Rath se má vrátit do vězení, rozhodl soud. Metrostavu potvrdil tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách

Nahrávám video

Odvolací pražský vrchní soud uznal bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha a všechny jeho spoluobžalované vinnými v druhé větvi korupční kauzy někdejšího politika. Rathovi soud prodloužil dříve uložený sedmiletý trest o rok. Bývalý politik se tak bude muset minimálně na několik měsíců vrátit do vězení.  V případu čelí obžalobě z přijímání úplatků a manipulace s tendry ve Středočeském kraji. Senát uznal vinnými i stavební firmu Metrostav a její dceřinou společnost Metrostav Infrastructure, kterým potvrdil tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách. Metrostav už potvrdil, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Rozsudek odvolacího pražského vrchního soudu je pravomocný. Na několik měsíců se tak bude muset bývalý středočeský hejtman vrátit do vězení. „Mám za to, že by se měl pan doktor Rath vrátit do vězení, vzhledem k počtu skutků, o které se jedná v této takzvané druhé větvi,“ uvedl před čtením rozsudku státní zástupce Jiří Pražák.

Ústřední trojicí projednávané kauzy je stejně jako v první části případu někdejší hejtman Rath, bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr Kott.

Bývalý politik musí také zaplatit třináct milionů korun. Odvolací senát v čele s předsedou Alexanderem Károlyim o pět milionů zmírnil peněžitý trest, který mu v lednu 2020 uložil prvoinstanční soud. „Vzali jsme v potaz majetkové poměry obžalovaných,“ prohlásil soudce.

Podle nepravomocného verdiktu pražského krajského soudu si na přelomu let 2011 a 2012 všichni obvinění domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů ve Středočeském kraji za stovky milionů korun. Obžalobě čelí ještě šest lidí včetně bývalého generálního ředitele Metrostavu Pavla Piláta. Nikdo z obžalovaných v úterý k soudu nepřišel.

„Vyjádření dávat nebudu, vše již bylo řečeno a beru rozsudek takový, jaký je,“ napsal v reakci David Rath. Jeho advokát Adam Černý po vyhlášení verdiktu řekl, že uložený trest považuje za velmi přísný, peněžitý trest podle něj Rath nemá jak zaplatit. „Myslím si, že po obdržení písemného vyhotovení zvážíme podání dovolání,“ řekl obhájce.

Rath si už odpykával sedmiletý pravomocný trest uložený mu za ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku, letos byl propuštěn. 

Zákaz účasti na zakázkách i pro dceřinou společnost Metrostavu

Firma Metrostav se podle rozsudku dopustila podplácení a manipulací s veřejnými zakázkami. Obžalováni byli bývalý generální ředitel Pavel Pilát a šéf obchodu Jiří Anděl. Trestná činnost stavební společnosti se týkala rekonstrukce pavilonu v kolínské nemocnici a přestavby části kladenské nemocnice.

Společnost musí také zaplatit peněžitý trest deset milionů korun. „V případě všech považuji za mnohem důležitější majetkové tresty, nikoliv tresty odnětí svobody,“ nechal se slyšet před vynesením rozsudku státní zástupce Pražák. 

Stavební společnost vinu odmítá a podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Uvedla to v tiskové zprávě. Zákaz by měl podle ní dopady i na fiskální politiku České republiky a pro stavební firmu by znamenal snížení tržeb o 33 miliard korun. 

Metrostav může po rozsudku dokončit už probíhající zakázky. Naopak odstoupit ale musí i z těch výběrových řízení, kde dosud strany nepodepsaly smlouvu.

Nahrávám video

„Smlouvy, které jsou podepsané, tak normálně dokončí, nicméně společnost Metrostav počínaje úterkem nesplňuje podmínky základní kvalifikace pro účast v zadávacím řízení. A to i v řízeních, kam společnost nabídku podala a ještě v nich nebyla podepsaná smlouva,“ vysvětlil pro ČT právník Miroslav Knob.

Právník si myslí, že to pro stavební společnost bude velký zásah a její právníci budou hledat možnosti, jakým způsobem by se mohla firma veřejných zakázek účastnit dál. Odhaduje, že by to mohlo být například formou poddodavatelství. Zároveň ale podotýká, že tak velký trest nebyl dosud uplatněn a pro české právo jsou takové způsoby „neprobádaným územím v oblasti práva veřejných zakázek.“ 

„Je však třeba připomenout, že soud trestá kolektiv zaměstnanců, kteří se ničeho nedopustili, za čin, který se měl stát před deseti lety. Rozsudek poškozuje největší českou stavební společnost, která zaměstnává tisíce pracovníků a platí v Česku daně,“ uvedl Metrostav v prohlášení s tím, že peněžitý trest uhradí. 

Liberec asi s Metrostavem nebude moct uzavřít smlouvu o opravě kancelářské budovy

První problémy po rozsudku pro Metrostav se už vyskytly v Liberci, kde radní města v den vynesení rozsudku schválili výběr Metrostavu jako vítěze zakázky na opravu úřednické budovy Uran. 

