Spotřební daň na e-cigarety by mohla být likvidační. Koalice řeší její případné snížení

Nahrávám video

V navrhovaném konsolidačním balíčku by mohlo dojít k dalším změnám. Koalice nyní diskutuje o výši nově zaváděné spotřební daně na elektronické cigarety. Část vládních stran navrhuje menší zatížení. Původní plán počítal s deseti korunami na mililitr, což by mohlo produkty až dvojnásobně zdražit. Třeba hnutí STAN chce taxu snížit na méně než polovinu. Odkazuje přitom i na situaci v sousedních zemích.

„Na Slovensku není spotřební daň na e-cigarety žádná. V Polsku je mnohem nižší. Pokud bychom dali deset korun na mililitr, opravdu by to byl problém. Tyto firmy, které u nás fungují, by byly nekonkurenceschopné,“ upozornil poslanec STAN Josef Flek. 

„Pokud to bude mít podporu těch pěti koaličních stran v rámci politických vyjednávání, tak to takto bude v balíčku schváleno. Já jako lékař budu vždy pro to, aby byl nikotin co nejvíce zdaněn,“ sdělil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). 

Najít shodu u této změny, ale také u několika dalších, musí koalice nejpozději do 25. srpna. Tento termín pro podání pozměňovacích návrhů k celému balíčku stanovil sněmovní rozpočtový výbor.

Cena e-liquidů by mohla stoupnout na dvojnásobek

Pokud by daň představovala deset korun na mililitr e-liquidu, mohla by jejich cena stoupnout na dvojnásobek. Nyní se totiž desetimililitrová lahvička prodává za zhruba sto korun. 

Například Markéta Jaurisová kouří elektronické cigarety příležitostně, měsíčně za ně utratí zhruba tři sta korun. „Já kupuju takové ty naředěné (e-liquidy), ty jsou trošku levnější,“ řekla. Sama chce kouření omezit, právě ve zdražení k tomu vidí příležitost. „Když se zdraží zbytné věci, jako je alkohol a cigarety, tak mi to určitě vadit nebude,“ dodala. 

Často se vedou debaty o tom, zda jsou elektronické cigarety méně škodlivé než ty klasické. Většina odborníků tvrdí, že ano. „Určitě nejsou bez rizika, ale to riziko je malé v řádu jednotek procent v porovnání s kouřem cigarety,“ uvedla vedoucí Centra pro závislé na tabáku 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Eva Králíková. 

Doposud úplně bez daně

Na tekuté náplně do e-cigaret se zatím spotřební daň nevztahuje. Plánované desetikorunové zatížení na jeden mililitr by bylo podle některých prodejců likvidační. „Například u jednorázových e-cigaret si myslím, že tam to možné je, ale pro e-liquidy, výrobce náplní, příchutí, aromat a bází si myslím, že je to víceméně likvidace tohoto segmentu,“ míní prezident Komory elektronického vapování Robert Hrdlička. 

K nižší sazbě se kloní Piráti, ODS i hnutí STAN – žádají necelých pět korun na mililitr. Deset korun považují za příliš vysokou částku. „Mohlo by nastat i to, že ten spotřebitel bude odjíždět do ciziny a ve velkém nakupovat tyto nikotinové produkty,“ sdělil Flek. „Je určitě výhodnější, když alternativy ke spalovanému tabáku budou levnější,“ dodala šéfka sněmovního zdravotnického výboru Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS). 

Také opoziční SPD je proti deseti korunám. „Moc nechápu, proč by elektronické cigarety a náplně, které se prodávají kolem osmdesáti korun, měly být zatíženy daní a DPH ve výši 120 korun, to je naprosto absurdní,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).  

Podraží i klasické cigarety

Vládní balíček plánuje víc zdanit také klasické cigarety, zahřívaný tabák nebo nikotinové sáčky. U tabákových výrobků se má spotřební daň zvýšit o deset procent, u zahřívaného tabáku dokonce až o patnáct. Válek ale prosazuje zatížení ještě vyšší. 

„Co hnutí ANO podporuje a bude podporovat z hlediska daňového balíčku, je zvyšování spotřebních daní u tabákových výrobků,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO a místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová.

Zvýšení daní z neřestí, kam patří i cigarety, má státu za dva roky přinést dodatečné příjmy zhruba jedenácti miliard korun.

Daně u léků a zdravotnických potřeb

Původní dohoda ale dál platí u léků. Konsolidační balíček počítá s jejich přesunem z desetiprocentní do dvanáctiprocentní sazby. Změny pocítí pacienti hlavně u volně prodejných léků. U medikamentů na recept dopadne zvýšení DPH hlavně na rozpočty zdravotních pojišťoven.

Vyšší daní mají být nově zatíženy také očkovací látky, radiofarmaka nebo kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření.

DPH má klesnout naopak u zdravotnických potřeb. Největší část z nich nakupují nemocnice z peněz vybraných na pojištění. Lidé by změnu mohli zaznamenat například u dioptrických brýlí nebo berlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
14:47Aktualizovánopřed 5 mminutami

ŽivěBrífink prezidenta Petra Pavla na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
14:14Aktualizovánopřed 44 mminutami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude Sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá do noci.
09:01Aktualizovánopřed 46 mminutami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 47 mminutami

VideoPacientům s Crohnovou chorobou může pomoci biologická léčba

S Crohnovou chorobou nebo jiným střevním zánětem bez jasné příčiny se teď v Česku léčí každý stý člověk. A pacientů bude přibývat, odhadují lékaři s dovětkem, že k biologické léčbě se jich stále dostává jen zlomek. Čím dříve ji lékaři nasadí, tím větší má pacient šanci, že nebude mít závažné komplikace, jako jsou praskliny na trávicí trubici, rozsáhlé záněty nebo invalidita.
před 8 hhodinami

Léto přeje prodeji vstupenek. I těch podvodných

Češi utratí každý rok za kulturní a sportovní akce miliardy. Až desetina z toho připadá na neoficiální prodej z druhé ruky. A ten nese riziko. Podvodníci často prodají jednu vstupenku více zájemcům. Na akci se pak dostane jen ten, kdo dorazí první.
před 8 hhodinami

VideoPřed 35 lety vláda omezila dovoz starých aut. Veřejnost se o zákazu dozvěděla pozdě

Československo od července 1991 povolilo dovážet jen ojeté vozy mladší šesti let. Opatření mělo zabránit přílivu technicky nevyhovujících aut a omezit znečištění. Celníci, policie i veřejnost se o něm ale dozvěděli až několik dnů poté, co začalo platit. Zmatek na hranicích i mezi dovozci tehdy ukázal, jak nepřipravená byla státní správa na rychlé změny po pádu komunismu. Průměrné stáří osobních aut v Česku dnes přesahuje šestnáct let, což znovu otevírá debatu o regulaci dovozu starších vozidel a jejich dopadu na životní prostředí i bezpečnost silničního provozu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled