Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.
Meziresortní připomínkové řízení, v němž se k návrhům zákonů vyjadřují ministerstva, kraje a obce i jiná připomínková místa, jako jsou Hospodářská komora a Agrární komora nebo odbory, bývá patnáctidenní, ale u konsolidačního balíčku ho vláda zkrátila na pět dní. I když mohou připomínky přicházet až do půlnoci, některé instituce již zveřejnily, co navrhly upravit.
K rozdělení peněz vybraných na některých daních má výhrady Svaz měst a obcí. Především se mu nelíbí, že dodatečné peníze z daně z příjmu právnických osob – která se má zvýšit z 19 na 21 procent – mají všechny připadnout státu. „Vzhledem k tomu, že obce a města nesou stejně zvýšené náklady jako stát, je legitimní, aby zůstal zachován jejich stávající podíl na sdílených daních, aby i nadále mohly vykonávat veřejné služby,“ uvedl svaz v podaných připomínkách.
Podobně kritizoval, že radnice přijdou o dosavadní třicetiprocentní podíl na výnosu daně z hazardu, a to, že by si vláda chtěla vzít příjmy získané díky zvýšení daně z nemovitosti. Podle svazu by to „narušilo základní principy, na kterých je od devadesátých let minulého století založeno rozpočtové určení daní“. Další připomínka místních samospráv se týká dotací. Obávají se, že se sníží možnosti čerpání evropských dotací, pokud vláda sníží jejich spolufinancování z rozpočtu.
Velmi podobné připomínky má k balíčku i Sdružení místních samospráv. Chce zachovat podíly obcí a krajů na výnosu daně z příjmů, dosavadní rozdělení výnosů z daně z hazardních her i to, že daň z nemovitosti jde výhradně do obecního rozpočtu. Problémy vidí sdružení i u vládního návrhu na větší regulaci práce na dohodu. Navrhovaná úprava podle něj zasahuje do práva zaměstnanců na soukromí a sníží motivaci rodičů zapojit se do trhu práce. Zaměstnanci s vyšším právním povědomím ji navíc podle sdružení dokážou obejít.
Kraje nesouhlasí také s postupným snížením svých podílů na rozpočtovém určení daní z 9,78 procenta na 9,70 procenta příští rok a 9,27 procenta od roku 2025. Navrhované snížení by podle nich mohlo výrazně ohrozit výdaje krajů, které jsou například i zákonem stanovené nebo se týkají investičních akcí. Vyjádřily se tak dosud Královéhradecký, Pardubický a Liberecký kraj.
Podnikatelská asociace kritizuje konec zvýhodnění benefitů
Ministerstvem financí navrhované úpravy v daňové oblasti by chtěla pozměnit také Asociace malých a středních podniků. Ačkoli předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) v minulosti označil zaměstnanecké benefity za doménu větších firem s tím, že ty menší „nemají možnost benefitní systémy udržovat“, asociace sdružující ty menší vyzvala k zachování jejich daňového zvýhodnění.
Domnívá se, že zrušení této výjimky státu nic nepřinese. „Stát počítá s tím, že zrušením podpory benefitů uspoří 1,4 miliardy korun. Nicméně přes 90 procent zaměstnavatelů avizuje, že v tomto případě benefity bez náhrady zruší. To znamená, že daňový výběr bude ve skutečnosti minimální,“ upozornila asociace.
Lépe by podle ní stát udělal, kdyby přece jenom zavedl dříve zavrženou spotřební daň na tiché víno. U vína by se podle ní také měla zrušit výjimka daňové uznatelnosti darů do 500 korun. Naopak s ohledem na hospody doporučily malé a střední podniky, aby sazba DPH na čepované pivo zůstala na deseti procentech a nezvýšila se na 21 procent.
„Pokud zohledníme strukturu českých restaurací a hospod, tak více než padesát procent z nich neprodává teplé jídlo a jejich příjem je z většiny závislý právě na prodeji piva a dalších nápojů. V případě skokového přesunu DPH u točeného piva dojde k navýšení cen piva, a to přibližně o pět až sedm korun,“ stojí v připomínkách zaslaných asociací.
Podnikatelé jsou i proti tomu, aby se zvýšilo minimální pojistné, které odvádějí osoby samostatně výdělečně činné. Podle asociace kompenzují nižší odvody mnohá podnikatelská rizika. „OSVČ za své chyby či škody ručí veškerým svým majetkem, naproti tomu zaměstnanec je chráněn zákoníkem práce v podobě maximálně 4,5násobku průměrné měsíční mzdy. OSVČ také nemá další výhody jako zaměstnanec, nikdo mu neproplácí dovolenou, ošetřovné, nemá nárok na stravenky a podobně,“ uvedla asociace.
