Fiala poprvé čelil interpelacím. Zasedání sněmovny opět poznamenaly obstrukce opozice

Nahrávám video

Premiér Petr Fiala (ODS) má za sebou první interpelace ve funkci předsedy vlády. Jednání opět poznamenaly obstrukce opozičních poslanců. Premiér řekl mimo jiné v odpovědi na interpelaci Aleny Schillerové (ANO), že je jeho vláda připravena projednat upravený návrh státního rozpočtu v polovině února, aby platil od 1. dubna.

Obstrukce opozičních poslanců vedly ke změnám v programu jednání a nakonec i k předčasnému ukončení zasedání dolní komory. Až po jedné odpoledne skončila debata o programu. Předseda SPD Tomio Okamura při ní vystoupil s dvouhodinovým projevem, v němž kritizoval vládu a koaliční strany, obsáhle hovořil také předseda klubu jeho hnutí Radim Fiala. Na některá jejich prohlášení pak reagovali politici Pirátů a KDU-ČSL. Nakonec byl program schválen až v okamžiku, kdy začínala přestávka na oběd. 

První interpelaci tohoto volebního období přednesl Radek Koten (SPD). Týkala se energetické krize. Premiéra Petra Fialy se ptal, jak chce vyřešit vysoké ceny energií. Doporučoval například, aby se Česko stáhlo ze systému obchodu s emisními povolenkami nebo z energetické burzy v Lipsku. 

Fiala uvedl, že vystoupení ze systému obchodování s povolenkami považuje za nereálné. Řešením krize má být zákon o státní sociální podpoře. „Ve chvíli, kdy si nedokáže domácnost (…) poradit, dostane se jí pomoci ve formě této podpory,“ řekl. Domnívá se, že je to lepší způsob než například odpuštění DPH na energie, „protože je adresný, pomáhá těm, kteří se dostali do nouzové situace, ale plošně nezasahuje ty, kteří v tuto chvíli pomoc od státu nepotřebují“.

Rozpočet

Jako první zástupkyně ANO se ptala předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová, její dotaz se týkal rozpočtového provizoria. Fiala řekl, že převzít rozpočet připravený předchozí vládou by bylo „neodpovědné, protože bychom jen podporovali zvyšování inflace“. Jeho upravenou verzi je kabinet podle něj připraven projednat v polovině února. Platit by měl od začátku dubna.

Schillerová vládě vyčítala, že jsou problémy s vyplácením řádných věcí v době rozpočtového provizoria. „Každý den se na mě obracejí lidé i nejrůznější instituce, na které má rozpočtové provizorium zásadní dopad. Neustále se objevují nové a nové informace, co v rozpočtovém provizoriu není možné, kde se marně čeká na slíbené či schválené finance,“ prohlásila. Poukázala na to, že rozpočtové kapitoly dostaly peníze v objemu jedné dvanáctiny výše loňského roku. Fiala odmítl, velké problémy. Tři měsíce provizoria považuje za únosné.

Předseda SPD Tomio Okamura se při interpelacích vrátil i k tématům, o nichž hovořil ve sněmovně dříve. Premiéra se ptal na financování STAN a také na to, zda hovořil s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem o tom, že je zároveň poslancem i členem vlády. Fiala uvedl, že s předsedou STAN Vítem Rakušanem o financování hovořil a je spokojen s tím, že vládní hnutí slíbilo uplatňovat přísnější pravidla pro své financování.

Dodal, že s Bartošem nehovořil, protože to, co mu Okamura vyčítá, je vnitrostranická záležitost Pirátů. „Mě tak netrápí, co je v pirátském kodexu. Zajímám se o to, aby dobře fungovala vláda, aby dobře fungovala naše pětikoalice,“ podotkl. Okamura se ptal také na možnost, že by se zvyšovaly spotřební daně. Podle Fialy je to možné, ale v tom případě by jiné daně klesly, takže celková daňová zátěž se nezvýší.

Obhajoba nastavení zemědělských dotací

Fiala hájil ve sněmovně také změny v nastavení dotací pro zemědělce. Hlavním cílem je narovnat podmínky mezi velkými agrokoncerny, které byly v minulosti zvýhodňovány, a menšími a středními zemědělci a výrobci potravin, řekl při interpelacích ministerský předseda.

Agrární komora a Zemědělský svaz kvůli úpravě podmínek, jak se na nich dohodla vládní koalice, několikrát protestovaly. Nyní vyhlásily protestní pohotovost a založily krizový štáb. Asociace soukromého zemědělství naopak změny považuje za krok správným směrem. 

„Podmínky nebyly rovné a my je potřebujeme narovnat. Jenom pro představu: Průměrná výše přímých plateb, které získávaly nejmenší farmy o velikosti do 100 hektarů, byla o 2000 korun na hektar nižší, než kolik získávaly farmy nad 2000 hektarů,“ řekl Fiala na dotazy předsedy poslanců SPD Radima Fialy.

Podle Fialy změna vytvoří pro české zemědělce nekonkurenceschopné prostředí, větší farmy s vyváženou rostlinou a živočišnou výrobu budou přicházet o podpory a podraží potraviny.

