V Praze se sešli odpůrci opatření proti koronaviru. Protestovali na náměstí Republiky i Klárově

Navzdory omezením počtu účastníků se ve středu konalo v Praze několik demonstrací mířených právě proti opatřením, která vláda přijala v rámci boje s koronavirem. Protestní shromáždění se ale obešla bez významnějších konfliktů. Pandemie ovšem v Česku nepolevuje, do středečního večera hygienici odhalili 8244 nových případů koronaviru. Stále rychle přibývá hospitalizovaných, pokračuje také strmý nárůst počtu úmrtí.

On-line přenos
Šíření koronaviru - říjen
22:48

Ve Francii se za posledních 24 hodin prokázala nákaza koronavirem u 35 641 lidí. Jedná se o pokles oproti dni předtím, kdy se infekce potvrdila u bezmála 48 tisíc osob. Počet zemřelých s covidem-19 tam vzrostl o 224 na celkových 36 788 od začátku pandemie, napsala agentura Reuters.

21:40

Ve snaze zpomalit šíření koronavirové nákazy vyhlásí Portugalsko uzávěru na většině svého území. Platit začne od středy, uvedl premiér António Costa.

20:14

Britská vláda zavede kvůli koronaviru v Anglii měsíční plošnou uzávěru. Fungovat budou jen nezbytné služby, omezeny budou i společenské kontakty.

Kritici vládních opatření proti šíření koronaviru se ve středu sešli na náměstí Republiky v Praze. Prostor po příchodu asi stovky demonstrantů ohradili policisté, kteří bránili dalším účastníkům ve vstupu na prostranství.

Platná vládní opatření proti šíření covidu-19 totiž umožňují konat demonstrace maximálně se 100 účastníky. Řada dalších lidí přihlížela opodál. Na shromáždění se přesunula i zhruba třicítka účastníků další akce, která souběžně začínala na Staroměstském náměstí.

Kabinet už dříve kvůli epidemii omezil pohyb a shromažďování lidí, uzavřel školy či restaurace a s výjimkami i obchody. Svolavatel protestu David Tesař na náměstí Republiky řekl, že účastníci nezpochybňují covid-19, ale vadí jim opatření kabinetu. „Vláda likviduje životy, naše práva a naši zem,“ řekl Tesař. Kabinet podle něj lidem a podnikatelům nepomáhá. „Sráží nás na kolena. Když jsme se po jaru zvedli, nechali nás trochu nadechnout a teď nás na kolena zase srazili,“ dodal.

Demonstrace na náměstí Republiky v Praze proti opatřením
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Policie krátce před začátkem protestu na Twitteru uvedla, že byla naplněna kapacita účastníků a další příchozí se vystavují postihu za nedodržení vládních nařízení. Pořadatelé asi po hodině vyzvali lidi, kteří zůstali za policisty, aby se na ně netlačili a odstoupili od nich. „Jinak nám to okamžitě zruší,“ prohlásil Tesař. Vyzval přítomné i k dodržování dalších opatření, například k nasazení roušek a zachování rozestupů od lidí, kteří nepatří do stejné domácnosti.

Řada lidí dorazila kvůli státnímu svátku s českými vlajkami. Na transparentech psali například „Už i viry jsou schopnější než vláda“. Pořadatel před začátkem vyzval přítomné, aby si nasadili „náhubky“, aby akce kvůli chybějícím rouškám účastníků nebyla rozpuštěna dřív, než začne. Po drobné potyčce pořadatelé vyzvali ke klidu s tím, že za ni mohou provokatéři.

Podle redaktorky ČT Izabely Niepřejové policisté při protestu zajistili demonstranta, který neuposlechl výzvu o nasazení roušky. „Jeden muž si odmítl nasadit roušku a plivl po policistech, byl následně zadržen. Na akci dochází k menším hádkám, přestože pořadatelé vyzývají k tomu, aby demonstrace byla nenásilná, bez vulgarismů a lidé zde nepili alkohol,“ řekla.

K hádkám podle ní docházelo především mezi antikonfliktním týmem a demonstranty. Antikonflitní tým některé z nich totiž vyzval k tomu, aby si nasadili roušku.

Cílem manifestace byla i oslava svátku, tvrdí pořadatel

Organizátor shromáždění David Tesař podle svých slov akci hodnotí jako uspokojivou. „Dneska se nám to velice líbilo. Byli jsme spokojeni s tím, jak pracovala policie i antikonfliktní tým. Kromě drobných výtržností se tu nestalo žádné násilí a ve spolupráci s lidmi se dařilo dodržovat i hygienické normy a nařízení,“ uvedl ve vysílání ČT.

V rozhovoru připomněl, že cílem manifestace byla, kromě kritiky opatření, zároveň i důstojná oslava svátku 28. října. „Druhým cílem bylo upozornit, že mezi lidmi existuje veliká síla a vůle, na kterou naši politici a vláda zapomínají,“ řekl Tesař.

