Přechod z klasických cigaret na elektronické snižuje zdravotní rizika, ukázal výzkum

Britští vědci prozkoumali veškerou dostupnou vědeckou literaturu o tabákových výrobcích. Výsledkem je rozsáhlá metastudie, která ukázala, že vapování, neboli kouření elektronických cigaret, je podstatně méně škodlivé než užívání tradičních tabákových výrobků. Autoři studie ale současně vyzvali k přijetí opatření proti prudkému nárůstu užívání elektronických cigaret mezi dětmi.

Vědci uvedli, že kuřáci, kteří přejdou na vapování, jsou výrazně méně vystaveni toxickým látkám, jež způsobují rakovinu, plicní a kardiovaskulární onemocnění. 

Hlavní autorka studie Ann McNeillová je expertka na závislosti na tabáku – vyučuje na Královské koleji v Londýně. Zdůraznila, že kouření je „výjimečně smrtící činnost“, která zabíjí přibližně polovinu pravidelných dlouhodobých kuřáků.

Dvě třetiny dospělých kuřáků ale nevědí, že vapování je méně škodlivé. „Vapování představuje v krátkodobém až střednědobém horizontu jen malý zlomek rizik kouření. To ale neznamená, že je bez rizika – zejména pro lidi, kteří nikdy nekouřili,“ doplnila McNeillová.

Výzkum vapování

Tuto nezávislou zprávu si nechal vypracovat Úřad pro zlepšení zdraví. Jedná se o dosud nejkomplexnější přehled všech zdravotních rizik vapování; autoři vycházeli z více než čtyř stovek kvalitních recenzovaných studií z celého světa.

Většina těchto dílčích prací popisovala krátkodobé nebo střednědobé účinky kouření nebo vapování, jako je například zvýšená hladina nikotinu a některých rakovinotvorných sloučenin. To samozřejmě znamená, že vědci získali jenom malý přehled o potenciálně závažnějších dlouhodobých zdravotních účincích, které vznikají až po letech užívání těchto výrobků.

Studie prokázala, že množství toxických látek, jako jsou nitrosaminy, oxid uhelnatý a těkavé organické sloučeniny, je u vaperů stejné nebo nižší než u kuřáků. U lidí, kteří nepoužívali žádné nikotinové výrobky, byly hladiny těchto látek ale ještě nižší.

Problém mladých

Podle výzkumu se mezi dospělými v Anglii s příchodem vapování snížil počet kuřáků klasických cigaret, problém je, že tento trend se neprojevuje mezi mladšími lidmi. Prodej elektronických cigaret je tam sice pro lidi do 18 let nezákonný, ale podle průzkumů se na středních školách zákaz nedodržuje.

Hlavní příčinou jsou levné jednorázové vapovací cigarety, které se prodávají s mnoha „dětskými“ příchutěmi, jako jsou gumoví medvídci, cukrová vata, vafle nebo kobliha.

Autoři studie vyzvali ke zpřísnění předpisů i jejich lepší vymáhání, což by mělo vyřešit „dramatický nárůst“ mladých lidí užívajících jednorázové e-cigarety. To znamená věnovat se více reklamě, balení nebo marketingu těchto jednorázových výrobků pro mladé lidi – například podobným způsobem, jaký funguje u klasických tabákových produktů.

Elektronické cigarety v Česku

V České republice se toho ví o kouření elektronických cigaret mnohem méně. Podle loňského průzkumu zadaného jednou z nadnárodních tabákových společností jsou v Česku asi dva miliony kuřáků. Z nich asi tři čtvrtiny kouří klasické cigarety, čtvrtina používá zařízení na zahřívaný tabák a pětina elektronické cigarety.

Existují ale, podobně jako v Británii, významné rozdíly podle věku. Zatímco lidé nad 55 let upřednostňují klasické cigarety, u mladých lidí ve věku 25 až 44 let je už typické využívat zařízení na zahřívaný tabák a e-cigarety. Tyto „modernější způsoby kouření“ jsou také oblíbenější u lidí do 25 let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 52 mminutami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 19 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...