Klíčovým bodem pro českou energetiku bude rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Její energie by měla nahradit spalovací elektrárny, podle rozhodnutí komise se má Česko bez uhlí obejít do roku 2038. Řada politiků se však domnívá, že datum může být i dřívější. Stát však musí přechod podpořit investicemi a projekty, zaznělo od hostů speciálu Událostí, komentářů, kteří se sešli k předvolební debatě v Muzeu zemědělské techniky v Čáslavi.
Energetika stojí za nejvážnější krizí mezi Prahou a Varšavou za poslední tři dekády. Polsko se snaží prodloužit těžbu uhlí v Dole Turów, čemuž se Česko naopak snaží zabránit. Polská strana uhlím zásobuje přilehlou elektrárnu.
„Ministerstvo životního prostředí tuto situaci podcenilo,“ řekla místopředsedkyně poslaneckého výboru pro životní prostředí Marie Pěnčíková (KSČM). Škoda páchaná v Dole Turów například na zdrojích pitné vody na české straně hranice je podle ní tak velká, že není možné ani vyjednávat o kompenzacích.
Proti kompenzacím se postavil i člen zemědělského výboru a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Je neakceptovatelné vyměnit vodu za peníze,“ řekl.
Že ministerstvo zaspalo, si myslí i členka výboru pro životní prostředí Karla Maříková (SPD). „Měli to řešit nejen právníci, ale mělo se to snažit řešit i trošku diplomatickou cestou. Česká strana měla komunikovat s tou polskou,“ uvedla v debatě.
Také podle Jurečky byla chyba i na české straně, a to jak v přístupu premiéra Andreje Babiše (ANO), tak v přístupu ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), vláda podle něj navíc nechrání ani regiony v Česku před ztrátou vody způsobenou těžbou.
Proti tomu, že by Česko reagovalo nedostatečně, se však ohradil Jaroslav Faltýnek (ANO), jednání podle něj probíhají od roku 2016, nikam ale nevedla. „Když se podíváte, z čeho Polsko vyrábí energii, jakou má pozici v EU, tak ochota na dohodě tam nebyla,“ řekl s tím, že právě proto Česká republika podala žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.
Konec uhlí by mohla přiblížit rostoucí cena emisních povolenek
Uhlí je klíčové i pro české elektrárny, nejpozději v roce 2038 však má být používání této suroviny v zemi minulostí. Nahradit ji mají obnovitelné zdroje i atomová energie z rozšířené dukovanské elektrárny.
Podle Maříkové by mělo být prioritou, aby v době odklonu od uhlí uměla Česká republika čistou energii vyrobit a nemusela ji dovážet. Pěnčíková si dokáže představit i dřívější datum opuštění uhlí. Jurečka se vyslovil pro odklon od uhlí do roku 2030. Stejné datum podpořil i bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).
Piráti a Starostové, kteří spolu tvoří volební koalici, počítají s pozdějším datem, a to s odklonem do roku 2033. Podle členky výboru pro životní prostředí Jany Krutákové (STAN) je třeba připravit projekty, které k ukončení těžby budou směřovat, prostředky už na ně podle ní mají být vyčleněné. Transformovat energetický průmysl za 12 let je reálné i podle předsedkyně poslaneckého výboru pro životní prostředí Dany Balcarové (Piráti).
Nutné je podle ní ujasnit, kam konkrétně půjdou prostředky na podporu obnovitelné energie. Peníze dle jejích slov budou i na rozvoj regionů postižených těžbou uhlí, a to 40 miliard euro z Fondu spravedlivé transformace.
Dostavba Dukovan je dlouhodobým tématem na české politické scéně
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je třeba do budoucna počítat s „vyváženým energetickým mixem“, uhlí by tedy neměl nahradit pouze jeden druh energie. Chybět by neměly obnovitelné energie a jádro. „Z hlediska jádra se ale na to díváme také pohledem bezpečnosti, a také samozřejmě ceny,“ řekla.
Podle bývalého hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka (ČSSD) je jádro přes často zmiňovaná rizika velmi čistá energie. „Bez atomové energie se Česká republika nikam nedostane,“ uvedl. „Jestli si myslíme, že když přestaneme těžit uhlí, tak že to vyřešíme velice rychle plynem, tak si potom lžeme, že bude uhlíková neutralita,“ řekl Běhounek.
Podle Faltýnka by mohlo dojít k posunu ohledně rozšíření Dukovan. „Mám od kolegů signály, že jsou ochotni projednat zákon,“ řekl. „Tím by se to mohlo odšpuntovat. Nová vláda určitě vypíše tendr,“ dodal.
S energetikou souvisí měnící se klima. 195 zemí světa se tak přihlásilo k Pařížské dohodě, která má celosvětové emise skleníkových plynů v druhé polovině tohoto století snížit na nulu. A OSN nedávno uvedla, že se lidé musí také začít bavit o adaptaci a odolnosti vůči klimatické změně. Bendl v tomto kontextu uvedl, že je potřeba dělat maximum pro to, abychom v rámci ekonomických možností Česka napravili chyby minulosti.