Zprávy ve 12: Demonstrace na pražském náměstí Republiky (zdroj: ČT24)

Odpůrci vládních omezení se shromáždili i na Klárově

Do centra Prahy bylo na středu svoláno několik protestů a recesistických akcí. Od 16:00 se rovněž konal protest i na pražském Klárově, kde se shromáždili odpůrci vládních opatření.

„Lidé, kteří demonstrují na Klárově, se sem přesunuli z Letné. Měli rovněž v plánu jít ke Strakově akademii, kde chtěli předat premiérovi Andreji Babišovi své požadavky. Na protest dohlíží poměrně velké množství policistů, nicméně shromáždění je poklidné,“ popsala redaktorka ČT Kateřina Trnková.

Účastníci demonstrace podle ní zároveň mnohdy nedodržovali rozestupy a někteří z nich na sobě neměli roušku. Dav protestujících se držel v okolí pódia, ze kterého mluvil řečník. Bylo slyšet pískání, potlesk i nesouhlasné pískání, řekla Trnková.

Pořadatel akce na Klárově Jiří Černohorský vyzýval policii, aby zasáhla proti těm, kteří podle něj jeho demonstraci u pomníku druhého odboje narušovali. Ve svém téměř hodinu trvajícím projevu kritizoval politiky, zejména premiéra Babiše. Epidemii koronaviru označil za „mediální šílenství, kterým nás chtějí ovládat“. Vládní opatření pak kritizoval jako omezování ústavou daných svobod.

Podle policejního mluvčího Jana Daňka se dříve odpoledne sešlo na Letenské pláni asi 150 lidí. Protest však na tomto místě ohlášen nebyl a lidé se následně rozešli. „Policie zajistila dva lidi pro přestupkové jednání,“ dodal Daněk. Většina lidí se podle něj z Letné přesunula na shromáždění na Klárov.

Podle opatření z 22. října se může pokojného shromáždění účastnit maximálně sto účastníků, a to ve skupinách po 20 lidech. Demonstranti musí zachovávat rozestupy mezi skupinami a všichni musí mít roušky. Poslední protest v Praze, který se uskutečnil 18. října na Staroměstském náměstí, skončil násilně. Část demonstrantů se po oficiálním konci akce střetla s policií.

V Česku během středy přibylo přes osm tisíc nakažených

Hospitalizovaných s nákazou v tuzemsku nadále přibývá. Jejich počet se za posledních 24 hodin zvýšil o 433 na 6624, pacientů ve vážném stavu přibylo o 69 na 962. Pokračuje také strmý nárůst počtu úmrtí, od ranní statistiky stoupl o 83 na 2630 zemřelých.

Do středečního večera hygienici rovněž odhalili 8244 nových případů koronaviru, což patří k nejvyšším číslům za tuto část dne. Počet nemocných se blíží ke 178 tisícům. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví

V úterý počet potvrzených nákaz stoupl o 15 663, což bylo zhruba o 400 víc než dosavadní denní rekord z minulého pátku. Podíl případů koronaviru mezi testovanými v úterý vystoupal na nový rekord 34,4 procenta.

Údaj naznačuje, že v populaci je mnohem víc infikovaných, než se podaří odhalit. Testů bylo v úterý po čtyřech dnech opět víc než 45 tisíc, podobně jako ve třech všedních dnech minulého týdne, ze kterého pochází i maximum 46 390 testů zaznamenané ve čtvrtek. 

Rostoucí počty hospitalizovaných s covidem-19 ohrožují kapacitu zdravotnického systému. 

Počet potvrzených případů covidu-19
Zdroj: ČT24

Úterní nárůst nakažených není špatná zpráva, míní Hamáček

„Těch 15 tisíc není úplně špatná zpráva, jakkoliv to je rekord,“ řekl Hamáček v Českém rozhlasu Radiožurnálu v reakci na úterní počet nově zjištěných případů. Virus má podle něj svou setrvačnost, a pokud se denní přírůstky podaří stabilizovat v průměru na 14 tisících až 19 tisících případech, mohly by po polovině listopadu začít klesat. Odkázal na modely, které má k dispozici vláda.

„Musíme vydržet ještě nějakých 14 dní a musíme být připraveni, že ještě budou padat rekordní čísla,“ podotkl.

S hodnocením, zda epidemie brzdí, by Hamáček počkal do konce tohoto týdne. Pokud by to tak bylo, vláda už by podle něj opatření masivně zpřísňovat nemusela. „Pokud by se ukázalo, že to nefunguje, že by tady bylo v pátek 25 tisíc případů, tak by to bylo na vážné zamyšlení,“ dodal. Bez zbrzdění bude nutné opatření přehodnotit, vláda by musela začít vypínat některé sektory ekonomiky, jako tomu bylo v Izraeli, uvedl.

