Poslanci schválili návrh pandemického zákona. Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice tak zřejmě získají pravomoci k vydávání širších opatření k omezení šíření nemoci covid-19. Po jednání zástupců vlády s opozicí se také podařilo vyřešit poslední sporný bod – způsob a výši odškodňování kvůli uzavřeným podnikům, uvedl předseda ODS Petr Fiala. Poslanci také odmítli zrušit s okamžitou platností nový nouzový stav. Skončit tak má s účinností pandemického zákona, tedy nejpozději 27. února, odhlasovali.
Zákon se bude vztahovat jen na epidemii covidu-19. Ministerstvo zdravotnictví nebo hygienické stanice budou moci nad rámec oprávnění ze zákona o ochraně veřejného zdraví omezit celostátně nebo regionálně například veřejnou dopravu, obchody, holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry a podobné služby, bazény a koupaliště, soukromé a veřejné akce i vysoké školy.
Budou moci nařídit používání ochranných prostředků a vydat příkaz k testování zaměstnanců na covid-19. Na návrh poslance ANO a moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka vložila sněmovna do zákona úpravu role hejtmanů a pražského primátora jako orgánů krizového řízení v regionech.
Ministerstvo zdravotnictví bude moci žádat v souvislosti s epidemií covidu-19 o pomoc složky Integrovaného záchranného systému. Vláda bude moci rozhodnout o využití armády.
Novelu poslanci schválili zrychleně ve stavu legislativní nouze. K vyhlášení opatření nebude nutný nouzový stav. Předlohu, jejíž stěžejní část má být účinná do konce února příštího roku, nyní posoudí Senát.
Opozice do návrhu zákona prosadila například parlamentní kontrolu, pravidla soudního přezkumu mimořádných opatření k omezení šíření epidemie koronaviru a také odškodnění podnikatelů nebo firem.
Sněmovna předlohu schválila hlasy 132 ze 167 přítomných poslanců. Podpořili ji poslanci vládních ANO a ČSSD a opozičních ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti hlasovali zákonodárci SPD a nezařazení. Komunisté byli proti, nebo se hlasování zdrželi.
Potřebu zákona zdůrazňovali hejtmani i část poslanců
Že dosud nebyl schválen pandemický zákon, který by měl vymezit pravomoci orgánů veřejné správy v době pandemie, vyčítali v minulém týdnu vládě opoziční poslanci, kteří nenechali sněmovnou projít prodloužení nouzového stavu, i hejtmani, na jejichž žádost nakonec vyhlásila vláda nový nouzový stav. Předlohu by nyní mohl urychleně projednat i Senát.
„Předpokládáme, že pokud všechno půjde dobře, tak pandemický zákon by mohl být účinný někdy příští pátek, to znamená, že by vyšel ve sbírce zákonů,“ uvedl Petr Fiala.
Jednat o pandemickém zákonu začali poslanci naplno po množství přestávek a jednání o změnách v pořadu schůze až kolem poledne. Po hlasování o programu vystoupil poslanec Lubomír Volný, který neměl roušku. Po tříminutové přestávce na dezinfekci řečnického pultíku navrhl Jakub Michálek (Piráti) změnu zasedacího pořádku tak, že by Volný bez roušky seděl a hlasoval z galerie pro diváky. Proti tomu se Volný ohradil a žádal, aby sněmovna zavedla povinné testování poslanců na koronavirus.
Podnikatelé dostanou náhrady za škody způsobené opatřeními
Na podobě pandemického zákona se dopoledne dohodla vláda s většinou opozičních stran. Po předchozích jednáních měla opozice výhrady ke kompenzacím pro podnikatele či živnostníky, kteří budou muset z vůle vlády zavřít. Petr Fiala po pondělním jednání uvedl, že se podařilo i tuto otázku vyřešit. Součástí návrhu zákona bude i řešení náhrady ušlého zisku, což původně premiér Andrej Babiš (ANO) odmítal.
