Ministři dopravy zemí EU se shodli v Praze na potřebě revize seznamu transevropských dopravních sítí (TEN-T). Česko do něj chce prosadit železniční tratě do Německa, Rakouska či Polska. Ministři dále sestavili soubor opatření ke snížení spotřeby energií na železnici. Jde například o nákup úspornějších vozidel, sjednocení napájecích soustav nebo zvýšení plynulosti provozu. Po skončení neformálního zasedání to řekl český ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Ministři dopravy EU chtějí doplnit transevropskou síť, prioritou pro Česko je železnice do Berlína a Vídně
„Celý den patřil železnici,“ řekl po schůzce Kupka. Jedním z klíčových témat byla zvažovaná revize současné podoby sítě TEN-T. Podle Kupky na evropské páteřní železniční síti chybí celá řada úseků, zejména těch přeshraničních. Jejich dobudování bude znamenat najít peníze jak na evropské, tak i národní úrovni, uvedl.
Vedle českého spojení s Německem, Rakouskem a Polskem jde mimo jiné o vysokorychlostní propojení Lyonu a Turína, Madridu a Paříže, Amsterdamu a Berlína nebo napojení železničních sítí Ukrajiny a Moldavska.
Generální ředitel Evropské komise (EK) pro mobilitu a dopravu Henrik Hololei ujistil, že peněz na financování vysokorychlostní evropské sítě je dostatek. Hlavním zdrojem je podle něj program Connecting Europe Facility, který vydává 75 procent svých prostředků do železnice včetně vysokorychlostních projektů. „Vedle toho se nabízí financování Evropskou investiční bankou, ale je potřeba zapojit i kofinancování z národních zdrojů jednotlivých zemí,“ řekl novinářům.
Prioritou Polska je podle ministra infrastruktury Andrzeje Adamczyka vedle nového centrálního dopravního hubu mezi Varšavou a Lodží pro leteckou, železniční a silniční dopravu – také rychlé železniční spojení Katovice–Ostrava, ale i dobudování dálnice z Polska do Jaroměře a Hradce Králové.
Maďarský státní tajemník pro dopravu Dávid Vitézy považuje za středoevropskou dopravní prioritu vysokorychlostní propojení Budapešti s Bratislavou a dále přes Prahu s Berlínem. „Vysokorychlostní železniční spojení ve střední a východní Evropě je důležitý chybějící článek evropské páteřní sítě,“ dodal.
Vliv energetické krize na železnici
Vlakové dopravě se ministři věnovali i v souvislosti s vysokými cenami energií. Společně proto připravili seznam doporučujících opatření ke snížení spotřeby energií na železnici, které využívají jednotlivé členské státy.
Jde například o pořízení úspornějších vozidel schopných rekuperace (vrácení energie zpět do sítě), sjednocení napájecích soustav, větší využití lokálních obnovitelných zdrojů, změnu režimu výhřevu výhybek, nebo zvýšení plynulosti jízdy bez nutnosti častého zastavování. I přes rostoucí ceny energií se ovšem ministři podle Kupky shodli na potřebě další elektrifikace tratí.
Ministři rovněž diskutovali o způsobech zatraktivnění železniční dopravy pro cestující. Jde jednak o vyšší komfort ve vlacích, ale třeba i o možnost pořídit si jednotnou celoevropskou jízdenku pro cestování na železnici. Společně také chtějí zlepšit situaci při výlukách, kdy se shodli na potřebě koordinace výlukových prací a opatření na hranicích.
