Senátem prošla školská novela. Nová pravidla pro platy učitelů pedagogové kritizují

2 minuty
Události: Senátem prošla školská novela
Zdroj: ČT24

Na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce o tom jednat se školskými odbory. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident.

Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství hrubou měsíční odměnu 48 204 korun. Do dat nebyli započteni vysokoškolští pedagogové. Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů odpovídal podle propočtů ministerstva školství 113 procentům průměrné mzdy v ČR. Průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 45 259 korun, meziročně se zvedl o 1,1 procenta. 

Místopředseda senátního klubu ODS a TOP 09 Jan Grulich avizoval, že by mohl předložit pozměňovací návrh, který by v souladu s původní vládní předlohou místo 130 procent stanovil, že na platy pedagogů bude vždy vyčleněn nejméně 1,404násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku za předminulý rok.

Bek doporučoval Senátu novelu schválit, a to navzdory nejasnostem kolem způsobu výpočtu. Podrobnosti chce dohodnout se školskými odbory, s nimiž se má sejít za deset dní, jak řekl členům horní parlamentní komory.

„Senátem schválený zákon o pedagogických pracovních posiluje roli ředitele školy, otevírá učitelskou profesi širšímu okruhu zájemců a ukotvuje adaptační období pro nové učitele. Vnesl také více záruk do zajišťování prostředků pro platy učitelů a učitelek,“ uvedl na Twitteru Bek. 

Pro novely hlasovalo 40 ze 62 přítomných senátorů, proti byli jen Roman Kraus a Tomáš Fiala z klubu ODS a TOP 09 spolu s Danielou Kovářovou (nezávislá). Požadavek Senátu k ministerstvu podpořilo 38 z 58 přítomných členů horní parlamentní komory. 

Podle senátora Michaela Canova (SLK) bude nutné vycházet z letošní prognózy výše průměrné mzdy v příštím roce. „Nepůjde to jinak než predikcí v daném kalendářním roce,“ prohlásil Canov. Bek stejně jako pří úterním projednávání ve školském výboru upozornil na to, že prognózy vývoje platů se s ohledem na inflaci už loni každého čtvrt roku „poměrně výrazně lišily“. Vždycky bude možné podle ministra zpochybňovat, které prognózy jsou správné, zda státních nebo nezávislých institucí. „Jsem zastáncem zvyšování platů učitelů a musím udělat vše pro to, aby se to stalo,“ řekl ministr.

Senátor TOP 09 Tomáš Třetina namítl, že učitelské platy by neměly být předmětem dohadování. Navrhl proto, aby platy pedagogů pro příští rok byly v rozpočtu stanoveny v souladu s původním vládním návrhem na 1,404násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za loňský rok. Původní vládní návrh počítal s tím, že se toto navýšení bude týkat všech pedagogických pracovníků včetně učitelských asistentů nebo školních psychologů, koaliční poslanci jej zúžili jen na učitele.

Novela školského zákona má také umožnit, aby odborně vzdělaní vysokoškoláci mohli učit předměty podle své profese po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách. Změna je reakcí na nedostatek učitelů zejména přírodovědných oborů. Značnou část debaty zabral spor o to, zda školské logopedy nepřejmenovat na „speciální pedagogy pro vady a poruchy řeči“, aby si je veřejnost nepletla s klinickými logopedy, tedy zdravotnickou profesí. O přejmenování neúspěšně usilovali hlavně zástupci lékařů z řad senátorů.

Tresty za převaděčství

Senát ve čtvrtek také schválil novelu, která má zpřísnit tresty za převaděčství a zavést evidenci aut ukrajinských uprchlíků kvůli účinnějšímu postihu jejich přestupků. Senátoři o tom rozhodli navzdory námitkám senátního ústavně-právního výboru, který byl proti uzákonění požadavku posuzovat žádosti o azyl mimo jiné kvůli pronásledování z důvodu genderové identity. Novelu nyní posoudí prezident.

