Elektronický systém tvorby zákonů bude plně spuštěný až od roku 2024, sněmovna schválila návrh. Na programu měli poslanci ve čtvrtek také vládní návrh na zavedení pravidel, podle nichž by úřady měly ve veřejné dopravě zajistit alespoň část provozu nízkoemisními vozidly. Poslanci rovněž interpelovali premiéra Petra Fialu (ODS).
Během interpelací premiér Petr Fiala zdůraznil, že v souvislosti s dodávkami ruského plynu Česku nehrozí to, co se stalo Polsku a Bulharsku. Zdůvodnil to tím, že oproti těmto státům Česko nakupuje plyn jiným způsobem. Před poslanci pak zopakoval, že nejsou signály, že by se zastavily dodávky ruského plynu do tuzemska.
„Polsko a Bulharsko nakupuje na základě přímé smlouvy s Gazprom Exportem, tedy přímo, zatímco my nakupujeme převážně na krátkodobých a spotových trzích v západní Evropě. U plynu, který nakupujeme, proto Rusko nedokáže příliš rozpoznat, který půjde do České republiky. Pokud by se nás výrazně dotklo omezení dodávek ze strany Ruské federace, muselo by to být v případě, kdy by Rusko přestalo dodávat plyn do většiny evropských zemí a přestalo by dodávat plyn do Německa,“ uvedl premiér.
Podle Fialy má nyní Česká republika zásoby ropy na tři měsíce, zásoby plynu na dva měsíce a zásoby jaderného paliva na dva až tři roky.
Zahájení čtvrteční schůze posunula hodinová přestávka, kterou si vyžádal klub opozičního hnutí SPD na žádost předsedy poslanců Radima Fialy. Žádost odůvodnil svoláním mimořádné schůze v úterý, na které chce vládní koalice projednat mimo jiné snížení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví. SPD už dřív ohlásilo, že bude projednávání novely o platbách do veřejného zdravotního pojištění blokovat.
Pravidla o vozidlech šetrných k životnímu prostředí vycházejí z unijních norem. Předpokládají stanovení minimálních podílů nízkoemisních vozidel a vozidel s nulovými emisemi při zadávání veřejných zakázek na zajištění veřejné dopravy.
Minimální podíl ekologických vozidel do konce roku 2025 je stanoven pro osobní automobily a lehká užitková vozidla 29,7 procenta, pro autobusy 41 procent a pro nákladní automobily devět procent. V dalším období do konce roku 2030 se limity dále zvýší.
Sněmovna řešila také bytovou novelu, která zavede informování uživatelů bytů s dálkově odečitatelnými měřiči nebo indikátory o vyúčtování nebo spotřebě alespoň jednou za měsíc. Údaje budou moci být zpřístupněny i prostřednictvím internetu.
Novým sněmovním kancléřem se od května stane právník a bývalý poslanec TOP 09 Martin Plíšek. Ve čtvrtek to potvrdila předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Plíška, který nastoupil po Janu Morávkovi, doporučila výběrová komise složená z předsedů poslaneckých klubů. Do výběrového řízení na funkci se přihlásilo pět uchazečů, jeden z nich nesplnil požadované předpoklady. Další dva zájemci odstoupili.
Elektronický systém tvorby zákonů od roku 2024
Elektronický systém tvorby zákonů by měl být plně spuštěný až v roce 2024. Další roční odklad odůvodnil návrh zpožděním s přípravou projektu elektronické legislativy a Sbírky zákonů. Dalším problémem je podle poslanců také snaha poskytnout čas na řádné otestování systému. Odložení schválila ve zrychleném režimu sněmovna a ještě ho musí odsouhlasit Senát.
Systém měl původně fungovat už od roku 2020, ale dvakrát musel být jeho start odložen, naposledy na počátek příštího roku. Realizace elektronického legislativního procesu byla podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) negativně ovlivněna mimo jiné dopady pandemie koronaviru, klíčovým pak bylo zpoždění při propojování některých partnerských systémů.
Novelizace jednacího řádu Senátu
Senátní úpravy zákonů budou muset stejně jako sněmovní změny obsahovat přehled veřejnoprávních povinností, které z těchto úprav vycházejí. Vyplývá to z vládní novely pravidel jednání Senátu, kterou bude nyní projednávat horní komora. Novela navazuje na již přijatou obdobnou úpravu pravidel jednání sněmovny a souvisí s elektronizací a modernizací tvorby zákonů.
Novela souvisí s elektronizací tvorby a vyhlašováním zákonů a se začleněním úplného znění do projednávaného, schvalovaného a vyhlašovaného znění právního předpisu. Cílem je zpřehlednit proces projednání návrhu zákona a zavést jednotné standardy tvorby a odůvodnění návrhu zákona.
Dolní komora nakonec proti původnímu plánu neprojednávala opoziční předlohy. Jednací den skončil po pravidelných interpelacích, z nichž se omluvilo deset ministrů. „Vzhledem k tomu, že opozice si již svůj čas na prezentování svých bodů vybrala, myslím, že je rozumné, abychom večer již nepokračovali v opozičním okénku,“ řekl při projednávání změn programu nynější řádné schůze předseda poslanců koaliční ODS Marek Benda.
