Poslanci poslali s úpravami do závěrečného kola schvalování ústavní novelu – obecní, krajské a senátní volby se mají od příštího roku konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Odpoledne se poslanci věnovali interpelacím na premiéra a další členy vlády. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) při nich uvedl, že zatím nelze uznávat zjištěné protilátky na covid-19 za alternativu k očkování či prokázanému prodělání nemoci.
Ministerstvo zdravotnictví nemůže podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) stanovit hladinu protilátek, jejíž prokázání by bylo považováno za dostatečnou ochranu proti nákaze covidem-19. V odpovědi na interpelaci poslance Milana Poura (ANO) uvedl, že zatím ve světě neexistuje definice potřebné výše hladiny protilátek.
„Problematika je intenzivně celosvětově diskutována, ale zatím bohužel nález IGG protilátek znamená, že osoba chorobu velmi pravděpodobně prodělala, ale nelze definovat, jestli je dostatečně chráněna,“ řekl ministr. Pour dal ve své interpelaci najevo, že jejich neuznávání považuje za diskriminaci lidí, kteří protilátky mají, ale nemají důkaz o prodělaném covidu. Odkázal i na nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Když odpovídal na další dotaz poslankyně SPD Moniky Jarošové – která si stěžovala, že se od lidí nyní vyžaduje, aby byli očkováni, testováni nebo měli doklad o prodělaném covidu –, řekl Adam Vojtěch, že považuje za reálné, že se do září podaří dosáhnout 70procentní proočkovanosti. To by podle něj mohla být hranice kolektivní imunity, když bude možné rozvolnit nynější protiepidemická opatření. Odmítl, že by vláda uvažovala o povinném očkování.
Dodal, že pokud má být zodpovědný ministr, musí být opatření zachována právě do dosažení kolektivní imunity. V září se podle něj bude „lámat chleba“, kdy se ukáže, zda se podařilo situaci zvládnout lépe než loni, nebo zda se situace zhorší. Podle toho pak bude vláda postupovat, avizoval.
Předvolební dopis občanům zaplatí ANO, ujistil Babiš při interpelacích
Ještě před Vojtěchem a dalšími ministry odpovídal na interpelace premiér a předseda ANO Andrej Babiš. V odpovědi na dotaz poslance Jakuba Michálka (Piráti) ujistil, že předvolební dopis, který rozeslal občanům, zaplatí jeho hnutí. Michálek se podivil nad tím, že jej ANO nevykázalo na volebním účtu. „Já jsem se podíval na transparentní účet, který má hnutí ANO pro účely volební kampaně do Poslanecké sněmovny, a tam jsem nenašel žádné výdaje, které by se týkaly tvorby tohoto dopisu,“ poukázal.
„Dopis jde na náklady hnutí ANO. Je to řádově kolem šesti milionů korun,“ uvedl Babiš. Na volebním účtu ANO zatím vyúčtování není, podle Babiše se objeví, až bude faktura za náklady spojené s dopisem zaplacena. Zároveň prohlásil, že dopis není míněn jako součást předvolební kampaně. „Nemáme čas dělat kampaň,“ řekl Babiš poslancům.
V odpovědi na dotaz Tomáše Martínka (Piráti), kterého zajímalo, jaký zaujme česká vláda postoj vůči Maďarsku v souvislosti se zákazem osvěty o sexuálních menšinách, Babiš ostře vystoupil proti předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi. „To, co předvedl, to je pátá kolona. Vy chcete rozvrátit tuto zemi,“ řekl a ukazoval vytištěný tweet se společnou fotografií Bartoše, předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho a místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji (Piráti).
Zároveň se zastal Orbána, uvedl, že „chce ochránit děti a rodiče“ a sám nechce „mluvit Maďarům do jejich zákonů“. Dopis sedmnácti lídrů unijních zemí, k němuž se nepřipojil, označil český premiér za „canc“.
Stabilní termín voleb míří do závěrečného čtení
Před interpelacemi dokončili poslanci druhé čtení ústavní novely, která by měla stanovit pevný termín některých voleb. Konkrétně obecní, krajské a senátní volby se zřejmě budou konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Senátní obvody budou stálé a bude je možné měnit jednou za dvanáct let prostým zákonem, nikoliv ústavním, jak navrhovala vláda. Závěrečné schvalování předpisu by se mohlo uskutečnit ještě na červencové schůzi.
Poslanci STAN v rámci volebních úprav navrhli, aby si obecní zastupitele mohli volit lidé už od 16 let věku, nikoliv až od 18 let. Zdůvodnili to snahou o začleňování mladší generace do veřejného dění a podporou občanské vzdělanosti a angažovanosti. „Domnívám se, že občané starší 15 let jsou dostatečně rozumově vyspělí, aby se dokázali tímto způsobem podílet na správě věcí veřejných,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan. Podobnou úpravu má podle něj Rakousko nebo Estonsko.
