Lídři SPOLU a Pirátů se Starosty podepsali koaliční smlouvu. Fiala očekává, že Babišova vláda podá demisi koncem týdne

Nahrávám video

Předsedové stran SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů a Starostů podepsali vládní koaliční dohodu. Na dokumentu se dosavadní opoziční koalice domluvily minulý týden, slavnostní podpis naplánovaly na den zahájení ustavující schůze nové sněmovny. Osmnáctičlenné vládě, která se má opírat o 108 poslanců, bude předsedat šéf občanských demokratů Petr Fiala.

Kabinet musí podle Fialy rychle vyřešit problémy, které trápí Česko. Zemi chce vyvést ze zdravotní, ekonomické a hodnotové krize. „Kromě krátkodobých úkolů nás čekají i systémové změny, které posunou Českou republiku dopředu,“ řekl před podpisem smlouvy. Stát musí lépe hospodařit, stavět byty či silnice a mladé generaci dát perspektivu, doplnil.

Fiala se chce zároveň inspirovat i v minulosti. „Musí skončit ta agresivní, bezohledná, populistická politika neustálých výkřiků směrem k veřejnosti, zneklidňování lidí a urážení celých společenských skupin. Musíme se vrátit k tomu, že budeme diskutovat a naslouchat i názorům, s kterými třeba nesouhlasíme,“ podotkl Fiala. Agresivita namísto diskuse podle něj doposud rozdělovala společnost, ale byla také neefektivní a drahá.

Fiala očekává, že by dosluhující vláda Andreje Babiše (ANO) mohla podat demisi koncem týdne. V příštím týdnu by pak Fiala mohl znovu jednat s prezidentem, tentokrát osobně. Uvedl také, že nemá signály o tom, že by prezident nesouhlasil s kandidáty koalice na ministry, zatím je ani nezná. „Nepředbíhejme a nepočítejme s tím, co ani nemusí nastat,“ uvedl k dotazu na možné výhrady k nominantům. 

Šéf ODS současně doufá v ústavní postup. Ústava podle něj mluví poměrně jasně. Je to předseda vlády, kdo předkládá návrh ministrů, a prezident ho má akceptovat, uvedl. „Věřím, chci věřit, že všichni ústavní činitelé jsou si vědomi, jaká je jejich role,“ uzavřel.

Nahrávám video

Slavnostní podpis se uskutečnil v prostorách kanceláře předsedy sněmovny. Vedle předsedů jednotlivých stran byli u podpisu šéfové poslaneckých klubů budoucí pětikoalice.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že koalice chce krotit zadlužení země, prioritou je pro ni jasná deklarace k západnímu směrování a NATO a také to, aby se dobře žilo všem generacím. „Uvědomujeme si, že nepřicházíme vládnout, ale spravovat zemi pro další generace,“ uvedla.

Předseda lidovců Marian Jurečka zdůraznil, že se vláda zaměří na podporu rodin, chce také zlepšit atmosféru ve společnosti. „Je třeba zlepšovat komunikaci, nejen v materiální, ale i hodnotové podobě, stavět mosty,“ poznamenal.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl že koalice voličům slibovaly budoucnost v demokratické vládě „bez řádění oligarchů“. Podle šéfa STAN Víta Rakušana vláda vyslyšela poptávku voličů po vzdělanostní společnosti a jasném směřování na Západ. „Pokusíme se udělat vše pro to, aby voliči nezažívali zklamání,“ konstatoval.

Podepsaná koaliční smlouva počítá dvakrát ročně s konáním koaliční rady a obsahuje také pravidla jednání předsedů pětice stran označené K5 a širších týmů ve formátu K15. Koalice SPOLU a Pirátů se STAN se rovněž dohodly na tom, že možný společný postup v případě prezidentských voleb budou koordinovat ve formátu K5.

Za koaličně dohodnutý se bude považovat návrh, pro který bude hlasovat nadpoloviční většina z přítomných členů vlády z každé koalice. „Každá koalice má právo před jednáním vlády označit kterýkoliv návrh za návrh vyžadující koaliční shodu,“ uvádí dohoda.

Strany se pak zavazují i k tomu, že ve sněmovně i Senátu budou koaličně dohodnuté návrhy podporovat. „Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličně dohodnutým vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách parlamentu jen po vzájemné dohodě,“ uvádějí. Pro případy, že koalice nenalezne na některé záležitosti shodu ve vládě, počítá smlouva s mechanismy dohodovacího a smírčího jednání na úrovni K15 nebo koaliční rady.

Piráti schválí dokument celostátním fórem

Koaliční smlouvu podpořila v závěru minulého týdne širší vedení Starostů, občanských demokratů, TOP 09 i lidovců. Piráti pověřili pondělním podpisem koaliční smlouvy předsedu strany Ivana Bartoše, o její ratifikaci rozhodnou v hlasování všech členů, které se pravděpodobně bude konat o víkendu a skončí v pondělí. „Doufám, že dopadne úspěšně a budeme mít od všech stran schvalovací procesy dokončeny,“ řekl Fiala.

Vnitrostranická rozprava potrvá do pátečního rána a následné hlasování by mělo skončit v pondělí večer. Schválení dokumentu celostátním fórem bude podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše stěžejní. „Chceme dát všem Pirátkám a Pirátům co možná nejvíce informací týkajících se takto důležitého rozhodnutí, aby mohlo dojít k opravdu informovanému a demokratickému rozhodnutí,“ uvedl.

Ustavující schůze sněmovny by podle Fialy mohla skončit ještě tento týden. „Poté podá vláda Andreje Babiše (ANO) demisi, pak bych očekával, že přijde moje jednání s prezidentem Milošem Zemanem a budeme se bavit o dalším postupu,“ doplnil Fiala. Od okamžiku jmenování premiéra se rozeběhne třicetidenní lhůta, do kdy musí vláda předstoupit před dolní komoru s žádostí o důvěru. 

Občanští demokraté mají podle dohody obsadit pět resortů, a to ministerstva financí, dopravy, spravedlnosti, kultury a obrany. Starostům připadnou ministři vnitra, školství, průmyslu a obchodu a nově zřízený ministr pro evropské záležitosti. Pirátům náleží ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo zahraničí a funkce ministra pro legislativu, lidovcům ministerstva práce, zemědělství a životního prostředí a TOP 09 ministr zdravotnictví a ministr pro vědu.

Prezident Miloš Zeman v pátek uvedl, že se jmenováním Fialy předsedou vlády podle něj nebude problém. Ze své strany chce udělat vše pro to, aby kabinet vznikl co nejrychleji. Nesdělil však, zda jmenuje vládu ve složení, které Fiala navrhne. V sobotu Zeman s Fialou půl hodiny hovořil prostřednictvím videa.

Prezident podle Fialy také uvedl, že po ustavující schůzi sněmovny přijme demisi nynější vlády ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše. Fiala se se Zemanem pak znovu spojí, na tomto jednání prezidentovi předloží seznam kandidátů do nového kabinetu.

Fiala podotkl, že s hlavou státu v sobotu konkrétní jména neprobíral. Zeman se podle něho bude chtít minimálně s některými kandidáty na budoucí ministry setkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 4 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 7 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 7 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 8 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.