S ohledem na rozhodnutí soudu ale město neví, zda se stavební firmou bude moct uzavřít smlouvu. Podle mluvčího společnosti Vojtěcha Kostihy kvůli rozsudku Metrostav o zakázku patrně přijde. „Pokud nebyla podepsána smlouva, a vypadá to, že nebyla, a pokud opravdu soutěží Metrostav a.s., pak smlouvu nebude moci podepsat, protože dneškem k tomu pozbyl způsobilosti,“ uvedl mluvčí. 

V soutěži liberecké radnice na rekonstrukci rozlehlé kancelářské budovy v ulici 1. máje byl Metrostav jediným uchazečem. Protože firma splnila veškeré podmínky, na doporučení výběrové komise její výběr odsouhlasili liberečtí radní. 

„Očekáváme, že v nějakém normálním standardním čase dojde k podpisu z naší strany, pokud ovšem bude rozsudek takový, že Metrostav bude schopen a bude mít možnost podepsat s námi smlouvu,“ uvedla náměstkyně primátora Radka Loučková Kotasová (ANO). 

  • Týká se manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic za více než 700 milionů korun. Konkrétně jde o rekonstrukci či výstavbu pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro záchrannou službu. V říjnu 2013 policie obvinila v této větvi osm firem a devět lidí včetně Ratha. 
  • Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality v srpnu 2015 oznámil, že kriminalisté navrhli obžalovat osm firem a devět lidí. Obvinění podle nich požadovali u zmanipulovaných zakázek zadavatelů Středočeského kraje a Oblastní nemocnice Středočeského kraje úplatky za více než 60 milionů korun, z toho převzali 3,34 milionu.
  •  V lednu 2017 ale Krajský soud v Praze případ vrátil k došetření. Důvodem byly nezákonně pořízené odposlechy, kvůli kterým měly být ze spisu odstraněny některé důkazy. Soud měl též znovu vyslechnout některé svědky. Nejvyšší soud ale v červnu 2017 naopak konstatoval, že odposlechy jsou platné.
  • Krajský soud kauzu vrátil i kvůli novele zákona, která upravuje trestní odpovědnost firem. Podle nového znění, které platí od prosince 2016, firmy nemohou být stíhány v případech, kdy vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby zabránily protiprávnímu jednání zaměstnance. Novela sice začala platit až po podání obžaloby, policie i soudy ale musí přihlížet k předpisům, které jsou pro obžalované výhodnější.
  • V prosinci 2017 kriminalisté oznámili, že vleklé vyšetřování druhé větvě Rathovy kauzy dokončili. 11. dubna 2018 policie opět navrhla obžalovat Davida Ratha. Spolu s ním bylo obžalováno dalších osm lidí a osm firem, například Metrostav. Věc se týká zejména přijetí úplatků, podplácení, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletich při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů EU.
  • Stejně jako v první větvi kauzy, kde byl Rath uznán vinným z korupce v souvislosti se zakázkami ve Středočeském kraji, figurují i v tomto případě Kottovi, podnikatelka Lucia Novanská a Pavel Drážďanský. Aktuální část se navíc týká manažerů stavebních firem Petra Piláta a Jiřího Anděla či exšéfa středočeské záchranné služby Martina Houdka a firem, které byly do systému zapojeny.
  • Soud začal tuto větev projednávat v lednu 2019. O rok později, na konci ledna 2020, krajský soud dal Rathovi osmileté vězení a o rok mu prodloužil již pravomocně uložený sedmiletý trest. Trestné činnosti se podle verdiktu soudu dopustilo vedle Ratha i dalších osm obžalovaných lidí a osm firem. Například Kottovým soud zvýšil o dva roky jejich stávající šestileté tresty. Spolu s Rathem dostali také vyšší peněžité tresty. Manželé mají zaplatit po 20 milionech korun (uhradili již každý 15), Rathovi uložila soudkyně osmnáctimilionový trest. Všichni dostali i zákazy činnosti.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDnes

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDnes.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
Právě teď

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 24 mminutami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěSněmovna by mohla hlasovat o pravomocích prezidenta k vedoucím misí

Poslanci by mohli ve středu hlasovat o omezení pravomocí prezidenta republiky k vedoucím stálých misí nebo o zavedení funkčního období tajemníků radnic. Sporné úpravy by se mohly dostat do širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. V závěrečném sněmovním kole je také protiobstrukční novela jednacího řádu. Opoziční TOP 09 už uvedla, že ji nepodpoří.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novým ředitelem ÚVN je vojenský lékař Luděk Hána

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V kauze otcem usmrcené dívky podal Tejc vedle kárné žaloby i podnět vůči OSPOD

V kauze tříleté Viktorky usmrcené otcem podal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) vedle kárné žaloby na soudkyni také podnět k prověření činnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a zkoumá i související znalecké posudky. Ve středu připustil, že kárná žaloba za rozhodovací činnost soudce je hraniční. Uvedl ale, že je bude i nadále podávat na soudce, kteří podle jeho názorů nebudou pracovat dobře.
před 2 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 5 hhodinami

Evropský pohled