V souvislosti s ústavní novelou sněmovní výbory navrhly zamítnout ústavní zákon o vymezení senátních obvodů a jejich soupis ponechat ve volebním zákoně. Obvody by se mohly měnit jen jednou po dvou šestiletých funkčních obdobích senátora. Podmínkou by stejně jako dříve bylo to, že by se počet obyvatel v obvodu odchýlil více než o 15 procent od průměrného počtu obyvatel obvodu tak, aby každý senátor zastupoval zhruba stejný počet lidí.
Ústavní změna vychází také z předloňského požadavku Senátu, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů. Do roku 2019 se senátní obvody měnily každé dva roky kvůli změnám počtu jejich obyvatel tak, aby každý senátor zastupoval přibližně stejný počet lidí. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy.
Kritici častých změn ale poukazovali na to, že v důsledku přesunů obcí mezi obvody někteří lidé mohli volit senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často. Předloni proto Senát poprvé vládou navrhované úpravy hranic volebních obvodů odmítl.
Zavedení pevného termínu obecních, krajských a senátních voleb vláda navrhla kvůli tomu, že podle dosavadních předpisů se musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev. Termín voleb se tak postupně přibližuje k letním měsícům. Zatímco například loni se komunální volby uskutečnily počátkem října, o dvě desetiletí dříve se konaly v polovině listopadu.
Novela počítá také s prodloužením lhůty pro předčasné sněmovní volby z 60 na 90 dnů po rozpuštění dolní komory. Změna souvisí s chystaným korespondenčním způsobem hlasování. Předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) se proti tomuto prodloužení postavil. Podle něj je třeba, aby sněmovna byla po rozpuštění obnovena co nejdříve.
Pirátský poslanec František Navrkal doporučoval vyškrtnout z ústavy detaily způsobu prezidentských voleb, neboť je podobně jako u senátních voleb popisuje volební zákon.
Do Rady Českého rozhlasu vybrala sněmovna Šuchmana
Sněmovna v tajné volbě zvolila do Rady Českého rozhlasu dosavadního předsedu dozorčí komise ČRo a někdejšího prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Šuchmana, informoval na sociálních sítích předseda sněmovního volebního výboru Tomáš Martínek (Piráti).
Neuspěla tak moderátorka Martina Kociánová ani Zdeněk Musil ze spolku Naděje v pohybu. Šuchman při červnovém veřejném slyšení řekl, že pokud ho poslanci zvolí, skončí jeho členství v dozorčí komisi.
Šuchman obsadí volné místo, které se uvolnilo v dubnu poté, co ho opustil tehdejší ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Při veřejném slyšení se vyslovil mimo jiné pro zvýšení rozhlasových poplatků. „Já jsem zastáncem toho, že by se měly zvednout,“ řekl tehdy. Poukázal přitom na to, že od roku 2005 jsou na stejné úrovni. Upozorňoval i na to, že letos skončí možnost ČRo uplatňovat širší nároky na odpočty daně z přidané hodnoty, a rozhlas tak přijde asi o 130 milionů korun. Bude podle něj muset svůj rozpočet přehodnotit. Šuchman vystudoval ekonomii a působil hlavně v telekomunikacích. Do rozhlasové rady ho navrhla Nadace Charty 77.
Rada Českého rozhlasu má devět členů. Jejím prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontrolovat veřejnoprávní médium. Do působnosti rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.
Poslanci také vybírají kandidáta na jmenování do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Do funkce je po zvolení jmenuje předseda vlády. Do druhého kola volby se podle Martínka dostali kandidát ANO Daniel Köppl a kandidát TOP 09 Jiří Koubek.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má 13 členů. Na návrh sněmovny je jmenuje a odvolává premiér. Rada mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Sleduje také obsah rozhlasového a televizního vysílání, za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce.
Sněmovní vyšetřovací komisi k Bečvě povede Pěnčíková
Předsedkyní sněmovní vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii v řece Bečvě se stala Marie Pěnčíková (KSČM). V tajné volbě dostala přednost před jedním z iniciátorů vzniku komise a předsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a Jaroslavem Holíkem (SPD). Výsledky hlasování oznámila ve čtvrtek místopředsedkyně sněmovní volební komise Monika Jarošová (SPD).
Pěnčíková byla do čela komise vybrána nejtěsnější většinou, obdržela 84 ze 167 odevzdaných hlasů. Pravděpodobně pro ni hlasovali i poslanci ANO a ČSSD. Jurečka dostal 53 hlasů, Holík 18 hlasů.
V souladu s dohodami má každá ze sněmovních frakcí v komisi jednoho zástupce. Svá zjištění má komise, jejíž vznik dolní komora schválila v dubnu, předložit do pěti měsíců od svého vzniku. Komise má řádně přezkoumat postup zúčastněných orgánů v souvislosti s ekologickou havárií. Svá zjištění může předat policii a podat trestní oznámení, pokud objeví nějaká pochybení.
