Naše příroda se bude z války vzpamatovávat desítky let, upozornil ukrajinský ministr

Ukrajina analyzuje škody a připravuje plán obnovy životního prostředí, který začne realizovat po válce. Bude ale trvat desítky let, než se ukrajinská příroda po ruské invazi vrátí do své původní podoby. Novinářům to před středečním zasedáním ministrů životního prostředí členských zemí EU v Praze řekl ukrajinský ministr Ruslan Strilec.

„Máme nyní problém s dvaatřiceti procenty našich lesů. Více než dvacet procent našich národních parků je okupováno,“ řekl Strilec. Útoky na ropná skladiště podle něj také znamenají obrovské znečištění ovzduší. Problémy jsou podle Strilce s pitnou vodou, a to i na západě země, kam dočasně přesídlila část Ukrajinců z východu.

Podle něj je cílem Ruska zničit Ukrajinu, její přírodu i obyvatele. Musíme společně s Evropskou unií udělat vše pro to, aby Rusko pochopilo, že tato válka je pro něj drahá, uvedl ministr. Ve spolupráci s evropskými partnery je podle Strilce nutné usilovat o to, aby Rusko zaplatilo veškeré škody, které způsobilo.

Redaktor ČT Milan Brunclík, který jednání ministrů životního prostředí sleduje, říká, že Strilec na jednání otevřel řadu konkrétních témat: „Mluvil o požárech, ať už z bombardování nebo také o zaminování rozsáhlých území, kdy jak likvidace min, tak náhodné výbuchy působí další požáry. Bombardováním a bojovými akcemi jsou narušeny také čistírny odpadních vod, takže do vodotečí často odtéká znečištěná voda.“

Ukrajinský voják ukrývá v lese houfnici M777 howitzer
Zdroj: AP/Efrem Lukatsky/ČTK

Česko může s ekologickými škodami pomoci

Ministrům zemí EU chce Strilec ukázat skutečnou podobu války: „Chci jim ukázat, že válka není jen v televizi a na internetu,“ poznamenal. Jeho ministerstvo podle něj mapuje škody a připravuje plán obnovy. „Po válce, po našem vítězství začneme tento plán realizovat,“ dodal ministr.

Právě dopady ruské invaze na ukrajinské životní prostředí jsou jedním z hlavních témat středeční debaty ministrů členských zemí EU. Česko by podle ministryně Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) po válce mohlo na Ukrajinu vyslat zástupce odborných organizací na pomoc v souvislosti s ekologickými škodami.

„Můžeme pomoci mapovat škody, vyslat některé odborné organizace, jako jsou Výzkumný ústav vodohospodářský, Česká geologická služba a Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) přímo na Ukrajinu po skončení války,“ dodala ministryně.

Pomoci má i memorandum

S ochranou životního prostředí na Ukrajině má pomoci memorandum, které Strilec a Hubáčková ve středu v Praze podepsali. Podle české ministryně může po válce usnadnit spolupráci při likvidaci válečných škod, ale i starých zátěží. Hubáčková uvedla, že memorandum bylo připraveno a odsouhlaseno ještě před počátkem války. Podepsat se mělo v únoru, což znemožnila právě ruská invaze.

Ministryně sdělila, že přestože se na textu nic nezměnilo, odpovídá jeho obsah i na válečnou dobu, neboť umožňuje spolupráci na široké úrovni. Už ráno řekla, že obsah memoranda je o výměně informací v oblasti životního prostředí i pomoci odborných institucí. Česko by po válce podle Hubáčkové mohlo na Ukrajinu vyslat například zástupce Výzkumného ústavu vodohospodářského nebo České geologické služby.

Česko by mohlo v budoucnu nabídnout Ukrajině například i pomoc s mapováním starých ekologických zátěží a nabídnout jí služby firem při dekontaminaci půdy. Podle Hubáčkové může pomoci i s obnovou zásobování pitnou vodou, řešením kvality vod či s dekontaminací půd, řekla.

České organizace už na Ukrajině působily

Zmínila, že některé české organizace už v zemi působily, takže nebudou bez znalosti prostředí. „Budeme se bavit o tom, jaké finanční nástroje si Evropa nebo evropské instituce budou moci připravit,“ doplnila Hubáčková. Už během konfliktu je podle ní možné zpracovávat materiály, které poskytnou Ukrajinci a tamní instituce.

Ve středu v podvečer se uskuteční podpis memoranda s Ukrajinou k podpoře ochrany jejího životního prostředí. Podle Jana Dusíka, jednoho z českých zmocněnců pro jednání o životním prostředí, se dokument připravoval už před ruskou agresí proti Ukrajině a přímo válečné dopady se v něm neřeší.

Podle Hubáčkové bude dokument řešit obecnou spolupráci, výměnu informací ohledně životního prostředí či vzájemnou pomoc odborných institucí. „A to bude platit po dobu likvidace válečných škod na Ukrajině,“ dodala.

Náměstek polské ministryně klimatu a životního prostředí Adam Guibourgé-Czetwertyňski poznamenal, že je velmi důležité ukázat evropskou jednotu a podporu Ukrajině a připravenost EU zasáhnout a dělat vše pro ukončení války. Polsko podle něj už Ukrajině poskytlo například vybavení pro mapování environmentálních dopadů invaze, nabídlo také pracovní sílu.

Výměna informací s ukrajinským protějškem je podle rakouské ministryně Leonore Gewesslerové důležitá, aby bylo možné zajistit jak krátkodobou pomoc ve zmírnění ekologické destrukce, tak dlouhodobou obnovu Ukrajiny.

Ministři budou řešit také změnu klimatu

Politici budou mimo jiné jednat i o adaptacích na změnu klimatu a o návrzích pravidel k obnově ekosystémů a ochraně přírodních druhů, které Evropská komise předložila koncem června. Podle nich by například měly členské státy zavést do roku 2030 na pětině svých suchozemských a vodních ploch opatření pro obnovu přírodních ekosystémů.

Mezi témata pražské akce patří i projednání společného unijního mandátu ke konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP 15) v Montrealu, kde má být v prosinci přijat Globální rámec pro biodiverzitu na dalších deset let. Ve čtvrtek budou unijní ministři debatovat o postoji EU pro listopadovou konferenci OSN o změně klimatu (COP 27) v Egyptě. Oba mandáty mají schválit ministři životního prostředí na říjnovém formálním zasedání v Lucemburku.

Zasedání se zúčastní místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans a eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius.

Česko převzalo předsednictví v Radě EU od Francie 1. července a v čele společenství bude půl roku. Série ministerských jednání v pondělí začala dvoudenním neformálním zasedáním ministrů vnitra a spravedlnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 1 hhodinou

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 7 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 12 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 12 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 12 hhodinami
Načítání...