Novela má kvůli směrnici EU stanovit, že žádost cizince o mezinárodní ochranu kvůli pronásledování za příslušnost k určité sociální skupině musí úřady posoudit „z hlediska pohlaví žadatele nebo jeho genderové identity“. Senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 namítala, že genderová identita zatím není v českém právu definována. Senátor Zdeněk Hraba ze stejné frakce upozornil na to, že pod náboženství má patřit podle novely jakákoli forma osobního nebo společenského chování.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) k tomu uvedl, že „samotná existence příslušnosti k sociální skupině nestačí k udělení azylu“ a že aplikační praxe ministerstva se měnit nebude. Doplnění zákona v tomto směru označil za „ryze formální věc“. Ministr připomenul, že Evropská komise kvůli absenci výčtu zahájila proti Česku řízení už v roce 2019 a hrozí podáním žaloby. Česko by tak muselo zaplatit pokutu až kolem sto milionů korun.

Novela zakotví až osmiletý trest vězení převaděčům, kteří při pašování migrantů vystaví větší počet osob nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Vyšším počtem se podle dřívějších soudních rozhodnutí míní alespoň sedm lidí. Skutkové podstaty se nebudou týkat jen migrace do Česka, ale také do jiných členských států EU.

Předloha má také zavést evidenci aut ukrajinských uprchlíků. S neregistrovanými vozidly by od ledna jezdili pod hrozbou pokuty až 30 tisíc korun. Česká kancelář pojistitelů (ČKP) minulý měsíc informovala, že podle jejího odhadu v Česku jezdí 38 tisíc ukrajinských aut, z nichž čtyři tisíce není pojištěno.

Nově mají podle vládní předlohy hrozit až dva roky vězení cizincům, kteří by nerespektovali rozhodnutí o vyhoštění. V návaznosti na unijní předpisy bude zákon doplněn o pasáž ukládající českým orgánům vynucovat rozhodnutí o povinnosti cizince opustit unijní prostor, i pokud by to nařídil úřad jiné členské země EU.  

Ochrana oznamovatelů protiprávního jednání

Senátoři ve čtvrtek rovněž umožnili přijetí zákona o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se má týkat nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně sto tisíc korun.

Horní komora zákon sice neschválila, ale ani neodmítla a neupravila. Dostane ho tak k posouzení prezident uplynutím měsíční lhůty, kterou Senát na projednávání zákonů má, a která končí shodou okolností čtvrtečním dnem.

Ochrana se podle zákona nemá týkat jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.
před 35 mminutami

Špatné parkování je jedním z nejčastějších přestupků

Policie jen v centru Prahy loni evidovala téměř 170 tisíc případů špatného parkování. Řidiči často chybují u vyhrazených stání určených například pro invalidy, sanitky či nabíjení elektromobilů. Za neoprávněné parkování na vyhrazeném stání pro handicapované hrozí na místě pokuta až 3500 korun, ve správním řízení je to až deset tisíc. Za tento přestupek se navíc přičítají dva body. Strážníci můžou pokutovat i špatně zaparkované vozy v garážích nákupních center. Za stání na místě vyhrazeném pro elektromobily je pokuta až 1500 korun.
před 1 hhodinou

Pomoc hledá stále víc obětí násilí. Dle organizací chybí komplexní péče

Stali se obětí kriminality i domácího násilí, přesto se mnohdy těžko dostávají k rychlé a odborné pomoci. Stále více lidí hledá právní i psychologickou podporu na linkách pomoci. Podle organizací ale v Česku pořád chybí strategie komplexní péče o oběti.
před 1 hhodinou

Zájem řídit vlak má stále víc žen

Strojvůdkyň v Česku stále přibývá. Aktuálně tuto profesi zastává 110 žen. Ještě před pěti lety to byla polovina. Celkový počet strojvedoucích ale klesá. Komplikací jsou odchody do důchodu, kterých bude v nejbližších letech výrazně víc. České dráhy už kvůli tomu školí stovky nových zájemců.
před 11 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 12 hhodinami

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 17 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 20 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 22 hhodinami
Načítání...