Zahraniční státníci vzpomínají na „vzácného člověka a zastánce demokracie“ Schwarzenberga

Soustrast nad úmrtím Karla Schwarzenberga, který v neděli zemřel ve Vídni ve věku 85 let, vyjádřila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Označila ho za „vzácného člověka, demokrata a bojovníka za svobodu“. Na úmrtí reagují také rakouští politici, stejně jako nejen tamní média. Označují ho za jednu z nejvýznamnějších postav české politické scény. Kondolují také zahraniční velvyslanci v Česku.

„Vyjadřuji upřímnou soustrast rodině, přátelům a všem, kteří si vážili jeho úsilí posunout Česko, ale i Slovensko, co nejblíže pevným hodnotám demokracie,“ uvedla Čaputová.

Se Schwarzenbergem se přitom rozloučila parafrází jeho slov: „Dovolím si pozměnit jeho vlastní citát, který pronesl v kondolenčním projevu při loučení se svým přítelem Václavem Havlem: Pane Schwarzenbergu, budeme dál bojovat za pravdu a lásku. Nepřestaneme, můžete se na nás spolehnout.“

Slovenský opoziční lídr Milan Šimečka označil Schwarzenberga za bytostného demokrata a humanistu a rovněž za přítele Slovenska. Napsal, že se Schwarzenbergem se opakovaně radil před volbami, v nichž vedl kandidátku strany Progresívne Slovensko. „Diskuse s ním byly intelektuálně podnětné, uvažoval do hloubky a vždy v širším historickém a společenském kontextu,“ uvedl Šimečka.

Slovenský list SME ve Schwarzenbergovu nekrologu napsal, že „odešel Evropan, jakého jsme nikdy neměli“. „Zdědil břemeno velkého jména a velkého významu. Zdědil nevyhnutelnost vystupovat, hovořit a jednat slušně, narodil se, aby měl úroveň, a on ji také měl,“ napsal deník s tím, že Slovensko „by každý den potřebovalo svého Schwarzenberga“.

„Truchlíme nad Karlem Schwarzenbergem. Jeho odchodem jsme ztratili přesvědčeného Evropana a politika, který se zasazoval o lidská práva, svobodu a hodnoty Evropské unie,“ napsal rakouský kancléř Karl Nehammer. Podle něj za sebou Schwarzenberg zanechal výraznou stopu v evropské, české i rakouské politice. „Soucítíme s jeho rodinou a přáteli v těchto těžkých chvílích,“ dodal.

Podobně rakouský ministr financí Alexander Schallenberg Schwarzenberga ocenil za neutuchající obhajobu demokracie, lidských práv a evropské myšlenky. „Byl Středoevropanem v tom nejlepším smyslu slova. Nejenže evropskou historii znal skrz naskrz, on ji i žil,“ podotkl.

Na svém účtu na sociální síti X připomněl Schwarzenberga také další rakouský politik a první viceprezident Evropského parlamentu Othmar Karas. Schwarzenberg byl podle něj velký Evropan, kritický myslitel a bojovník za demokracii. „Jeho celoživotní dílo pro evropskou myšlenku a jeho práce ve východní a střední Evropě nebudou zapomenuty,“ napsal a dodal, že mu budou chybět jejich společné rozhovory.

Hluboký zármutek vyjádřila také rumunská ministryně zahraničí Luminita Odobescu, podle níž ve Schwarzenbergovi odešel „zastánce demokracie a přítel Rumunska“.

Diplomat a bývalý švédský premiér Carl Bildt uvedl, že Schwarzenberga považoval za „nejmoudřejšího Evropana – v nejhlubším smyslu slova“, kterého měl to štěstí poznat.

Polský ministr zahraničí Zbiginiew Rau označil Schwarzenberga za „přítele Polska a stoupence úzké spolupráce mezi středoevropskými národy“. Připomněl, že Schwarzenberg inicioval polsko-české fórum, které už patnáct let pomáhá budovat přátelství mezi oběma sousedními zeměmi.

Pro předsedu Evropské lidové strany (EPP) Manfreda Webera byl Schwarzenberg „jednou z vůdčích osobností boje proti komunismu, svobodymilovným Evropanem a silným hlasem v EPP“. „Představoval hlubokomyslného evropského ducha České republiky,“ dodal německý politik.

