Kdo chce víc dotací, ať hospodaří ekologicky, vzkázal Nekula protestujícím velkým zemědělcům

Nahrávám video
Interview ČT24: Nechceme souboj mezi malými a velkými zemědělci
Zdroj: ČT24

Krátce po svém opožděném vstupu do funkce musí ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) řešit protesty proti změnám v dotacích. V Interview ČT24 prohlásil, že se podle něj zemědělci pomocí demonstrací vlamují do otevřených dveří a jejich forma komunikace je „nešťastná“. Podle něj ke změnám v dotační politice musí dojít kvůli tlaku Evropské unie.

Ke čtvrtečnímu protestu zemědělců, kteří se stovkami traktorů, nákladních aut a dalších strojů v Česku vyjeli na silnice, aby se ozvali proti chystaným změnám dotačních pravidel pro roky 2023 až 2027, ministr poznamenal, že to vnímá jako nešťastnou formu komunikace, protože je ochoten s nimi jednat a změny jim vysvětlit. 

K protestům vyzvaly Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, plánovaná úprava rozdělování evropských zemědělských dotací v tuzemsku podle nich nespravedlivě zvýhodňuje malé zemědělce.  

Dotace v rovnováze

Podle Nekuly jde v nových dotačních pravidlech o vrácení „vychýleného dotačního kyvadla“ zpět do rovnováhy. „Z údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací jednoznačně vyplývá, že v předcházejícím období byla určitá disproporce mezi malými zemědělci do sta hektarů a zemědělci nad dva tisíce hektarů, kteří dostávali asi o dva tisíce korun na hektar více,“ uvedl ministr. 

Podle něj nový strategický plán jeho resortu myslí jak na malé zemědělce, tak i na větší agrární podniky. „Proto říkám, že ty protesty jsou zbytečné, na každého zemědělce dojde,“ tvrdí Nekula a dodává: „Pokud někdo chce více prostředků, ať se pustí do režimu ekologického zemědělství, kde mohou mít až 20 tisíc korun na hektar.“

To podle něj není jen pro malé zemědělce, do ekologického režimu se mohou zapojit i větší podniky. Řešením pro ně podle Nekuly může být i to, že zvolí duální systém, kdy část podniku bude hospodařit konvenčně a menší část převede do režimu ekologického zemědělství, na který získá větší dotace. 

Varoval před tím, aby se diskuse nezvrhla na souboj mezi malými a velkými zemědělci: „Je to o tom, abychom měli zdravější potraviny a vodu a zemědělci lépe a komfortněji hospodařili v krajině.“

Tvrzení protestujících zemědělců, že nová dotační politika povede ke zvýšení cen potravin, označil za „strašení“. Podle něj se změna ve strategickém plánu odehraje až příští či přespříští rok. „Pokud dojde ke zdražení potravin, tak na to bude mít vliv spíše růst cen pohonných hmot, růst cen energií, a růst mzdových nákladů. Toto reálně hrozí,“ podotkl ministr. 

Předseda zemědělského svazu Martin Pýcha prohlásil, že vláda udělala čistě politické rozhodnutí bez ohledu na strukturu tuzemského zemědělství. Ministr podotkl, že podobné protesty zaznívají i v jiných zemích EU, kde jsou velcí zemědělci nespokojeni. Podle něj je nutné vnímat, že se v případě dotací jedná o peníze daňových poplatníků jak České republiky, tak celé EU, a proto je nutné myslet na jejich zájmy. 

Slova Martina Pýchy o struktuře zemědělství podle ministra Nekuly nereflektují realitu. „Naše struktura je vychýlená. Jsme v rámci Evropské unie víceméně anomálie,“ prohlásil.

Ke změnám dotační politiky podle Nekuly musí dojít také kvůli tlaku ze strany Evropské unie. „Peníze dává EU, a pokud tady dává pravidla, je potřeba se jim přizpůsobit. Máme určité mantinely. Pokud EU říká 'podporujte více malé a střední podniky', tak je potřeba je podpořit. Pokud říká 'podporujte začínající a mladé', je potřeba je podpořit. Říká 'podporujte ekologické zemědělce', tak je podpoříme,“ vyjmenoval ministr. 

Čína stopla import vepřového a v Evropě je přetlak

Na nedávném jednání ministrů zemědělství zemí EU Zdeněk Nekula vyzval k tomu, aby EU přijala mimořádná opatření pro chovatele prasat. Prohlásil, že na každém kusu prasete dnes každý zemědělec prodělává.

V Interview ČT24 vysvětlil, že se po jeho vystoupení k jeho stanovisku přidalo dalších patnáct států Evropské unie, které chtějí po Evropské komisi, aby do tohoto sektoru poskytla mimořádnou podporu. „Dostalo se nám odpovědi, abychom použili národní zdroje,“ popsal ministr stanovisko Komise.

Vysvětlil, že situace chovatelů prasat reflektuje celoevropský problém. „Čína využila toho, že v některých částech EU je africký mor prasat, a stopla import vepřového masa. Na evropském trhu proto nastal obrovský přetlak,“ popsal Nekula.

Podle něj ale po jednání s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowskim vidí naději na posun v této otázce. „Doufám, že mimořádná pomoc by mohla přijít do pololetí, ale míč je na straně EU,“ uvedl. 

Nekula také potvrdil, že dostal pověření od premiéra Petra Fialy (ODS), aby vypracoval audit, který má zjistit, jaký vliv má skupina Agrofert ve veřejné správě. Stejné pověření měli podle zjištění serveru Seznam Zprávy dostat všichni ministři. Ministr tak potvrdil, že začala takzvaná „deagrofertizace“ veřejné správy. 

S politikou předchozí vlády souvisí také snaha zabránit vracení zemědělských dotací Evropské unie. Podle rozhodnutí Evropské komise z roku 2021 má Česko vrátit 44 milionů eur ze zemědělských dotací kvůli jejich nedostatečné kontrole. Jde o dotace, které se vyplácely za vlády Andreje Babiše (ANO). 

Současný kabinet schválil návrh žaloby proti vracení těchto dotací. Zdeněk Nekula věří, že bude úspěšná. „Ze sedmi miliard jsme to stáhli už na jednu miliardu a já si myslím, že jsme schopni to stáhnout díky té žalobě až na nulu,“ prohlásil ministr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...