Děti se v pondělí do škol nevrátí, řekl Prymula. Kdy to bude možné, rozhodnou páteční čísla

Školy zůstanou po neděli zavřené. Řekl to ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). O potřebě rozhodnout o případném obnovení prezenční výuky alespoň na základních školách hovořil před úterním jednáním kabinetu ministr školství Robert Plaga (za ANO), Prymula původně chtěl s rozhodnutím počkat do pátku. V pátek by mělo být jasné, kdy se školy otevřou.

„Protože nechci čekat do pátku, kdy budeme mít data, která potvrdí nebo vyvrátí, že jsme na  sestupné trajektorii (…), tak říkám, že 2. (listopadu) se děti do škol nevrátí,“ řekl po jednání vlády Roman Prymula.

Do škol se zatím nevrátí ani žáci prvního stupně základních škol. „Pokles ještě nenastal. Potřebujeme čísla, která ukážou, že tento týden bude lepší než předchozí,“ zdůvodnil Prymula.

Aby rozhodnutí ohledně příštího týdne padlo dříve než v pátek, žádal ministr školství Robert Plaga. Nebylo podle něj na co čekat. „Školy, rodiče i děti potřebují vědět, jak to bude,“ zdůraznil.

O návratu rozhodne vláda v pátek

Po prohlášení ministra Prymuly je jasné, že po podzimních prázdninách budou školy pokračovat v distanční výuce, není ale jasné jak dlouho. Toto rozhodnutí skutečně padne až v pátek, shodli se Prymula s Plagou. Podle ministra zdravotnictví je potřeba vyhodnotit epidemická data z tohoto týdne.

Ministr Prymula původně prohlašoval návrat prvního stupně 2. listopadu za zcela jistý, později ale začal připouštět, že se bude soustředit hlavně na návrat žáků prvních a druhých tříd. Ministr Plaga hovořil o tom, že by distanční výuka na prvním stupni pokračovala i v listopadu, jako o hypotetické možnosti, domníval se, že v tom případě by v Česku byl vyhlášen lockdown.

Opatření, která za lockdown lze označit, ovšem v Česku platí – od středy se nebude smět ven v noci, přes den je povoleno chodit jen do práce, na nákup a na vycházky, případně k lékaři. 

Starší žáci se vrátí až v lednu, obávají se ředitelé

Požadavek, aby vláda co nejdříve řekla, jak bude v příštím týdnu probíhat výuka, zazněl před jednáním vlády nejen od Roberta Plagy, ale i od opozičních politiků a také od školských asociací. Podle nich kabinet nechával školy i rodiče v nejistotě. Že by se po příštím víkendu začala obnovovat prezenční výuka, přitom ani ředitelé škol neočekávali.

„V této situaci by bylo absurdní, kdyby se otevíraly školy,“ poznamenal předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.

Nyní již odložený návrat do škol 2. listopadu se měl týkat především žáků prvního stupně základních škol. 

Že by se v nejbližší době do škol vrátili i starší žáci a studenti, neočekávají ani ředitelé. Podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové budou středoškoláci rádi, když se vrátí do školy v lednu.

Dlouhé trvání distanční výuky ostatně vyplývá i z vyjádření ministra vnitra a předsedy Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka. Ten uvedl, že školy zůstanou zavřené „ještě několik týdnů“. Na Twitteru tak reagoval na příspěvek předsedy sněmovního podvýboru pro kulturu Martina Baxy (ODS). Ten chtěl, aby od vlády jasně zaznělo, že „školy budou třeba ještě x týdnů zavřené“.

Podle nařízení vlády přešly všechny školy s výjimkou mateřských a speciálních 14. října na distanční výuku. V tomto týdnu mají školy prodloužené podzimní prázdniny. Školy v Česku jsou letos kvůli pandemii plošně uzavřené již podruhé. Poprvé o tom vláda rozhodla 11. března, část žáků se do lavic vrátila v průběhu května a června, část až v září.

Do nového školního roku stát vstupoval s tím, že se školy budou zavírat nanejvýš lokálně podle situace v jednotlivých regionech a podílu nakažených v jednotlivých školách. Ministr Prymula ale po rozhodnutí o plošném uzavření škol argumentoval tím, že se právě ony staly jedním z míst, kde se koronavirus šířil nejrychleji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 36 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 41 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...