Homo politicus s averzí k populismu, píše Der Standard

Úmrtí bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga si všímá řada médií v Rakousku i v dalších zemích. Schwarzenberg byl přesvědčený Evropan a vždy byl pro to, aby Česká republika patřila k „tvrdému jádru“ EU, napsala agentura APA. Za silného podporovatele užší evropské integrace označila exministra také agentura Reuters.

Média připomínají, že Schwarzenberg ve své vlasti podporoval odboj proti komunistickému režimu a po odchodu z Československa se zapojil do mezinárodních kampaní na podporu pronásledovaných bojovníků za lidská práva. Toto téma mu zůstalo i po návratu do Prahy – nejprve, když stál po boku Václava Havla, a později, když působil ve funkci ministra zahraničí.

„Schwarzenberg měl na Česko i Rakousko, potažmo i na Evropu, na politiku, kulturu a demokratické postoje intelektuální a politický vliv, který by se neměl podceňovat. Spojovalo se v něm starorakouské povědomí o historii s jasným demokratickým postojem a láskou k inteligentnímu vypořádání se se současností,“ napsal rakouský Der Standard.

Schwarzenberg byl podle deníku liberálně-konzervativní homo politicus s hlubokou averzí vůči krajní pravici a pravicovému populismu, které jsou poměrně silně zastoupeny jak v Rakousku, tak v Česku, uvedl list.

Der Standard připomněl, že Schwarzenbergovým charakteristickým rysem byl často svérázný a kousavý smysl pro humor a sebeironie. APA napsala, že uměl být také velmi přímý, někdy používal hovorové výrazy, nebo dokonce nadávky. Obětí této prostořekosti se stali i rakouští odpůrci jaderné energetiky, pro které měl výraz „magor“. Jako ministr zahraničí přirovnal práci diplomatů k práci prostitutek a po ruském útoku na Ukrajinu použil paralely mezi ruským vůdcem Vladimirem Putinem a Adolfem Hitlerem.

Největší rakouská rozhlasová a televizní společnost ORF na památku Schwarzenberga mění program vysílání, na nedělní večer zařadila dokumentární film Můj otec, kníže. Schwarzenberg v něm vypráví o dětství, výchově, manželské krizi a, jak sám říká, o nejlepším období svého života po boku Václava Havla. Rozhlasová stanice Ö1 pak příští sobotu zopakuje rozhovor Karla Schwarzenberga s novinářem Johannesem Kaupem, který se uskutečnil letos na jaře v Česku.

Na bývalého šéfa diplomacie vzpomínají taktéž například zahraniční velvyslanci v Česku. „Český státník a vůdce, kterého si váží celý svět. Člověk skutečně čestný a ušlechtilý,“ ocenil Schwarzenberga britský ambasador Matt Field.

„Smutná zpráva o úmrtí Karla Schwarzenberga. Bylo mi ctí se s ním na začátku tohoto roku setkat,“ uvedl americký velvyslanec Bijan Sabet. Domnívá se, že Schwarzenbergův odkaz v české politice i mimo ni nebude zapomenut.

„Ukrajina Vám děkuje za všechno. Odpočívejte v pokoji, velký státníku,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis, který k příspěvku připojil snímek z roku 2021, na němž Schwarzenbergovi předává jedno z nejvyšších ukrajinských státních vyznamenání, Řád knížete Jaroslava Moudrého.

Schwarzenberg se v ukrajinských médiích těšil pověsti obránce Ukrajiny před Ruskem, v době proevropské revoluce z přelomu let 2013 a 2014 přijel podpořit demonstranty přímo do Kyjeva. Zasazoval se také o dodávky zbraní Ukrajině pro obranu proti Rusku.

  • ČT1 ve 21:25 – 13. komnata Karla Schwarzenberga
  • ČT2 ve 20:00 – Modrá krev: Schwarzenbergové
  • ČT2 ve 20:55 – Zle, matičko, zle, Schwarzenberci, zde!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů ze jmenování Lašáka namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 42 mminutami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 5 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 15 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.