Šarapatka hrozí Zemanovi exekucí, pokud se mu neomluví

Ve sporu prezidenta Miloše Zemana s jeho bývalým poradcem Zdeňkem Šarapatkou jsou podle Zemanova advokáta Marka Nespaly splněny všechny předpoklady pro to, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost pravomocného rozsudku. Podle verdiktu se má Zeman Šarapatkovi omluvit za výrok, že ho vyhodil pro neschopnost. Lhůta pro omluvu Zemanovi končí v pondělí. Šarapatkův advokát Artur Ostrý uvedl, že v úterý podá exekuční návrh, aby se omluvy domohl. Je podle něj zřejmé, že Zeman povinnost nesplní.

„Omluva jakožto náhrada nemajetkové újmy je plnění nevratné. Proto jsme současně s dovoláním podali i návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu, a to shodně jako v případu Ferdinanda Peroutky a jak v předchozím řízení totožně učinilo ministerstvo financí,“ uvedl Nespala na dotaz, zda se Zeman plánuje Šarapatkovi omluvit.

„Máme za to, že i v přítomné věci jsou shodně splněny všechny zákonné předpoklady pro odklad vykonatelnosti, když se zároveň jedná o skutkově i právně mimořádně složitý případ, který s konečnou platností může judikovat až Nejvyšší soud ČR,“ doplnil advokát.

Ostrý sdělil, že v úterý podá exekuční návrh na vymožení omluvy. „S ohledem na nám již doručené dovolání a avizovaný návrh na odklad vykonatelnosti je zřejmé, že ke splnění pravomocně uložené povinnosti ze strany Miloše Zemana nedojde,“ okomentoval advokát. Šarapatka podle něj již nemá jinu možnost, jak se svého práva domoci.

Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Šarapatka ale odešel z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, po dohodě. Bývalý poradce u soudů už dříve docílil omluvy za výrok od ministerstva financí, Ústavní soud ale rozsudky následně zrušil s tím, že za výroky nese odpovědnost Zeman jako soukromá osoba, Šarapatka proto podal novou žalobu mířící na prezidenta, které soudy pravomocně vyhověly. Zeman proti verdiktu podal dovolání, to ale nemá odkladný účinek.

Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček potvrdil, že návrh na odklad vykonatelnosti soud obdržel 10. ledna, rozhodnuto zatím není. „Podání bylo doručeno rovnou na Nejvyšší soud, přičemž se jedná pouze o návrh na odklad vykonatelnosti, dovolání u Nejvyššího soudu prozatím neregistrujeme,“ uvedl Tomíček.

Seznam Zprávy: Náklady řízení uhradila Kancelář prezidenta republiky

Server Seznam Zprávy také napsal, že náklady řízení za Zemana uhradila Kancelář prezidenta republiky. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček a kancléř Vratislav Mynář na dotazy webu nereagovali, Nespala uvedl, že o platbě nic neví. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) už v minulosti prověřovala, z jakých peněz jsou ve sporu se Šarapatkou placeny právní služby za zastupování prezidenta. Policisté zjistili, že advokáta Nespalu platil Hrad, podle nich ale nejde o trestný čin.

Šarapatka nejprve žádal omluvu za výrok od ministerstva financí, protože podle tehdejšího právního výkladu nebylo možné prezidenta žalovat přímo za výrok, který souvisí s výkonem jeho funkce. Soudy žalobě vyhověly a ministerstvo se Šarapatkovi následně omluvilo. Ústavní soud ale předchozí rozhodnutí soudů zrušil. Podle ústavních soudců Zemanův výrok nesouvisel s výkonem prezidentské funkce, a je tak nutné žalovat přímo jeho.

Spor se proto vrátil k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který předloni v říjnu Šarapatkovu žalobu na ochranu osobnosti z procesních důvodů zamítl. Šarapatka následně podal na Zemana novou žalobu k rakovnickému okresnímu soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...