Stát bude podle návrhu zákona nově povinen nahradit právnickým a fyzickým osobám skutečnou škodu, která vznikne při pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními. Za škodu se nebudou považovat náklady na ochranné prostředky. Poškození budou uplatňovat nárok u ministerstva financí a budou jej muset prokázat. Od náhrady se mají odečítat státní podpory ke zmírnění dopadů epidemie nebo restrikcí, spory bude rozhodovat soud.
Podle Babiše bude nárok na náhradu škody podle pandemického zákona od 1. března do konce účinnosti předpisu. Žádosti bude vyřizovat ministerstvo financí. „Má šest měsíců na vyjádření,“ upřesnil premiér.
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše bylo také nutné nastavit rozumně hladinu pokut a trestů za porušování protikoronavirových opatření. Vládě zákonem vznikne i povinnost pravidelného informování sněmovny o uplatňování opatření. Vláda zároveň bude muset opatření řádně zdůvodňovat.
Stoprocentní shoda na pandemickém zákonu ve sněmovně ale nepanovala. Podle Tomia Okamury (SPD) v důsledku zavede nový zákon jen jinak pojmenovaný nouzový stav s plošnými opatřeními. „Tento pandemický zákon je obcházení parlamentní demokracie,“ řekl předseda poslanců SPD Radim Fiala.
Na stav pandemické nouze bude dohlížet sněmovna, na opatření soudy
Pandemický zákon má v prvé řadě dát ministerstvu zdravotnictví větší pravomoci pro vyhlašování opatření proti šíření nákazy, než mu dává zákon o ochraně veřejného zdraví. Předpokladem pro zavádění opatření bude vyhlášení pandemické pohotovosti, vláda souhlasila s opoziční žádostí, aby jej vyhlašovala sněmovna, která by také měla pravomoc zrušit jej.
Za porušení opatření zákon stanoví pokuty. Například za nenošení roušek nebo respirátorů bude lidem hrozit postih až 30 tisíc korun. Nejzávaznější porušení budou moci úřady trestat až třímilionovou pokutou.
Mimořádná opatření budou vyžadovat souhlas vlády, budou muset být zdůvodněna z hlediska epidemické situace i rizik. Každé dva týdny se bude přezkoumávat potřebnost restrikcí, vláda o nich ve stejném intervalu musí informovat sněmovnu. Návrhy na zrušení ministerského mimořádného opatření se bude zabývat Nejvyšší správní soud, opatření hygienických stanic budou moci lidé napadnout u krajských soudů.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že na krajské úrovni by opatření vyhlašovaly hygienické stanice, pokud by bylo potřeba zavést opatření pro více krajů či na celostátní úrovni, zavedlo by je ministerstvo zdravotnictví.
Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka je dohoda na pandemickém zákonu posunem, aby se Česko dostalo z nouzového stavu k normálnějšímu životu. „Ministr zdravotnictví se skutečně nestane diktátorem,“ zdůraznil Michálek.
Výhrady v obecné rozpravě přednášeli především poslanci SPD. Jiří Kobza řekl, že mu návrh připomíná vývoj ve Francii, kde se podle něj „z mimořádného stavu stal normální stav“. „Návrh má našlápnuto stejný směrem, to je něco, s čím se nemohu ztotožnit,“ poznamenal. K nim se připojil nezařazený Lubomír Volný, ale i komunistický poslanec Leo Luzar, podle kterého je zákon připravený horkou jehlou a je neobhajitelný před občany.
Souhlas ODS či STAN vláda potřebovala, aby stihla pandemický zákon prosadit co nejrychleji, a to nejenom v Poslanecké sněmovně, nýbrž i v Senátu, kterému dominují tyto dvě strany. Nouzový stav, který by měla pandemická pohotovost definovaná pandemickým zákonem nahradit, je nyní vyhlášen do 28. února a vláda již nedokázala v Poslanecké sněmovně najít potřebný počet hlasů k jeho prodloužení.
