Ve čtvrtek přibylo v Česku 8916 potvrzených případů nákazy koronavirem. Je to o šest set méně než ve středu, ale o osm set víc než před týdnem. Počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 proti středě mírně klesl na 5771 pacientů, ve vážném stavu je 1075 z nich. Zdravotníci dosud aplikovali přes 421 tisíc dávek vakcíny. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. Druhou dávku očkování dostal v pátek prezident Miloš Zeman.
Ve čtvrtek testy zjistily téměř devět tisíc dalších případů nákazy. Očkuje se už i vakcínou AstraZeneca
Údaj o počtu hospitalizovaných je jedním z nejsledovanějších v posledních týdnech kvůli napjaté kapacitě nemocnic. Před týdnem bylo v nemocnicích s nemocí covid-19 zhruba o 200 lidí více než nyní. Pacientů v těžkém stavu naopak za týden 50 přibylo. Ministerstvo zdravotnictví ovšem údaje zpětně upravuje.
Statistiky navíc nezahrnují pacienty, kteří po deseti dnech nevykazují příznaky koronaviru, v nemocnicích přitom dál zůstávají. Podle ministerstva jsou tak nemocnice na hraně svých kapacit a vláda se kvůli tomu zatím nechystá zmírňovat opatření proti šíření nákazy. Kvůli nedělnímu konci nouzového stavu bude také muset stanovit, jak v boji s koronavirem postupovat dál.
Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý, který má v době epidemie na starosti řízení kapacit nemocnic, v pátek informoval, že Česko začne oslovovat okolní státy s žádostí o pomoc s pacienty s covidem-19 při zaplnění 90 procent celkové rezervy lůžek. O podmínkách jedná se zdravotními pojišťovnami. Nyní je podle informací na webu ministerstva volných 16 procent lůžek na jednotkách intenzivní péče a 26 procent standardních lůžek.
„Aktuální predikce vývoje nákazy s ohledem na ukončení nouzového stavu zahrnují jako jednu z možných variant nárůst počtu hospitalizovaných pacientů v průběhu čtyř týdnů až o 40 procent,“ uvedl Černý. Podle něj je pro zajištění potřebného množství lůžek možné dál omezit péči, kterou lze odložit, a poskytovat ji jen pro akutní stavy s ohrožením života.
Index protiepidemického systému (PES), který ukazuje vývoj epidemie koronaviru v Česku, zůstává šestý den na 71 bodech. Průměrný počet nakažených za dva týdny dál roste, k růstu se vrátil i počet nákaz mezi seniory. Reprodukční číslo ale zůstává na 1,04. Nad hodnotou jedna, která poukazuje na zrychlování epidemie, se číslo pohybuje až na jednu výjimku od začátku února.
Za uplynulých 14 dnů připadá v Česku na 100 tisíc obyvatel v průměru 946 případů nákazy. Na nárůst počtu bodů v celkovém hodnocení bude mít vliv až překonání 960 případů. Průměr roste od 3. února, ve čtvrtek ministerstvo data revidovalo.
Na hodnotu indexu má vliv také čtrnáctidenní průměr pozitivně testovaných mezi seniory i podíl hospitalizovaných, u nichž byla nákaza zjištěna až v nemocnici. Počet nákaz mezi seniory stoupl na 743 případů za poslední dva týdny v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, podobnou hodnotu měl ve středu.
Podíl hospitalizovaných, u kterých se nákaza zjistila až v nemocnici, nepatrně klesl na 45,68 procenta. Nad 45 procenty má ukazatel maximální bodové hodnocení, od jeho lednového zavedení se na nižší body nedostal.
Index PES od poloviny ledna odpovídá čtvrtému stupni opatření proti šíření nákazy. V zemi ale nadále platí nejpřísnější pátý stupeň, změna se kvůli naplněnosti nemocnic nechystá. Ministr zdravotnictví Blatný předminulý týden řekl, že index PES už nemá pro určování opatření význam.
Od loňského března, kdy epidemie koronaviru v Česku propukla, se prokazatelně nakazilo 1 073 966 lidí. Téměř 956 tisíc se vyléčilo. Aktuálně je v zemi přes 100 tisíc nakažených, většina má mírný průběh. V souvislosti s nákazou zemřelo 17 902 lidí. Počty úmrtí s covidem v tomto roce denně překračují stovku, méně jich bylo naposledy 20. prosince. Na středu zatím připadá 110 obětí, na čtvrtek pak 59, ale tyto údaje obvykle při dalších aktualizacích rostou.
Kvůli rychlému šíření nemoci jsou od pátku uzavřeny okresy Cheb, Sokolov a Trutnov. Ty jsou nejpostiženější v zemi. V uplynulých sedmi dnech tam počet nakažených na 100 tisíc obyvatel přesáhl 1100 případů. Lidé nemohou nově až na výjimky okresy opustit, obyvatelé jiných regionů tam nemohou vstoupit. Výjimky platí pro školáky nebo lidi, kteří dojíždějí do práce, na úřad či za lékařem.
Prezident Zeman dostal druhou dávku vakcíny
Zdravotníci lidem dosud aplikovali přes 421 tisíc dávek očkování, ve čtvrtek poprvé vykázali 175 dávek vakcíny AstraZeneca. První várku 2400 vakcín AstraZeneca přijala v pátek Fakultní nemocnice Brno. Dostanou ji mobilní týmy v Brně a na Břeclavsku k očkování imobilních lidí.
