Lídři SPOLU a Pirátů se Starosty podepsali koaliční smlouvu. Fiala očekává, že Babišova vláda podá demisi koncem týdne

Nahrávám video

Předsedové stran SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů a Starostů podepsali vládní koaliční dohodu. Na dokumentu se dosavadní opoziční koalice domluvily minulý týden, slavnostní podpis naplánovaly na den zahájení ustavující schůze nové sněmovny. Osmnáctičlenné vládě, která se má opírat o 108 poslanců, bude předsedat šéf občanských demokratů Petr Fiala.

Kabinet musí podle Fialy rychle vyřešit problémy, které trápí Česko. Zemi chce vyvést ze zdravotní, ekonomické a hodnotové krize. „Kromě krátkodobých úkolů nás čekají i systémové změny, které posunou Českou republiku dopředu,“ řekl před podpisem smlouvy. Stát musí lépe hospodařit, stavět byty či silnice a mladé generaci dát perspektivu, doplnil.

Fiala se chce zároveň inspirovat i v minulosti. „Musí skončit ta agresivní, bezohledná, populistická politika neustálých výkřiků směrem k veřejnosti, zneklidňování lidí a urážení celých společenských skupin. Musíme se vrátit k tomu, že budeme diskutovat a naslouchat i názorům, s kterými třeba nesouhlasíme,“ podotkl Fiala. Agresivita namísto diskuse podle něj doposud rozdělovala společnost, ale byla také neefektivní a drahá.

Fiala očekává, že by dosluhující vláda Andreje Babiše (ANO) mohla podat demisi koncem týdne. V příštím týdnu by pak Fiala mohl znovu jednat s prezidentem, tentokrát osobně. Uvedl také, že nemá signály o tom, že by prezident nesouhlasil s kandidáty koalice na ministry, zatím je ani nezná. „Nepředbíhejme a nepočítejme s tím, co ani nemusí nastat,“ uvedl k dotazu na možné výhrady k nominantům. 

Šéf ODS současně doufá v ústavní postup. Ústava podle něj mluví poměrně jasně. Je to předseda vlády, kdo předkládá návrh ministrů, a prezident ho má akceptovat, uvedl. „Věřím, chci věřit, že všichni ústavní činitelé jsou si vědomi, jaká je jejich role,“ uzavřel.

Nahrávám video

Slavnostní podpis se uskutečnil v prostorách kanceláře předsedy sněmovny. Vedle předsedů jednotlivých stran byli u podpisu šéfové poslaneckých klubů budoucí pětikoalice.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že koalice chce krotit zadlužení země, prioritou je pro ni jasná deklarace k západnímu směrování a NATO a také to, aby se dobře žilo všem generacím. „Uvědomujeme si, že nepřicházíme vládnout, ale spravovat zemi pro další generace,“ uvedla.

Předseda lidovců Marian Jurečka zdůraznil, že se vláda zaměří na podporu rodin, chce také zlepšit atmosféru ve společnosti. „Je třeba zlepšovat komunikaci, nejen v materiální, ale i hodnotové podobě, stavět mosty,“ poznamenal.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl že koalice voličům slibovaly budoucnost v demokratické vládě „bez řádění oligarchů“. Podle šéfa STAN Víta Rakušana vláda vyslyšela poptávku voličů po vzdělanostní společnosti a jasném směřování na Západ. „Pokusíme se udělat vše pro to, aby voliči nezažívali zklamání,“ konstatoval.

Podepsaná koaliční smlouva počítá dvakrát ročně s konáním koaliční rady a obsahuje také pravidla jednání předsedů pětice stran označené K5 a širších týmů ve formátu K15. Koalice SPOLU a Pirátů se STAN se rovněž dohodly na tom, že možný společný postup v případě prezidentských voleb budou koordinovat ve formátu K5.

Za koaličně dohodnutý se bude považovat návrh, pro který bude hlasovat nadpoloviční většina z přítomných členů vlády z každé koalice. „Každá koalice má právo před jednáním vlády označit kterýkoliv návrh za návrh vyžadující koaliční shodu,“ uvádí dohoda.