Sněmovna odmítla okamžitě zrušit nový nouzový stav
Poslanci na čtvrtečním zasedání odmítli zrušit s okamžitou platností nový nouzový stav, jak jej vyhlásila vláda v neděli na žádost hejtmanů na dva týdny. Má skončit podle schváleného usnesení k účinnosti pandemického zákona, nejpozději v sobotu 27. února.
Pro okamžité zrušení nouzového stavu vyhlášeného kvůli korovavirové krizi, jak prosazovalo opoziční hnutí SPD, hlasovalo 31 ze 153 přítomných poslanců. Navázání konce stavu nouze na účinnost pandemického zákona s omezujícím konkrétním datem prosadila opoziční ODS. Pro návrh zvedlo ruku 126 ze 150 poslanců, podporu získal i mezi zákonodárci vládního hnutí ANO.
Nedělní krok vlády budí pochyby z hlediska ústavnosti, když sněmovna předtím odmítla prodloužit původní nouzový stav. Vláda v neděli schválila nový do neděle 28. února. „Měla být nalezena jiná cesta, vláda měla ustoupit dříve. Protože to, co nyní vidíme v pandemickém zákoně, to bylo to, co vlastně žádaly opoziční síly,“ okomentoval Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Univerzity Karlovy ve čtvrteční Devadesátce.
Také podle advokáta z Havel & Partners Roberta Nerudy je pandemický zákon důležitým krokem vpřed. „To, co bylo vyčítáno nouzovému stavu a proč se říkalo, že nouzový stav se nehodí na řízení takto dlouhé události jako je pandemie covidu-19, je absence nějaké průběžné parlamentní kontroly. Ten pandemický zákon toto zavádí,“ řekl.
Zároveň potvrdil to, že zákon nepočítá s omezením pohybu obyvatel. „Je potřeba vidět, že je to opravdu ultimátní zásah do základních lidských práv a svobod, a to si myslím, že správně náleží pouze nouzovému stavu,“ uvedl Neruda.
Preuss ale upozornil na to, že výrazná omezení lze nalézt i v jiných úpravách. „Možnost omezení pohybu najdeme třeba i ve stavu takzvaného nebezpečí, který může vyhlásit i hejtman bez nějaké parlamentní kontroly. A jak správně upozorňují někteří moji kolegové, tak zásahy do omezení podnikání mohou být vlastně zásadnějším zásahem do základních práv než třeba omezení nočního vycházení,“ podotkl.
Sněmovna schválila navýšení schodku rozpočtu
Sněmovna se zabývala také vládním návrhem na navýšení schodku letošního státního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun. Ten schválila ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze.
Důvodem navýšení je primárně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Pro navýšení schodku hlasovalo 93 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Podporu vládnímu návrhu oznámil těsně před hlasováním předseda KSČM Vojtěch Filip.
Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na tisíc korun
Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost byla omezena vládními opatřeními proti epidemii koronaviru, se nově zdvojnásobí na tisíc korun denně, odhlasovali poslanci v rámci nového vládního systému kompenzací. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav a na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Předlohu příští týden posoudí Senát.
Opozici se nepodařilo zmírnit podmínky pro nárok na příspěvek. Piráti, ODS, STAN, TOP 09 navrhovali snížit limit pro propad tržeb na 30 až 40 procent. Piráti podobně jako KDU-ČSL požadovali, aby zákon garantoval dosavadní příspěvek 500 korun denně pro ty, kteří novým podmínkám nevyhoví. TOP 09 podle očekávání neprosadila návrh, aby byly podnikatelům navíc odpuštěny odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.
Nový kompenzační bonus bude technicky opět vratkou daně z příjmů ze závislé činnosti. Ministerstvo financí odhaduje, že dopad nového bonusu na veřejné finance bude za únor a březen 19,4 miliardy korun, z toho 18 miliard na státní rozpočet, 1,1 miliardy na rozpočty obcí a 0,4 miliardy korun na rozpočty krajů. Většímu dopadu na rozpočty obcí a krajů v zákoně brání příspěvek odpovídající 80 procentům reálného propadu inkasa. Piráti a STAN navrhovali propad hradit v plné výši.