S tím souhlasí i Hospodářská komora. „Je sice pravda, že OSVČ mají základ nižší a odvádějí méně, uvědomme si ale, že proti zaměstnanci většina těch podnikatelů prostě nemůže zavřít v létě nebo třeba musí pracovat nemocní. Nelíbilo se nám také, jak hodně se sáhlo na zaměstnanecké benefity,“ řekl její prezident Vladimír Dlouhý v Interview ČT24. Oceňuje ale, že se vláda snaží optimalizovat rozpočet.
Unie vydavatelů zaslala ministerstvu financí připomínku, která se týká snahy přeřadit tištěné deníky do základní 21procentní sazby DPH. Podle vydavatelů by se noviny měly vrátit do snížené sazby, která by měla být v budoucnu dvanáctiprocentní. V současnosti jsou tiskoviny v druhé snížené desetiprocentní sazbě, takže převedení do základní sazby by znamenalo, že se daň více než zdvojnásobí. Podle unie by to vedlo k poklesu prodeje novin a dalšímu posílení dezinformační scény. Předpokládaný výnos 200 milionů korun považuje za nerealistický.
Úpravy podmínek práce na dohodu obsažené ve vládním konsolidačním balíčku kritizuje Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Podle ní přinášejí tyto změny nadměrnou byrokracii. V připomínkách k balíčku také odmítá zvyšování daně z příjmu právnických osob, zvyšování poplatku za dobývací prostor pro těžbu nerostů nebo omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů.
O nastavení benefitů chce s vládou ještě jednat také Svaz průmyslu a dopravy. Ředitel sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek upřesnil, že kromě toho chce svaz jednat i o osvobození energetických daní u metalurgie. „Opakovaně také vládu žádáme, aby zlepšila přístup k daňovým odpočtům na výzkum a vývoj,“ řekl. Jako celek podle něj svaz balíček podpořit chce, některé návrhy jsou ale v praxi komplikované a nesrozumitelné, dodal.
Své připomínky vznesla také Agrární komora, která nesouhlasí se zvýšením daně z nemovitosti, což se týká i zemědělské půdy. Změna by podle jejího mluvčího Jana Doležala vedla pro farmáře ke zvýšení nákladů na jejich produkci. Navrhuje vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku za vynětí půdy ze zemědělského fondu na financování pozemkových úprav.
Odbory protestují proti růstu daní a rušení daňových slev
V připomínkách k vládnímu úspornému balíčku kritizují zástupci odborů hlavně růst daně z nemovitosti, změny DPH či rušení slev na daních. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) uvedla, že návrh odmítá jako celek a požaduje jeho přepracování. Vláda podle nich konsolidační balíček málo projednávala s lidmi mimo vládní koalici a nedala odborům a dalším institucím dost času na vypracování připomínek.
Místopředseda největší odborové centrály Vít Samek zmínil, že vládní opatření podle odborářů nejsou koncepční a snaží se těžkopádně spravit vlastní chyby. „Vadilo nám, že na začátku nebyly analýzy. Vadilo nám, že vláda vypustila rybník, vypustila 300 miliard příjmů na straně státního rozpočtu, které kdyby tu byly, nemusela by dělat žádný balíček,“ uvedl v pořadu Události, komentáře v narážce na zrušení takzvané superhrubé mzdy.
Konkrétně se odbory postavily třeba proti navýšení daně z nemovitých věcí. ČMKOS uvedla, že sice obecně souhlasí s nárůstem daně, ovšem za podmínky stanovení spodního cenového limitu, aby opatření postihovalo především vyšší příjmové skupiny.
Podle Samka také není možné šetřit v takové míře ve veřejných službách, protože tyto kroky poškodí zaměstnance, a vůbec nepostihnout firmy, které mají i během krize velké zisky. „Šetřit na státu znamená, že bude méně veřejné služby,“ řekl.
S tím nesouhlasí ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle nějž se budou škrty ve veřejné správě týkat „nepotřebných agend“ a naopak jsou opatření citlivá k udržení sociální soudržnosti společnosti. „Naštěstí má Česko v této době minimální nezaměstnanost. Znamená to, že pokud zrušíme zbytečné agendy, tak lidé bezpochyby najdou uplatnění a najdou je ve věcech smysluplnějších,“ zmínil.
Po současných opatřeních podle něj v rámci jednotlivých vládních resortů budou následovat další škrty. Důležitější ale podle něj bude nastavení úřadů ohledně úsporného hospodaření. „Nejdůležitější bude základní nastavení vůle k úsporám na straně státu jako způsobu života. Že takhle funguje společnost a že takhle fungují firmy, aby ušetřily tam, kde je to možné ušetřit,“ sdělil s tím, že to všechno by měl stát prosazovat společně s investicemi do infrastruktury.