Strany se pak zavazují i k tomu, že ve sněmovně i Senátu budou koaličně dohodnuté návrhy podporovat. „Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličně dohodnutým vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách parlamentu jen po vzájemné dohodě,“ uvádějí. Pro případy, že koalice nenalezne na některé záležitosti shodu ve vládě, počítá smlouva s mechanismy dohodovacího a smírčího jednání na úrovni K15 nebo koaliční rady.

Piráti schválí dokument celostátním fórem

Koaliční smlouvu podpořila v závěru minulého týdne širší vedení Starostů, občanských demokratů, TOP 09 i lidovců. Piráti pověřili pondělním podpisem koaliční smlouvy předsedu strany Ivana Bartoše, o její ratifikaci rozhodnou v hlasování všech členů, které se pravděpodobně bude konat o víkendu a skončí v pondělí. „Doufám, že dopadne úspěšně a budeme mít od všech stran schvalovací procesy dokončeny,“ řekl Fiala.

Vnitrostranická rozprava potrvá do pátečního rána a následné hlasování by mělo skončit v pondělí večer. Schválení dokumentu celostátním fórem bude podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše stěžejní. „Chceme dát všem Pirátkám a Pirátům co možná nejvíce informací týkajících se takto důležitého rozhodnutí, aby mohlo dojít k opravdu informovanému a demokratickému rozhodnutí,“ uvedl.

Ustavující schůze sněmovny by podle Fialy mohla skončit ještě tento týden. „Poté podá vláda Andreje Babiše (ANO) demisi, pak bych očekával, že přijde moje jednání s prezidentem Milošem Zemanem a budeme se bavit o dalším postupu,“ doplnil Fiala. Od okamžiku jmenování premiéra se rozeběhne třicetidenní lhůta, do kdy musí vláda předstoupit před dolní komoru s žádostí o důvěru. 

Občanští demokraté mají podle dohody obsadit pět resortů, a to ministerstva financí, dopravy, spravedlnosti, kultury a obrany. Starostům připadnou ministři vnitra, školství, průmyslu a obchodu a nově zřízený ministr pro evropské záležitosti. Pirátům náleží ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo zahraničí a funkce ministra pro legislativu, lidovcům ministerstva práce, zemědělství a životního prostředí a TOP 09 ministr zdravotnictví a ministr pro vědu.

Prezident Miloš Zeman v pátek uvedl, že se jmenováním Fialy předsedou vlády podle něj nebude problém. Ze své strany chce udělat vše pro to, aby kabinet vznikl co nejrychleji. Nesdělil však, zda jmenuje vládu ve složení, které Fiala navrhne. V sobotu Zeman s Fialou půl hodiny hovořil prostřednictvím videa.

Prezident podle Fialy také uvedl, že po ustavující schůzi sněmovny přijme demisi nynější vlády ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše. Fiala se se Zemanem pak znovu spojí, na tomto jednání prezidentovi předloží seznam kandidátů do nového kabinetu.

Fiala podotkl, že s hlavou státu v sobotu konkrétní jména neprobíral. Zeman se podle něho bude chtít minimálně s některými kandidáty na budoucí ministry setkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 1 mminutou

ŽivěSněmovna hlasy koalice zamítla žádosti opozice o přestávky, ta mluví o popření demokracie

Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila v pátek ve sněmovně přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Předřazení předlohy navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala, podle jehož požadavku dolní komora předtím odhlasovala i možnost nejen nočního, ale také sobotního jednání. Postup vládního tábora rozhořčil opozici. Sněmovna odpoledne zamítla hlasy koalice žádosti opozičních klubů o přestávky, opozice mluví o popření zvyklostí a demokracie. Před tři čtvrtě na pět pak komora vyhlásila pauzu, která se opakovaně prodloužila.
09:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 1 hhodinou

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 2 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.