Poslední zveřejněné modely pracují s daty do 24. října. Uvažované počty kolem 20 tisíc pozitivně testovaných v polovině listopadu odpovídají reprodukčnímu číslu zhruba 1,1. Tento údaj uvádí průměrný počet dalších osob, které se nakazí od jednoho pozitivně testovaného. V současné době je asi 1,36. Výraznější zmírnění přísných opatření se dá podle končícího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) očekávat při jeho poklesu pod 0,8 nebo 1000 nových případů za den.

Prymula i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek upozorňují na limity modelování podle počtu pozitivně testovaných kvůli vysokému záchytu pozitivních testů ze všech provedených. Prymula uvedl, že reálné počty mohou být i násobně vyšší. V pondělí odhadl počet aktuálně nakažených až k půl milionu. 

Česko přistoupilo k dalším opatřením

Ministr zdravotnictví Prymula o víkendu uvedl, že bude potřeba dále zpřísnit opatření proti koronaviru, pokud úterní denní přírůstek nakažených neklesne proti číslům ze čtvrtku a pátku minulého týdne. To se nestalo, vláda ale omezení přitvrdila už na svém pondělním jednání.

Od středy tak lidé nesmějí vycházet před 04:59 a po 21:00. Povolené jsou v tuto dobu jen cesty za prací, neodkladné cesty kvůli ochraně života, zdraví a majetku nebo venčení psa v blízkosti bydliště. Obchody se základními potřebami, které vláda nechala otevřené, musejí nově až na výjimky zavřít mezi 20:00 a 05:00 a v neděli na celý den. Omezené jsou farmářské trhy. Úřady i firmy mají nařídit práci z domova, pokud je to možné.

V úterý se kabinet rozhodl požádat poslance o prodloužení nouzového stavu o měsíc do 3. prosince. Cílem je mimo jiné to, aby současná vládní protiepidemická opatření mohla platit i nadále.

Saské ministryni se nelíbí Češi přijíždějící na nákupy

Saská ministryně zdravotnictví Petra Köppingová by kvůli nepříznivé koronavirové situaci chtěla zpřísnit podmínky přeshraničního styku s Českou republikou. „Mým doporučením je vzhledem k epidemické situaci omezit malý pohraniční styk, tedy tankování a nakupování,“ navrhuje.

Zda k takovému rozhodnutí saská vláda přikročí, není jisté. „Vláda (Saska) nechce v zájmu našeho hospodářství a volného pohybu pracovních sil žádnou novou uzavírku hranic s Českem a Polskem,“ uvedl mluvčí saské vlády Ralph Schreiber.

Německo sice Českou republiku považuje za epidemicky rizikovou oblast a překračování hranic podmiňuje karanténou a následnými negativními testy, Sasko ale díky vysoké míře autonomie k tomuto celoněmeckému opatření přijalo výjimky. Do Saska je tak z Česka možné vstoupit na 24 hodin, Němci pak mohou v Česku zůstat až 48 hodin.

Právě díky této výjimce nyní Češi do Saska častěji jezdí za nákupy či sportem, neboť kvůli koronaviru byla v Česku omezena řada provozů. Na to podle diskuzí na sociálních sítích stále více upozorňují nespokojení Sasové, kterým se nelíbí nákupní a turistické výlety Čechů do jejich země.

Poukazují také na to, že opatření mezi Českem a Saskem jsou nevyvážená, neboť Česko upravilo podmínky vstupu ze zahraničí, kdy od 22. října prakticky zakázalo turistické cesty do země, ale Češi dál do Saska jezdí.

Čaputová nevnímá vývoj v Česku jako odstrašující případ

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v rozhovoru na stanici CNN Prima News řekla, že nechápe Česko jako odstrašující případ v tom, jak by se mohla vyvinout pandemie covidu-19 na Slovensku.

„Takto to nepojmenovávám. Pozorně sleduji vývoj v Česku a musím říct, že situace je opravdu vážná. První mě ale nenapadne odstrašující příklad, ale velká míra soucitu a empatie k lidem, kterých se to týká,“ uvedla. Vlády na obou stranách hranic podle ní musí být mimořádně pozorné a dělat vše, co umí, aby bránily riziku šíření epidemie nebo alespoň snižovaly její dopady.

Za oprávněnou považuje úvahu o využívání rychlotestů na hranicích s Českem. „Co je na místě, a mohu se opřít o konzultace s odborníky, je kontrola na hranicích. Možnost využití rychlotestů při vstupu do země, to považuji za legitimní úvahu,“ dodala.

Za velké téma pandemie považuje komunikaci představitelů státu směrem k veřejnosti. „Musí splňovat vysoké standardy krizové komunikace, součástí je i pravdivé pojmenovávání hrozeb,“ uvedla. Politici podle ní nesmí situaci přikrášlovat, ale ani nestrašit nad potřebnou míru. „Znamená to věcnou a pravdivou komunikaci, v rámci toho lze poukázat i na nepříznivý vývoj v jiných zemích, aby lidé, kteří podléhají různým dezinformacím, viděli, že situace je vážná,“ podotkla.