské, české i rakouské politice. „Soucítíme s jeho rodinou a přáteli v těchto těžkých chvílích,“ dodal.

Podobně rakouský ministr financí Alexander Schallenberg Schwarzenberga ocenil za neutuchající obhajobu demokracie, lidských práv a evropské myšlenky. „Byl Středoevropanem v tom nejlepším smyslu slova. Nejenže evropskou historii znal skrz naskrz, on ji i žil,“ podotkl.

Na svém účtu na sociální síti X připomněl Schwarzenberga také další rakouský politik a první viceprezident Evropského parlamentu Othmar Karas. Schwarzenberg byl podle něj velký Evropan, kritický myslitel a bojovník za demokracii. „Jeho celoživotní dílo pro evropskou myšlenku a jeho práce ve východní a střední Evropě nebudou zapomenuty,“ napsal a dodal, že mu budou chybět jejich společné rozhovory.

Hluboký zármutek vyjádřila také rumunská ministryně zahraničí Luminita Odobescu, podle níž ve Schwarzenbergovi odešel „zastánce demokracie a přítel Rumunska“.

Diplomat a bývalý švédský premiér Carl Bildt uvedl, že Schwarzenberga považoval za „nejmoudřejšího Evropana – v nejhlubším smyslu slova“, kterého měl to štěstí poznat.

Polský ministr zahraničí Zbiginiew Rau označil Schwarzenberga za „přítele Polska a stoupence úzké spolupráce mezi středoevropskými národy“. Připomněl, že Schwarzenberg inicioval polsko-české fórum, které už patnáct let pomáhá budovat přátelství mezi oběma sousedními zeměmi.

Pro předsedu Evropské lidové strany (EPP) Manfreda Webera byl Schwarzenberg „jednou z vůdčích osobností boje proti komunismu, svobodymilovným Evropanem a silným hlasem v EPP“. „Představoval hlubokomyslného evropského ducha České republiky,“ dodal německý politik.

Homo politicus s averzí k populismu, píše Der Standard

Úmrtí bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga si všímá řada médií v Rakousku i v dalších zemích. Schwarzenberg byl přesvědčený Evropan a vždy byl pro to, aby Česká republika patřila k „tvrdému jádru“ EU, napsala agentura APA. Za silného podporovatele užší evropské integrace označila exministra také agentura Reuters.

Média připomínají, že Schwarzenberg ve své vlasti podporoval odboj proti komunistickému režimu a po odchodu z Československa se zapojil do mezinárodních kampaní na podporu pronásledovaných bojovníků za lidská práva. Toto téma mu zůstalo i po návratu do Prahy – nejprve, když stál po boku Václava Havla, a později, když působil ve funkci ministra zahraničí.

„Schwarzenberg měl na Česko i Rakousko, potažmo i na Evropu, na politiku, kulturu a demokratické postoje intelektuální a politický vliv, který by se neměl podceňovat. Spojovalo se v něm starorakouské povědomí o historii s jasným demokratickým postojem a láskou k inteligentnímu vypořádání se se současností,“ napsal rakouský Der Standard.

Schwarzenberg byl podle deníku liberálně-konzervativní homo politicus s hlubokou averzí vůči krajní pravici a pravicovému populismu, které jsou poměrně silně zastoupeny jak v Rakousku, tak v Česku, uvedl list.

Der Standard připomněl, že Schwarzenbergovým charakteristickým rysem byl často svérázný a kousavý smysl pro humor a sebeironie. APA napsala, že uměl být také velmi přímý, někdy používal hovorové výrazy, nebo dokonce nadávky. Obětí této prostořekosti se stali i rakouští odpůrci jaderné energetiky, pro které měl výraz „magor“. Jako ministr zahraničí přirovnal práci diplomatů k práci prostitutek a po ruském útoku na Ukrajinu použil paralely mezi ruským vůdcem Vladimirem Putinem a Adolfem Hitlerem.

Největší rakouská rozhlasová a televizní společnost ORF na památku Schwarzenberga mění program vysílání, na nedělní večer zařadila dokumentární film Můj otec, kníže. Schwarzenberg v něm vypráví o dětství, výchově, manželské krizi a, jak sám říká, o nejlepším období svého života po boku Václava Havla. Rozhlasová stanice Ö1 pak příští sobotu zopakuje rozhovor Karla Schwarzenberga s novinářem Johannesem Kaupem, který se uskutečnil letos na jaře v Česku.

Na bývalého šéfa diplomacie vzpomínají taktéž například zahraniční velvyslanci v Česku. „Český státník a vůdce, kterého si váží celý svět. Člověk skutečně čestný a ušlechtilý,“ ocenil Schwarzenberga britský ambasador Matt Field.

„Smutná zpráva o úmrtí Karla Schwarzenberga. Bylo mi ctí se s ním na začátku tohoto roku setkat,“ uvedl americký velvyslanec Bijan Sabet. Domnívá se, že Schwarzenbergův odkaz v české politice i mimo ni nebude zapomenut.

„Ukrajina Vám děkuje za všechno. Odpočívejte v pokoji, velký státníku,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis, který k příspěvku připojil snímek z roku 2021, na němž Schwarzenbergovi předává jedno z nejvyšších ukrajinských státních vyznamenání, Řád knížete Jaroslava Moudrého.

Schwarzenberg se v ukrajinských médiích těšil pověsti obránce Ukrajiny před Ruskem, v době proevropské revoluce z přelomu let 2013 a 2014 přijel podpořit demonstranty přímo do Kyjeva. Zasazoval se také o dodávky zbraní Ukrajině pro obranu proti Rusku.

  • ČT1 ve 21:25 – 13. komnata Karla Schwarzenberga
  • ČT2 ve 20:00 – Modrá krev: Schwarzenbergové
  • ČT2 ve 20:55 – Zle, matičko, zle, Schwarzenberci, zde!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 5 mminutami

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 2 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 2 hhodinami

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 4 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...