Česká republika reagovala správně, když vyhostila ruské diplomaty kvůli podílu ruských tajných služeb na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Většinově se na tom shodli zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o zahraniční politice. Výhrady zaznívaly k postoji prezidenta, od části spektra také k negativním důsledkům aféry na česko-ruské vztahy. Debatu moderoval Michal Kubal.
Reakce správná, dozvuky sporné. Politici v debatě většinově ocenili české kroky v kauze Vrbětice
Události, komentáře - Česko a svět (zdroj: ČT24)
Jan Skopeček (ODS) oceňuje počáteční sjednocení české politické scény v ruské kauze. Naopak mu vadí, že se z ní především kvůli plánované cestě do Moskvy vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) stala „česká bramboračka“, což negativně vnímají v zahraničí. Společně s výroky prezidenta Miloše Zemana a ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) to podle něj nahrálo Rusku.
Ocenil podporu především od některých zemí, u starých členů EU vnímal „trošku vlažnější“ reakci. Podotkl, že třeba Německo a Francie mají silné obchodní vztahy s Ruskem: „Je to reálpolitika.“
S tím souhlasí Jiří Kobza (SPD): „Tato akce v první řadě ukázala, kdo z našich spojenců má jak velké obchodní zájmy v Rusku.“ Uvedl příklad USA a Německa a jejich postoje umožňujícího stavbu plynovodu Nord Stream 2.
Pokud by aféra způsobila, že by Česko nepostavilo nové bloky v jaderné elektrárně Dukovany, zemi by to podle něj poškodilo. Obává se, že snížení počtu diplomatů způsobí problémy podnikatelům i krajanům z obou stran. Rusko nepovažuje za nepřátelské.
Jan Farský (STAN) kauzu vnímal jako „chvilkové vzepětí suverénního státu“, po kterém následoval „klasický český chaos“. Ten podle něj způsobila změna pozice některých vrcholných politiků. To následně ovlivnilo podporu ze strany spojenců, která mohla být větší. Je nicméně rád za členství v EU a NATO a myslí si, že bez toho by Česko mohlo být vůči Rusku v podobné pozici jako Ukrajina, tedy nárazníkovým státem.
Oceňuje, že se stavy diplomatů obou stran srovnaly. Kritizoval, jak vláda žádala spojence o podporu a že prezident čekal týden s vyjádřením k případu.
Úspěch?
Pro Česko podle Ondřeje Veselého (ČSSD) kauza skončila „obrovským úspěchem“: rozprášením ruské zpravodajské buňky v Česku a srovnáním počtu diplomatů, což bylo cílem třicet let. Vadí mu proto, že je teď slyšet jen výhrady k tomu, jak se k úspěšnému cíli došlo.
Kritizoval, že ven z Česka zaznívaly i jiné než jednotné hlasy. Speciálně se pustil do článku na Seznam Zprávách, který nařkl vicepremiéra Hamáčka, že chtěl zobchodovat ututlání Vrbětic za dodávku vakcín a konání summitu Biden-Putin. Článek označil za lživý a myslí si, že prospěl Rusku.
Daniel Pawlas (KSČM) by očekával ve chvíli zveřejnění kauzy rovnou obvinění ruských agentů a formální žádost o jejich vydání. Fakt, že se tak nestalo, podle něj českou pozici znevěrohodnil. Naznačil, že oznámení kauzy bez zveřejnění důkazů mohlo být záměrem. Veřejnost má podle něj právo důkazy znát.
Nesouhlasí také s Veselým, že by výsledek byl pro Česko úspěchem. „Asi čtu jiný tisk. Podle mě byla pozice České republiky oslabena,“ prohlásil. Spojenci se podle něj za Česko postavili jen vlažně a nicotně.
Podle Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) kauza ukázala důležitost členství v EU a NATO. „Bez této opory bychom takovou pozici neměli,“ je přesvědčen. Je jen na Česku, jak ji využije. I jemu vadí roztříštěnost mezi nejvyššími ústavními činiteli. Ta podle něj přispěla k poněkud rozpačité reakci některých partnerů. Jako škodlivý vypíchl výrok o „útoku na zboží“ z úst premiéra Andreje Babiše (ANO).
Vadí mu i to, že Česko žádalo po spojencích jen verbální podporu. Pozastavil se nad tím, že žádalo i koordinaci reakce na dezinformační kampaň, a přitom se na ní podle lidoveckého politika podílel i prezident Miloš Zeman a někteří ministři.
František Kopřiva (Piráti) ocenil jednotnou pozici vlády a opozice ve vztahu k vyhošťování. Naopak kritizoval, že někteří politici hovořili o několika vyšetřovacích verzích v době, „kdy už dávno byla jen jedna“. Kritizoval také vicepremiéra Hamáčka za plán cesty do Moskvy i jeho nejasné okolnosti.
Rusko si podle něj snaží udržovat status velmoci prostředky, které nesjou slučitelné s demokracií a mezinárodním právem: „Rusku zbývá jen chrastění vojenským železem.“ EU by se proto měla více sjednotit, aby byla silnější v zahraniční politice. Česko by také mělo změnit své chování a nechodit do EU jen s nataženou rukou, ale zároveň se druhých zastat.
Výměna ministrů
Karel Schwarzenberg (TOP 09) za přínos kauzy považuje, že Česko bylo nuceno zajmout jasné stanovisko a politická scéna se musela sjednotit. Ocenil také, že museli odejít ruští „agenti“. Byla to podle něj první příležitost od rozpadu SSSR pro snížení personálních stavů ruské ambasády a Česko jí dobře využilo.
Vadí mu odvolání ministra zahraničí v krizové době: „Ten starý měl spojení se všemi spojenci, nový se musel teprve představit.“ Rusko si podle něj musí uvědomit, že situace je jiná a Česko se nevrátí do stavu uplynulých třiceti let, kdy nabízelo výjimečné postavení ruské diplomacii.
Jaroslav Bžoch (ANO) ocenil podporu od partnerů v EU a NATO. „Ukázali jsme, že jméno v EU máme a státy za námi stojí,“ řekl. Vláda, policie ani státní zastupitelství podle něj v kauze nic nezakrývají. Policie pátrání po agentech okamžitě veřejně zahájila.
Účast českého velvyslance na oslavách vítězství 9. května v Rusku považuje za správnou, byť chápe složitou symboliku ve vyhrocené chvíli. Považuje to za slušnost. „Nechováme se jako Rusko,“ řekl.