Premiér s tím nesouhlasil. Cílem vlády podle něho je naopak to, aby čeští zemědělci byli konkurenceschopní a nabízeli dobré a cenově dostupné potraviny. „A toho dosáhneme tím, že nebudeme likvidovat malé a střední zemědělce, ale že jim vytvoříme takové podmínky, aby mohli přežít,“ zdůraznil.

Po dvou hodinách, kdy s poslanci diskutoval premiér, navázaly interpelace na členy vlády. Jako první se ptal David Pražák (ANO). Interpelace mířila na ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) a týkala se afrického moru prasat a termínu vyplácení zástřelného. Nekula ujistil, že v Česku nebyl mor zaznamenán, připustil, že vyplácení zástřelného je omezeno rozpočtovým provizoriem. Pražák podotkl, že je to příklad, kdy má provizorium jasný dopad a připomněl, že premiér Fiala popřel při předchozí interpelaci, že by se něco takového dělo.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se přel se svým předchůdcem Karlem Havlíčkem (ANO) o připravenost covidových programů na odškodnění podnikatelů dotčených vládními restrikcemi. Havlíček vinil nynější vládu, že je ve vztahu k nim zcela pasivní, přestože programy sám připravil. Síkela uvedl, že předchozí vláda na ně nevyčlenila peníze. 

Jednání skončilo předčasně kvůli SPD

Sněmovní jednací den ale po  interpelacích na členy vlády skončil. Opoziční klub SPD si vzal hodinovou přestávku překračující 19:00, kdy končí doba pro debatu a pro hlasování o návrzích zákonů. Poslanci tak proti původním plánům už nemohli dál jednat.

Předseda frakce SPD Radim Fiala zdůvodnil žádost o přestávku tím, že večer měla sněmovna probírat opoziční předlohy, z návrhů SPD se ale na program žádný nedostal. Zdůraznil také, že je důležité připravit se na páteční jednací den. Na řadu by v pátek mohla přijít senátní předloha o zavedení korespondenční volby poslanců a prezidenta pro Čechy v zahraničí, jejíž projednání se SPD dosud dařilo blokovat.

Předsedající Jan Skopeček (ODS) poukazoval po Fialově žádosti na dohodu, podle níž měli ve čtvrtek poslanci jednat do 21:00. Sezval k tomu k poradě předsedy poslaneckých klubů. Po ní Skopeček přestávku vyhlásil a schůzi dolní komory přerušil do pátečních 09:00, protože si poslanci neodhlasovali možnost projednávání zákonů i po 19:00.

Původně se předpokládalo, že večer dostanou prostor návrhy opozice. Protože SPD blokovala dopolední jednání dolní komory zjevně ve snaze oddálit zahájení debaty o korespondenční volbě, sněmovna z iniciativy koalice přesunula na večer body, které měla probrat dopoledne.

Jednalo se o možné rozšíření působnosti Agentury EU pro základní práva a některé mezinárodní smlouvy. Ještě před tím ale měli poslanci dokončit první čtení předlohy související se zákazem některých jednorázových plastových výrobků. Z opozičních předloh se pak na program dostal návrh Radka Vondráčka (ANO) na regulaci lobbování.

Čtyři hodiny obstrukcí

Obstrukce opozice poznamenaly zejména dopolední část jednání sněmovny. Tomio Okamura na úvod hovořil téměř dvě hodiny. Navrhl zařadit na program sněmovní schůze například bod s názvem Kumulace funkcí Ivana Bartoše (Piráti). Stěžoval si, že Bartoš podle jeho názoru porušuje vnitřní předpisy pirátské strany o kumulaci funkcí. Probrat chtěl také financování STAN nebo rozhodnutí vlády darovat Ukrajině dělostřeleckou munici, a to dřív, než dojde na korespondenční volbu. Jmenování Miroslava Kalouska (TOP 09) do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny pak komentoval slovy „pouštíte kunu do kurníku“.

Šéf SPD obsáhle kritizoval různé další kroky vlády. Mimo jiné jí vyčítal, že podle něj „na to, abyste připravili zákony pro slušné lidi, nemáte čas“.

Délka jeho projevu nakonec zabránila tomu, aby se poslanci vrátili k prvnímu bodu dříve schváleného programu, tedy zavedení korespondenční volby. K ní má SPD velké výhrady a již při předchozím jejím projednávání zabránila dokončení prvního čtení obstrukcemi. 

Později na Okamurova obvinění, že Bartoš porušuje vnitřní pravidla Pirátů, reagoval předseda pirátského klubu Jakub Michálek. Poukázal, že Bartoš, byť je poslancem i členem vlády, má jen jeden plat, tedy nepůsobí zároveň ve více uvolněných funkcích. Odmítl také tvrzení, že byla koalice PirátiSTAN financována ze zahraničí z neprůhledných zdrojů. Okamuru naopak Michálek obvinil ze spojení s údajným vyváděním peněz z hnutí Úsvit, jehož předsedou dříve byl. Konstatoval, že do pochybné firmy odcházelo za hodinu peněz „víc, než se platí luxusním společnicím“.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 11 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled