Fiala poprvé čelil interpelacím. Zasedání sněmovny opět poznamenaly obstrukce opozice

Nahrávám video
Události: První interpelace premiéra Fialy
Zdroj: ČT24

Premiér Petr Fiala (ODS) má za sebou první interpelace ve funkci předsedy vlády. Jednání opět poznamenaly obstrukce opozičních poslanců. Premiér řekl mimo jiné v odpovědi na interpelaci Aleny Schillerové (ANO), že je jeho vláda připravena projednat upravený návrh státního rozpočtu v polovině února, aby platil od 1. dubna.

Obstrukce opozičních poslanců vedly ke změnám v programu jednání a nakonec i k předčasnému ukončení zasedání dolní komory. Až po jedné odpoledne skončila debata o programu. Předseda SPD Tomio Okamura při ní vystoupil s dvouhodinovým projevem, v němž kritizoval vládu a koaliční strany, obsáhle hovořil také předseda klubu jeho hnutí Radim Fiala. Na některá jejich prohlášení pak reagovali politici Pirátů a KDU-ČSL. Nakonec byl program schválen až v okamžiku, kdy začínala přestávka na oběd. 

První interpelaci tohoto volebního období přednesl Radek Koten (SPD). Týkala se energetické krize. Premiéra Petra Fialy se ptal, jak chce vyřešit vysoké ceny energií. Doporučoval například, aby se Česko stáhlo ze systému obchodu s emisními povolenkami nebo z energetické burzy v Lipsku. 

Fiala uvedl, že vystoupení ze systému obchodování s povolenkami považuje za nereálné. Řešením krize má být zákon o státní sociální podpoře. „Ve chvíli, kdy si nedokáže domácnost (…) poradit, dostane se jí pomoci ve formě této podpory,“ řekl. Domnívá se, že je to lepší způsob než například odpuštění DPH na energie, „protože je adresný, pomáhá těm, kteří se dostali do nouzové situace, ale plošně nezasahuje ty, kteří v tuto chvíli pomoc od státu nepotřebují“.

Rozpočet

Jako první zástupkyně ANO se ptala předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová, její dotaz se týkal rozpočtového provizoria. Fiala řekl, že převzít rozpočet připravený předchozí vládou by bylo „neodpovědné, protože bychom jen podporovali zvyšování inflace“. Jeho upravenou verzi je kabinet podle něj připraven projednat v polovině února. Platit by měl od začátku dubna.

Schillerová vládě vyčítala, že jsou problémy s vyplácením řádných věcí v době rozpočtového provizoria. „Každý den se na mě obracejí lidé i nejrůznější instituce, na které má rozpočtové provizorium zásadní dopad. Neustále se objevují nové a nové informace, co v rozpočtovém provizoriu není možné, kde se marně čeká na slíbené či schválené finance,“ prohlásila. Poukázala na to, že rozpočtové kapitoly dostaly peníze v objemu jedné dvanáctiny výše loňského roku. Fiala odmítl, velké problémy. Tři měsíce provizoria považuje za únosné.

Předseda SPD Tomio Okamura se při interpelacích vrátil i k tématům, o nichž hovořil ve sněmovně dříve. Premiéra se ptal na financování STAN a také na to, zda hovořil s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem o tom, že je zároveň poslancem i členem vlády. Fiala uvedl, že s předsedou STAN Vítem Rakušanem o financování hovořil a je spokojen s tím, že vládní hnutí slíbilo uplatňovat přísnější pravidla pro své financování.

Dodal, že s Bartošem nehovořil, protože to, co mu Okamura vyčítá, je vnitrostranická záležitost Pirátů. „Mě tak netrápí, co je v pirátském kodexu. Zajímám se o to, aby dobře fungovala vláda, aby dobře fungovala naše pětikoalice,“ podotkl. Okamura se ptal také na možnost, že by se zvyšovaly spotřební daně. Podle Fialy je to možné, ale v tom případě by jiné daně klesly, takže celková daňová zátěž se nezvýší.

Obhajoba nastavení zemědělských dotací

Fiala hájil ve sněmovně také změny v nastavení dotací pro zemědělce. Hlavním cílem je narovnat podmínky mezi velkými agrokoncerny, které byly v minulosti zvýhodňovány, a menšími a středními zemědělci a výrobci potravin, řekl při interpelacích ministerský předseda.

Agrární komora a Zemědělský svaz kvůli úpravě podmínek, jak se na nich dohodla vládní koalice, několikrát protestovaly. Nyní vyhlásily protestní pohotovost a založily krizový štáb. Asociace soukromého zemědělství naopak změny považuje za krok správným směrem. 

„Podmínky nebyly rovné a my je potřebujeme narovnat. Jenom pro představu: Průměrná výše přímých plateb, které získávaly nejmenší farmy o velikosti do 100 hektarů, byla o 2000 korun na hektar nižší, než kolik získávaly farmy nad 2000 hektarů,“ řekl Fiala na dotazy předsedy poslanců SPD Radima Fialy.

Podle Fialy změna vytvoří pro české zemědělce nekonkurenceschopné prostředí, větší farmy s vyváženou rostlinou a živočišnou výrobu budou přicházet o podpory a podraží potraviny.

Premiér s tím nesouhlasil. Cílem vlády podle něho je naopak to, aby čeští zemědělci byli konkurenceschopní a nabízeli dobré a cenově dostupné potraviny. „A toho dosáhneme tím, že nebudeme likvidovat malé a střední zemědělce, ale že jim vytvoříme takové podmínky, aby mohli přežít,“ zdůraznil.

Po dvou hodinách, kdy s poslanci diskutoval premiér, navázaly interpelace na členy vlády. Jako první se ptal David Pražák (ANO). Interpelace mířila na ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) a týkala se afrického moru prasat a termínu vyplácení zástřelného. Nekula ujistil, že v Česku nebyl mor zaznamenán, připustil, že vyplácení zástřelného je omezeno rozpočtovým provizoriem. Pražák podotkl, že je to příklad, kdy má provizorium jasný dopad a připomněl, že premiér Fiala popřel při předchozí interpelaci, že by se něco takového dělo.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se přel se svým předchůdcem Karlem Havlíčkem (ANO) o připravenost covidových programů na odškodnění podnikatelů dotčených vládními restrikcemi. Havlíček vinil nynější vládu, že je ve vztahu k nim zcela pasivní, přestože programy sám připravil. Síkela uvedl, že předchozí vláda na ně nevyčlenila peníze. 

Jednání skončilo předčasně kvůli SPD

Sněmovní jednací den ale po  interpelacích na členy vlády skončil. Opoziční klub SPD si vzal hodinovou přestávku překračující 19:00, kdy končí doba pro debatu a pro hlasování o návrzích zákonů. Poslanci tak proti původním plánům už nemohli dál jednat.

Předseda frakce SPD Radim Fiala zdůvodnil žádost o přestávku tím, že večer měla sněmovna probírat opoziční předlohy, z návrhů SPD se ale na program žádný nedostal. Zdůraznil také, že je důležité připravit se na páteční jednací den. Na řadu by v pátek mohla přijít senátní předloha o zavedení korespondenční volby poslanců a prezidenta pro Čechy v zahraničí, jejíž projednání se SPD dosud dařilo blokovat.

Předsedající Jan Skopeček (ODS) poukazoval po Fialově žádosti na dohodu, podle níž měli ve čtvrtek poslanci jednat do 21:00. Sezval k tomu k poradě předsedy poslaneckých klubů. Po ní Skopeček přestávku vyhlásil a schůzi dolní komory přerušil do pátečních 09:00, protože si poslanci neodhlasovali možnost projednávání zákonů i po 19:00.

Původně se předpokládalo, že večer dostanou prostor návrhy opozice. Protože SPD blokovala dopolední jednání dolní komory zjevně ve snaze oddálit zahájení debaty o korespondenční volbě, sněmovna z iniciativy koalice přesunula na večer body, které měla probrat dopoledne.

Jednalo se o možné rozšíření působnosti Agentury EU pro základní práva a některé mezinárodní smlouvy. Ještě před tím ale měli poslanci dokončit první čtení předlohy související se zákazem některých jednorázových plastových výrobků. Z opozičních předloh se pak na program dostal návrh Radka Vondráčka (ANO) na regulaci lobbování.

Čtyři hodiny obstrukcí

Obstrukce opozice poznamenaly zejména dopolední část jednání sněmovny. Tomio Okamura na úvod hovořil téměř dvě hodiny. Navrhl zařadit na program sněmovní schůze například bod s názvem Kumulace funkcí Ivana Bartoše (Piráti). Stěžoval si, že Bartoš podle jeho názoru porušuje vnitřní předpisy pirátské strany o kumulaci funkcí. Probrat chtěl také financování STAN nebo rozhodnutí vlády darovat Ukrajině dělostřeleckou munici, a to dřív, než dojde na korespondenční volbu. Jmenování Miroslava Kalouska (TOP 09) do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny pak komentoval slovy „pouštíte kunu do kurníku“.

Šéf SPD obsáhle kritizoval různé další kroky vlády. Mimo jiné jí vyčítal, že podle něj „na to, abyste připravili zákony pro slušné lidi, nemáte čas“.

Délka jeho projevu nakonec zabránila tomu, aby se poslanci vrátili k prvnímu bodu dříve schváleného programu, tedy zavedení korespondenční volby. K ní má SPD velké výhrady a již při předchozím jejím projednávání zabránila dokončení prvního čtení obstrukcemi. 

Později na Okamurova obvinění, že Bartoš porušuje vnitřní pravidla Pirátů, reagoval předseda pirátského klubu Jakub Michálek. Poukázal, že Bartoš, byť je poslancem i členem vlády, má jen jeden plat, tedy nepůsobí zároveň ve více uvolněných funkcích. Odmítl také tvrzení, že byla koalice PirátiSTAN financována ze zahraničí z neprůhledných zdrojů. Okamuru naopak Michálek obvinil ze spojení s údajným vyváděním peněz z hnutí Úsvit, jehož předsedou dříve byl. Konstatoval, že do pochybné firmy odcházelo za hodinu peněz „víc, než se platí luxusním společnicím“.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...