Reportéři ČT: Vjezd do výzkumného areálu v Praze blokují návěsy. Majitel silnice od nich dává ruce pryč

Nahrávám video

Výzkumný areál v pražských Běchovicích je sídlem špičkových technologických firem. Ty se ale ke svým výrobním halám těžko dostávají, protože příjezdové cesty blokují desítky starých vraků. Majitel cest Miloslav Štěpán odmítá vraky odstranit a tvrdí, že s nimi nemá nic společného. Do areálu navíc přibyli nevítaní hosté, které sem kdosi údajně z charitativních důvodů přestěhoval. Více než rok trvající beznadějnou situaci má vyřešit novela zákona, která má obcím v podobných případech rozvázat ruce.

Nepojízdné návěsy už rok a půl komplikují život technologickým firmám, které působí v areálu v Běchovicích. Znemožňují hlavně průjezd kamionů s materiálem a zbožím. Zablokované cesty patří podnikateli Miloslavu Štěpánovi, ten ale v areálu nepodniká a tvrdí, že s návěsy nemá nic společného.

„Já jsem pouze majitel komunikace, nikoliv žádného auta, takže do těch aut mi popravdě moc není,“ řekl už dříve Štěpán. Podle zákona ale jako majitel veřejné komunikace musí průjezdnost zajistit, k tomu se ale zatím nemá.

Firmy jsou přesvědčeny, že za problémem stojí právě majitel cest

Lidé ze společností, které v areálu působí, jsou přesvědčeni, že majitel dělá pravý opak a za celou akcí s vraky ve skutečnosti stojí. „Já osobně jsem ho tady přistihl a vyfotil, když organizoval navážení jednoho z vraků,“ uvedl ředitel společnosti Sécheron-Hasler Jaromír Šatánek. 

„Asi chce nějak vyšponovat cenu, za kterou bychom to my vlastníci tohoto areálu koupili, či možná chce to, abychom mu levně prodali naše pozemky,“ řekl ředitel společnosti Hybler Group Adam Kuršel. „Což i nám majitelům řekl do očí, ale samozřejmě je to člověk velice chytrý, takže to nikde nenapíše, ale výsledek jeho činnosti vidíme tady,“ doplnil jednatel firmy Kovové profily Zbyněk Vitošek. 

Miloslav Štěpán se ale Reportérům odmítl vyjádřit a zaslal pouze nahrané vyjádření. „Komunikace na pozemku 1327/1 odmítám prodat a nenechám se nikdy nikým a ani žádnou kampaní či jiným způsobem k prodeji těchto pozemků dotlačit,“ uvedl ve vyjádření. 

Do areálu se nastěhovali bezdomovci

Místní úřad už zahájil několik řízení, jejich konec je ale zatím v nedohlednu. Od loňského září se navíc situace v technologickém areálu ještě více vyhrotila. Přibyly buňky, ve kterých nyní žije několik lidí. „V těchto obytných buňkách jsou umístěni různí řekněme lidi bez domova, kteří užívají nejspíše drogy,“ myslí si Kuršel. Jeden z „nových obyvatel“ uvedl, že se jedná o charitu, že jim někdo dal bydlení. Podle pracovnice organizace Nezbeda Reginy Kuncové se tam zdržuje zhruba 20 lidí.

Lidé z firem se kvůli novým obyvatelům necítí bezpečně. Vadí jim také to, jak lokalita působí například na zahraniční klienty. „Představte si, že vám přijede klient z Ameriky, klient z Japonska a jde kolem toho, jak tam paní čůrá, kadí a podobně. Co mu máte říct?,“ sdělil ředitel firmy Zkušebnictví, a.s. Robert Jech. Lidé bez domova jsou také často agresivní. 

Společnosti si myslí, že i za tímto problémem stojí Štěpán. „Tušíme, že to má spojitost s majitelem komunikací, ale prokázáno to nemáme. Všichni, kteří se kolem toho pohybují, tak v tomto směru nekomunikují a pouze škodí,“ uvedl Jech.

„Co se těch bezdomovců týče, tak i když tam nemám žádné právo zasahovat do cizích vozidel, tak samozřejmě mi to natolik vadí, že jsem je odtamtud již dvakrát nechal vyhnat bezpečnostní agenturou, stálo mě to dost peněz. Bohužel se teda vždycky vrátili zpět. Je mi to líto, ale já nemám peníze ani sílu na to, abych je odtamtud denně vyháněl,“ uvedl majtel komunikace ve svém vyjádření. 

Letitý problém?

Informace o podnikatelských praktikách Miloslava Štěpána se na veřejnosti objevily už v roce 2003. Například Televize Nova ve své reportáži popsala případy, kdy důvěřiví lidé kvůli půjčce od Štěpánovy společnosti přišli o nemovitosti.

