Koalice ve středu projedná devět návrhů, které jí předložili podnikatelé a odboráři k úspornému balíčku. Balíček, který zavádí hlavně daňové změny, je nyní ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně a odbory kvůli němu vyhlásily stávkovou pohotovost. Lídři vládní koalice připustili, že část změn požadovaných zaměstnavateli a odbory by mohli přijmout. Které konkrétně, bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zřejmé až ve středu. Více účastníků jednání považuje však za pravděpodobné, že vláda upustí od plánu na zdanění zaměstnaneckých benefitů i že zmírní chystaná pravidla pro odvody z dohod o provedení práce.
„V rámci vládní koalice (…) budeme probírat devět společných návrhů našich sociálních partnerů. Chtěli jsme ještě předtím, než rozhodneme, si vydiskutovat některé detaily k tomu, co navrhují jak odbory, tak zaměstnavatelé,“ řekl Stanjura po jednání s odbory a zaměstnavateli. Podotkl, že úterní jednání „nebylo o tom, že bychom si řekli ,s tím souhlasíme, s tím ne‘“.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula není s takovým výsledkem úplně spokojen. „Přicházeli jsme s tím, že bychom rádi měli dohodu,“ poznamenal. Nakonec podle něj odboráři jen členům vlády, kteří na jednání byli, své „argumenty ještě upřesnili“ a vznesli požadavek, aby se odbory dozvěděly, na čem se koalice ve středu dohodne.
V 90' ČT24 Středula ujistil, že výsledek středečního jednání očekává s optimismem. „Myslím, že dohoda, kterou bude K15 mít, bude obsahovat výsledky, které jsme představili ze strany ČMKOS, Konfederace zaměstnavatelských svazů a Svazu průmyslu a dopravy jako reálný výsledek,“ uvedl. Optimismus čerpá z toho, co slyšel od ministrů před úterním jednáním i během něj.
Šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner je zdrženlivější. Není si jist, zda středeční výsledek bude moci považovat za úspěch. „Je to napůl. Jak jednání probíhalo, tak se vládní strana nevyjádřila, které body bude akceptovat,“ podotkl.
Jurečka připustil, že se nezdaní benefity
Odbory a podnikatelé předložili společně devět návrhů na změny v konsolidačním balíčku. Z úst politiků již předem znělo, že část návrhů by koalice přijmout mohla, i když zřejmě ne všechny. Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí a místopředsedkyně vládní KDU-ČSL Šárka Jelínková prohlásila, že za přijatelné považuje jeden nebo dva z požadavků na změny. „Ale uvidíme, vše bude odvislé od společné diskuse,“ poznamenala před začátkem jednání.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dal předem najevo, že by se nemusely danit zaměstnavatelské benefity. „Doufám, že se dohodneme na přijatelném kompromisu,“ řekl poté, co se zúčastnil jednání senátního sociálního výboru. Zdanění benefitů považují odbory i zaměstnavatelé za jeden z největších problémů a o odstranění tohoto návrhu z balíčku obzvlášť stojí.
„Politická reprezentace pochopila, že jestliže sama nechala u zaměstnaneckých benefitů dvacet let vytvářet velký systém (…), teď šmahem přijít, že je to všechno špatně a bude všechno jinak, tak to vyvolá napětí,“ upozornil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj v Událostech, komentářích.
Nad tím, jak důrazně řeší všechny strany zdanění benefitů, se v Událostech, komentářích podivil ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník. „Aktuální bod diskuse svědčí o klíčové roli investic. Proto jsem byl překvapen, že v době, kdy se mají vydávat biliony dobře zacílených investičních prostředků a řešit tržní selhání, která registrujeme, se zabýváme z mého pohledu zanedbatelným tématem zaměstnaneckých benefitů,“ řekl.
Zároveň Zahradník upozornil, že považuje za nadměrné podporovat některé typy benefitů. S tím ovšem souhlasí i Rafaj. Podle něj připadá v úvahu, že místo zdanění bude pro benefity stanoven strop. „Musíme tomu nastavit hranice. O tom byla také debata,“ poznamenal.
Projde zřejmě nejméně jeden další požadavek. Stanjura připustil, že by koalice nemusela trvat na změnách, které se mají týkat dohod o provedení práce. Podle ministra financí ale bude na každé úpravě potřebná společná shoda celé koalice. „Abychom udělali změnu v ozdravném balíčku, musí se na něm shodnout všech pět vládních stran, jako jsme se shodli na původním textu, který prošel prvním čtením,“ upozornil. Je nicméně přesvědčen, že po úterním jednání s odbory a zaměstnavateli má všechny potřebné informace a podklady, které bude ve středu potřebovat.
Naopak patrně koalice neodsouhlasí, aby se poplatky z těžby nerostů zvýšily mírněji, než předpokládá původní návrh – z nynějších 1000 na 1200 místo 1500 korun za hektar. Za důležitou považuje tuto změnu Rafaj, ale jednomyslná shoda mezi vládními stranami na tom zřejmě nebude. „Nesouhlasím s tím, abychom vraceli zpátky do původní hladiny zdanění těžby. Ta má devastující účinek na krajinu a stát se zbavuje svého nerostného bohatství,“ uvedl předseda Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš.
Hlavně na nespravedlnost pak upozorňují odboráři u snahy o zdanění svých členských příspěvků. Místopředseda ČMKOS Vít Samek upozornil v Událostech, komentářích, že by se zdanění týkalo výhradně odborářů, zatímco politické strany i církve mají mít výjimky dále. „My jsme jediný terč, na který vláda zamířila,“ prohlásil.
Středula: Je úspěch, že se jedná
Šéf ČMKOS je přesvědčen, že vše neskončí tak, že by koalice odmítla všechny návrhy odborů a zaměstnavatelů, ani tak, že by přijala jen jeden z nich. Za zásadní považuje i to, že se vůbec jedná. „Neúspěch by byl, kdyby vůbec neběžel sociální dialog. Na počátku byla zpráva ze strany pana premiéra, že o tom vůbec nebudou s nikým jednat,“ podotkl.
Rafaj varoval, že případné odmítnutí podnětů by byl signál, že kabinet o zklidnění situace nestojí. „Chápu, že není jednoduché dohodnout se s pěti koaličními stranami, zaměstnavateli, zaměstnanci a dalšími, nicméně naše podněty nemají zásadní zásah do procesu ozdravení. Jsou to skutečně menší položky, přitom mají ale výrazný dopad,“ uvedl.
Jak podotkl Stanjura, na středečním koaličním jednání budou i jiná témata, která předložily samotné koaliční strany. Balíček, kterého by se mohly změny dotknout, obsahuje šest desítek novel. Počítá s obnovou nemocenského pojištění pro zaměstnance, změnami DPH, zvýšením daní firem, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u alkoholu a tabáku. Nulovou spotřební daň má mít ale dále tiché víno.
Kromě daňových změn slibuje vláda i úspory, které se ale nepropíšou do zákonů, nýbrž do jednotlivých rozpočtových kapitol. Opatření mají v příštím roce podle vlády zlepšit saldo rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Za příští dva roky to má být dohromady o 150,7 miliardy korun.