Druhou dávku vakcíny Pfizer/BioNTech dostal v pátek v Ústřední vojenské nemocnici v Praze prezident Miloš Zeman. Na Twitteru to oznámil jeho mluvčí. První dávku lékaři prezidentovi aplikovali 20. ledna. Druhá se podle instrukcí firmy podává po 21 až 28 dnech, 21 dnů od prvního očkování Zemanovi uplynulo v úterý. V pátek by měl Zeman v nemocnici zůstat jen nezbytně nutnou dobu, večer ho čeká jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Prezident si chtěl původně počkat na jednodávkovou vakcínu, nakonec se ale rozhodl pro očkování už nyní. Podle prezidentova mluvčího neměl po prvním očkování žádné obtíže.
Školy zůstanou zavřené i bez nouzového stavu
Školy budou i po skončení nouzového stavu fungovat ve stejném režimu jako dosud, uvedl v pátek ráno na Twitteru ministr školství Robert Plaga (ANO). Stav nouze končí tuto neděli, poslanci odmítli návrh vlády na prodloužení tohoto mimořádného právního režimu o další měsíc. Kvůli epidemii koronaviru jsou nyní otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol. Ostatní žáci mají výuku na dálku.
Ministerstvo školství už dříve uvedlo, že pokud by poslanci dále nouzový stav neprodloužili, mohly by školy zůstat zavřené podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Dalším postupem poté, co poslanci ve čtvrtek odmítli prodloužit nouzový stav, se bude zabývat vláda. Mohla by některá opatření proti šíření koronaviru převést právě pod zákon o ochraně veřejného zdraví nebo vyhlásit nový nouzový stav, což ale někteří právníci označují za obcházení ústavy. Podle Babiše by bylo jediným řešením, aby o vyhlážení nouzového stavu kabinet požádali hejtmani.
Chorvatsko a Madeira budou od pondělí v nejrizikovější kategorii
Ministerstvo zdravotnictví v pátek zveřejnilo aktualizovanou cestovatelskou mapu. Do velmi rizikových území budou nově od pondělí patřit Chorvatsko a portugalská Madeira, zpřísní se tak podmínky při cestování.
Při návratu ze zemí s velmi vysokým rizikem, značených tmavě červenou barvou, je povinný test před cestou do Česka, po příjezdu musí cestující absolvovat karanténu. Po pěti dnech si mohou udělat druhý PCR test, který v případě negativního výsledku umožní karanténu ukončit. Do této kategorie patří většina členských států Evropské unie i třetích zemí.
U červených zemí s vysokou mírou rizika je nutný kromě testu před cestou i další do pěti dnů od přicestování, a to PCR test. Do té doby musí být člověk v samoizolaci. Řadit se k nim od pondělí budou Belgie, Bulharsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Švédsko, Švýcarsko a Azorské a Kanárské ostrovy.
Pro návrat z oranžových, středně rizikových států podle cestovatelského semaforu, je povinné absolvovat antigenní nebo PCR test před cestou do České republiky. Patřit mezi ně budou Dánsko, Finsko, Norsko a Řecko.
V karanténě i po očkování
Do karantény musí podle metodického pokynu podepsaného hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou od února i lidé, kteří byli očkováni proti covidu-19. Premiér Andrej Babiš (ANO) po nákaze vedoucí úřadu vlády Tünde Barthy do karantény nenastoupil. Podle ní do karantény nemusel díky tomu, že má již obě dávky očkování a od druhé dávky má sedmidenní odstup. Situaci Bartha konzultovala s epidemiologem a premiérovým poradcem, exministrem zdravotnictví Romanem Prymulou a právě Rážovou.
Metodický pokyn vydaný 29. ledna měl sjednotit postup krajských hygienických stanic při rozhodování o dalším postupu u očkovaných. „Karanténa se u osob očkovaných proti covid-19 nařizuje. Tento postup není v souladu s postupem, který je aplikován u osob po onemocnění covid-19, kdy během 90 dnů není karanténa požadována,“ píše se v dokumentu.
Úpravy tohoto postupu jsou podle dokumentu možné až po získání dalších poznatků o riziku šíření viru očkovanými lidmi. „Případný nárůst dilematu ve vztahu k podstoupení očkování, když není u očkovaných benefit nulové karantény, nelze cestou KHS v současné době vyřešit,“ uvádí se dále v pokynu.
Upravuje také například minimálně devadesátidenní lhůtu od nákazy, kdy se nejdříve může nechat vyléčený z covidu-19 očkovat. Je ale možné očkování odložit na tři až šest měsíců od vyléčení. Dokument také nařizuje u očkovaných zaměstnanců zařízení sociální péče dál nosit v práci respirátory FFP2. Nemusí se ale dál pravidelně testovat, což je pro tyto zaměstnance povinné od prosince loňského roku.
Postupy a stanoviska v dokumentu vycházejí z doporučení České vakcinologické společnosti, České společnosti alergologie a klinické imunologie, Společnosti infekčního lékařství a Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii.
O nákaze vedoucí úřadu vlády ve čtvrtek informoval server Seznam Zprávy. Minulý pátek doprovázela Babiše na cestě do Maďarska, uvedla, že první příznaky nemoci pocítila v pondělí. U premiéra se podle médií vyskytl covid už loni v rodině. Zvolil tehdy odloučení.
Koncem prosince se šéf vlády nechal jako první v Česku očkovat, druhou dávku Babiš dostal po čtyřech týdnech, 24. ledna. Zástupci pražské i středočeské hygienické stanice uvedli, že podle nich očkovaní dál do karantény musí. Podobně měl po očkování rizikový kontakt i moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO), do karantény nastoupil.
