Britská mutace koronaviru byla v Česku potvrzena na vzorcích z Prahy, Středočeského a Královéhradeckého kraje. Na tiskové konferenci Státního zdravotního ústavu (SZÚ) to řekla vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku Helena Jiřincová. Laboratoř nyní prověřovala dvanáct vzorků s podezřením na britskou variantu viru. Tu údajně zaznamenala také Fakultní nemocnice v Brně, vzorky však ještě odeslala na potvrzení.
Mutace koronaviru se objevila v několika krajích. Nebezpečnější není, ale šíří se rychleji
Podle odborníků ze SZÚ byl zatím testován úzce zaměřený výběr vzorků, z kterého nelze vyvozovat, jak moc je britský typ viru v Česku rozšířen.
První vzorek, u kterého bylo podezření na britskou mutaci, byl podle Jiřincové z 25. prosince loňského roku z Královéhradeckého kraje. Šlo o vystopovaný kontakt člověka, který přijel z Německa a byl v kontaktu s člověkem, u kterého se tato varianta viru potvrdila. Podle Jiřincové je ale pravděpodobné, že v tomto kraji byla přítomna už dříve.
Redaktor vědecké redakce Daniel Stach k britské variantě koronaviru v Česku (zdroj: ČT24)
Jiřincová řekla, že páteřní síť laboratoří, které testují na koronavirus a které pokrývají celou zemi, má k dispozici testovací soupravu, která dokáže britskou variantu rozeznat už při prvním zkoumání.
Není pak potřeba dělat detailní rozbor, takzvanou sekvenaci, kterou nyní v SZÚ udělali. Měsíčně páteřní laboratoře vyšetří asi 200 tisíc vzorků touto testovací soupravou.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pondělí uvedl, že britská varianta není nebezpečnější, ale šíří se zhruba o 40 procent rychleji a postupně mezi těmi ostatními převládne. Podle něj může mutaci obsahovat až deset procent vzorků, které se prověřují. Vakcíny, kterými se v Česku očkuje, chrání i před tímto typem koronaviru.
Takzvaná britská mutace byla v polovině prosince zaznamenána v Anglii. Nakažlivější varianta se dosud prokázala například v Německu, na Slovensku a v Maďarsku, podezření na výskyt ohlásilo Rakousko.
Tisková konference Státního zdravotní ústavu z 19. ledna (zdroj: ČT24)
V Brně zaznamenali až 84 případů
Fakultní nemocnice v Brně v úterý uvedla, že od 25. prosince 2020 zaznamenala až 84 případů britského typu koronaviru. Podle mluvčí zdravotnického zařízení Veroniky Plaché nemusela nemocnice žádného z infikovaných hospitalizovat.
Nemocnice původně o britské mutaci nevěděla a přišla na to až zpětně. Podle zástupkyně primáře na oddělení klinické mikrobiologie a imunologie Moniky Dolejské dostala nemocnice 15. ledna ze Státního zdravotního ústavu e-mail s informací, že je nemocniční systém schopný díky určitým posunům odhalit i britský typ koronaviru.
„Nejprve jsme se podívali na testy z ledna a poté z prosince a první záchyt jsme zjistili 25. prosince. Celkem máme skoro sto případů. Denně je to pět až deset záchytů,“ řekla Dolejská. Dodala, že viry jsou proměnlivé a bylo jenom otázkou času, než se tento typ objeví i v Česku.
Nejen britská, ale i brazilská nebo jihoafrická mutace
Podle virologa Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je nejlepší cestou, jak se bránit novým mutacím viru, zpomalení epidemie rychlejším očkováním.
„Nové rychle se šířící britské, brazilské a jihoafrické mutace jsou zdrojem oprávněných obav,“ uvedl Hirsch. Britský ani jihoafrický typ koronaviru sice podle odborníků nezpůsobuje vážnější průběh nemoci, britská varianta se však šíří o 40 procent a jihoafrická o 50 procent rychleji než ta nynější. Také u brazilské mutace viru se odborníci obávají, že je výrazně nakažlivější.
„Evidence o rychlosti jejich šíření je založena na rychlosti, kterou se mění jejich zastoupení mezi sekvenovanými pacientskými vzorky. Zjistíme-li, že vedle standardních sekvencí se objeví 20 procent sekvencí nesoucích opakovaně novou mutaci a že sekvence s těmito mutacemi tvořily před měsícem jen deset procent všech sekvencí, lze uzavřít, že nová mutace se šíří dvakrát rychleji než původní virus,“ řekl.
Hirsch také uvedl, že i v budoucnu se dají očekávat další varianty koronaviru. Rychlá vakcinace podle něj výrazně sníží míru repertoáru virů, ze kterých pak nové mutace mohou vznikat.
„Jiná možnost zpomalování epidemie je založená na testování a sledování, známá pod názvem chytrá karanténa. Ta je nyní těžko realizovatelná vzhledem k vysokému výskytu infekce SARS-CoV-2, ale plně se nerozeběhla ani v létě, kdy bylo případů nákazy málo,“ poznamenal. Kombinace delšího pokračování současných opatření a postupujícího, ovšem pomalého očkování podle něj povede „zhruba k situaci, ve které jsme“.