Seškrtat platy je těžké, zní z Černínského paláce i od opozice
Od ministerstva zahraničních věcí zazněly výhrady vůči požadavku na snížení výdajů na platy ve státní sféře o dvě procenta. Úřad Jana Lipavského (Piráti) je přesvědčen, že nelze požadavek uplatnit obecně na všechny instituce. Poukázal, že ministerstvo financí zdůvodňuje snižování objemu peněz na platy tím, že úřadům ubývá agendy. Černínský palác tvrdí, že to tak není a že se jeho agenda nezmenšuje.
Snížení peněz na platy o dvě procenta podle něj jen povede k nekonkurenceschopnosti a nízké atraktivitě pracovních nabídek ministerstva zahraničí na trhu práce, ke zvýšené fluktuaci zaměstnanců, zvýšeným nákladům na přijímání a školení nových pracovníků či zvýšené administrativě.
Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová upozornila, že podobné námitky zazněly i na jednání výboru od zástupců některých dalších úřadů, které mají vlastní rozpočtové kapitoly, jako je Nejvyšší kontrolní úřad.
Domnívá se proto, že úspory na výdajích státu budou ve skutečnosti menší, než vláda slibuje. „Deklarované úspory na výdajové straně nejsou zatím žádné. (…) Nemají nic, je to jenom fáma, za kterou se snaží schovat to, že vlastně celá konsolidace spočívá ve zvyšování daní napříč společností o 73 miliard,“ prohlásila Schillerová.
Sama hovoří ne o úsporném ale o daňovém balíčku, a to, že vláda zkrátila připomínkové řízení, považuje za náznak, že výhrady k němu vlastně nechce znát. „Je to nehoráznost. Já si to vysvětluju tak, že ministerstvo financí nestojí o připomínky,“ uvedla.
Kabinetu se naopak zastal senátor Zdeněk Hraba (za ODS). Zkrátit čas na připomínky bylo podle něj třeba, aby se změny stihly včas schválit. „Ta doba by mohla být delší, to nikdo nepopírá, ale bohužel je potřeba rozeběhnout jednání tak, aby byly zákony účinné od začátku roku 2024. Jsou to rozpočtová opatření, rozpočtová politika, ta mají určité zpoždění,“ zdůraznil.
Podotkl ale, že očekává, že požadavky na změny budou přicházet i později a mohou se do zákona ještě dostat prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Ostatně i ministr financí Zbyněk Stanjura připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.
„Pokud byla otázka, jestli se něco změní od návrhu, který jsme poslali v pondělí, až do finále, tak určitě ano. Za prvé tak velký zákon se nedá napsat tak, že tam stoprocentně nebude žádná legislativně-technická chyba. U detailní debaty se může ukázat, že je něco třeba legislativně upravit,“ řekl Stanjura.
Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a poslankyně Pirátů Olga Richterová upřesnila, že její strana bude například chtít, aby se do snížené sazby DPH dostala voda, pleny nebo menstruační pomůcky. Původní koaliční dohoda s tím podle ní počítala, ale nakonec jsou v návrzích ministerstva financí ve standardní sazbě. „Takových případů jsme našli asi patnáct,“ poznamenala Richterová.
Zkrácení připomínkového řízení zdůvodnila tím, že bude potřeba hodně času na projednání balíku novel v Poslanecké sněmovně, protože opozice zřejmě bude obstruovat. „Opozice avizovala, že budou blokovat úspory, že budou blokovat to, abychom nešli do rozpočtových pekel. My tím pádem budeme potřebovat hodně času na projednání ve sněmovně,“ uvedla.
Hnutí SPD vládě vyčetlo, že na připomínkování tak velkého objemu zákonů vyhradila jen pět dní. Jeho předseda Tomio Okamura to považuje za projev arogance moci ze strany vládní koalice. O balíčku chce v úterý jednat v Poslanecké sněmovně. Na dobu, až vláda materiál pošle do dolní komory a poslanci se jím začnou zabývat, chystá hnutí pozměňovací návrhy.
Ministerstvo práce chce přehodnotit náhrady pro exprezidenty
Ministerstvo práce a sociálních věcí v souvislosti s úsporným balíčkem žádá přehodnocení navýšení náhrad pro bývalé prezidenty. Resort zdvojnásobení částky, které zmiňuje balíček, považuje za velkorysé. Požaduje rovněž zdůvodnění, proč má přidání patřit do souboru opatření ke snížení státních výdajů.
Exprezident má nyní nárok na doživotní rentu padesát tisíc korun a náhradu ve stejné výši. Podle návrhu by od příštího roku měly náhrada i renta odpovídat platu poslance, což je zhruba sto tisíc.
Vláda chce konsolidačním balíčkem snížit deficit státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Pro letošek vláda schválila rozpočet s deficitem 295 miliard korun, ke konci dubna schodek činil 200 miliard korun.