„On (Štěpán) ze začátku vystupoval jako takový seriózní hodný strejda, který jim vlastně chce pomoct,“ uvedla bývalá reportérka TV Nova a nynější redaktorka Seznam Zpráv Marcela Sobotková. Řekla, že podnikatel vyžadoval ručení nemovitostí za úvěr, ale nesepisoval s lidmi smlouvu o půjčce ani zástavní smlouvu, ale rovnou kupní smlouvu. 

„Měli jsme tam případ muže, který si vlastně půjčil od pana Štěpána 850 tisíc a ručil za to nemovitostí,“ popsala Sobotková s tím, že nemovitost měla hodnotu asi osm milionů korun. Klientovi to prezentoval jako formalitu, uváděl, že nemá o nemovitost žádný zájem. 

„O ten dům (klient) přišel, protože pan Štěpán se rozhodl, že uplatní na katastru tu kupní smlouvu, vlastně si ten dům nechal,“ popsala redaktorka Seznam Zpráv. Klientovi tak z majetku nezbylo prakticky nic. 

„V době té reportáže jsem se přibližně již rok soudil o jednu řádně uzavřenou kupní smlouvu, ze které ta protistrana chtěla vycouvat, s čímž jsem nesouhlasil. Protistrana nakonec po odvysílání reportáže vzala žalobu zpět, omluvila se mi za výroky, které v reportáži padly, a později ještě došlo k uzavření dohody o narovnání ke sporné kupní smlouvě,“ uvedl ke kauze Štěpán. 

Podle Sobotkové se ale někteří lidé Štěpána báli, protože se údajně obklopoval skupinou rusky mluvících mužů, kteří za něj měli dělat špinavou práci. „Ty lidi vystěhovávali a tak dále,“ uvedla. 

V areálu už v dubnu letošního roku došlo k odstranění několika návěsů, ty s bezdomovci ale na místě zůstaly. „V podstatě můžeme odtáhnout všechny vraky, které tvoří překážku silničního provozu,“ uvedl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Případ pro ambasády

Dohromady policisté odstranili šest návěsů. Za odtah jednoho policie zaplatila třicet tisíc korun. Akce z letošního dubna ale firmám příliš nepomohla. „30. dubna byly odtaženy dva návěsy a 20. května sem přibyly další tři návěsy. Takže situace se nijak nezlepšila,“ popsal Kuršel. 

Do sporu se už zapojily také tři ambasády, na které se obrátily běchovické společnosti se zahraničními majiteli. „Švýcarské velvyslanectví jsme podrobně informovali, požádali jsme je o podporu. Byli tou situací zděšeni, pevně věřím, že podnikají příslušné kroky na oficiálních místech této republiky,“ uvedl Šatánek. Vyjádření ambasády se ale získat nepodařilo, protože stále probíhá právní řízení.

Švýcarské, rakouské a italské velvyslanectví na pražský magistrát poslaly dopis, ve kterém si na blokádu v Běchovicích stěžují. Do areálu se nedávno vypravila delegace vedená primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti), řešení však nepřišlo. „Je to strašné a ukazuje to na bezzubost a na nedostatečné kompetence, které byly svěřeny samosprávám v zákoně,“ řekl primátor. 

Skutečnost, že se do sporu zapojila i velvyslanectví, považuje Hřib za „nehezký obrázek o legislativě České republiky, která je děravá a tyto situace de facto umožňuje“.

Štěpán ale upozornil, že nebyl nikdy přizván k žádnému ústnímu jednání, která proběhla mezi obcí či policií. „A to ani k jednání, které proběhlo na místě s panem primátorem,“ uvedl majitel silnic. 

Pomůže změna zákona?

Situace by se ale mohla změnit. Parlament kvůli běchovickému areálu totiž jedná o změně zákona. Senátem nedávno prošel pozměňovací návrh zákona o provozu na pozemních komunikacích, který má v takových případech rozvázat ruce obcím.

„Zákon nepočítal s tím, že vlastník možná bude chtít, aby tam ty vraky zůstaly a aby komplikovaly provoz. Až se schválí můj pozměňovací návrh, může místní samospráva požádat jednoznačně silniční úřad o odstranění všech vraků a silniční úřad mu podle mého názoru bezpochyby vyhoví,“ uvedl senátor David Smoljak (STAN). 

Pokud návrh projde sněmovnou, mohl by platit ještě letos. „Já upřímně věřím, že tato situace se jednoho dne vyřeší, protože my jsme poctiví podnikatelé a snažíme se prostě dělat kvalifikovanou a specializovanou práci,“ řekl na závěr Kuršel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 4 hhodinami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 9 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 10 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 21 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 22 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.