Slovensko výrazně omezí volný pohyb lidí. Bavorsko uhradí povinné testy pro pendlery

Slovensko kvůli šíření koronaviru výrazně omezí volný pohyb lidí, až na výjimky prakticky zavede zákaz vycházení. Oznámil to premiér Igor Matovič (OĽaNO). Ještě přísnější pravidla budou platit pro čtyři nejpostiženější regiony na severu a východě země. Opatření zpřísňují i další země. Bavorsko uhradí povinné testy pro pendlery. Itálie či Francie hlásí dosud nejvyšší přírůstky nakažených.

Zákaz vycházení od soboty 24. října do neděle 1. listopadu bude platit pro celé Slovensko, s výjimkou cest na testování, do práce či kvůli zajištění nezbytných potřeb a pobytu v přírodě v okrese bydliště.

Ve stejném termínu bude také platit přísnější zákaz vycházení ve čtyřech nejvíce zasažených okresech (Námestovo, Tvrdošín, Dolný Kubín, Bardejov). Výjimkami budou také cesty na testování, do práce či kvůli zajištění nezbytných potřeb a pobyt v přírodě v okrese bydliště, potřebný však pro některé tyto vycházky bude v těchto oblastech negativní test na covid-19.

Na Slovensku budou dále od následujícího pondělí do pátku 27. listopadu zavřené všechny školy s výjimkou jeslí, mateřských škol a prvního stupně základních škol. V pátek také začne v nejvíce zasažených regionech první fáze plošného testování obyvatel na koronavirus, na většině území se uskuteční v příštích dvou týdnech.

V týdnu po prvním kole celostátního testování lidí na koronavirus budou moci některé ze zmíněných výjimek včetně cesty do zaměstnaní využívat pouze lidé, kteří se prokážou negativním výsledkem testu. Tato přísnější pravidla budou již v prvním týdnu zákazu vycházení platit ve zmíněných čtyřech okresech, které jsou nejvíce zasaženy koronavirovou krizí.

Po druhém plošném otestování by již ve volném pohybu neměli být omezeni ti, kdo znovu budou mít negativní test. Vláda tak chce přimět lidi, aby využili připravovaného plošného testování nebo se sami nechali otestovat.

„Očekáváme, že po dvou plošných testováních se nám podaří vývoj zvrátit,“ řekl Matovič v reakci na nyní stoupající počty nakažených na Slovensku. Stát také zvažuje, že by velkým zaměstnavatelům proplácel náklady na pravidelné testy pracovníků.

Bavorsko zaplatí povinné testy pro pendlery

V Bavorsku od pátku začne platit povinnost testování lidí, kteří do země dojíždějí za prací z rizikových oblastí, tedy i z České republiky. I když povinnost negativního testu začne platit již od pátku, pendleři budou mít na podstoupení prvního rozboru sedm dní, opakovat ho pak budou muset jednou týdně. Testy budou pro zahraniční pracovníky bezplatné, náklady bude hradit bavorská vláda.

V Německu za poslední den přibylo 11 tisíc nových případů covidu-19, tamní epidemiolog Lothar Wieler nicméně věří, že se krize dá zvládnout. „Nevíme, jak se bude epidemie dál vyvíjet. Ale v současnosti máme ještě šanci další šíření viru zpomalit. Každý k tomu může přispět,“ uvedl Wieler. „Musíme ovšem počítat s tím, že se virus bude aspoň v některých regionech dál silně šířit a že se virus dokonce může šířit nekontrolovaně,“ dodal. 

V Německu, které má 83 milionů obyvatel, se i po začátku podzimu dařilo na rozdíl od dalších západoevropských zemí držet šíření epidemie pod kontrolou. V posledních týdnech ale i tady čísla výrazně stoupají. 

Německo má kapacity i pro Čechy

Německo má v současnosti podle Wielera stále kapacity na to, aby mohlo přijmout i pacienty s covidem-19 ze zahraničí, včetně Česka nebo Polska. Podle něj se nyní Německo stará na jednotkách intenzivní péče o několik pacientů z Nizozemska, dorazily ale i žádosti o pomoc z dalších zemí. „Několik tisíc lůžek je teoreticky stále volných,“ uvedl Wieler.

Česku už před časem pomoc s péčí o pacienty s vážným průběhem covidu-19 v případě potřeby přislíbili premiéři Bavorska a Saska Markus Söder a Michael Kretschmer.

Institut Roberta Kocha opět rozšířil také seznam oblastí, které bude od soboty vzhledem k šíření koronaviru považovat za rizikové. Nově je mezi nimi celé Polsko, Švýcarsko, Británie nebo Irsko, jež s opatřeními přitvrzuje.

Francie rozšíří noční zákaz vycházení

Francie ve snaze zabránit šíření koronaviru od páteční půlnoci zvýší počet oblastí se zákazem nočního vycházení, oznámil premiér Jean Castex. Omezení se tak bude týkat celkem 46 milionů lidí, včetně těch v zámořských územích, a platit bude šest týdnů. Francie má asi 67 milionů obyvatel.

Už od minulého týdne nesmějí mezi 21:00 a 06:00 až na některé výjimky opouštět domovy obyvatelé Paříže a osmi dalších velkých měst. „Francie a Evropa zažívají druhou vlnu koronavirové epidemie. Situace je velmi vážná,“ řekl šéf francouzské vlády a varoval, že příští měsíc bude tvrdý.

Ve Francii se počet nových případů koronaviru zvýšil za poslední den o 41 622, což je nejvíce od začátku pandemie. Mrtvých s covidem-19 přibylo 162. Roste také počet lidí na jednotkách intenzivní péče, úřadům dělá starosti zejména situace v Paříži.

Největší dosavadní denní přírůstek nakažených zaznamenala i Itálie, kde za posledních 24 hodin přibylo 16 079 nakažených koronavirem. Na 136 lidí za uplynulý den s nemocí covid-19 zemřelo. Navzdory nynějším rekordním přírůstkům nakažených zatím v zemi přibývá daleko méně úmrtí než při jarní vlně, kdy za jeden den zemřelo i více než 900 lidí. 

Irsko zavedlo přísná opatření

Také v Irsku začala platit přísná opatření. Pravidla jsou podobná těm, která zhruba pět milionů obyvatel země muselo dodržovat už letos na jaře za první vlny epidemie. Omezení budou trvat šest týdnů, po čtyřech týdnech chce vláda premiéra Micheála Martina zhodnotit, jak proti šíření viru zabrala, informovala veřejnoprávní stanice RTÉ.

O půlnoci se Irsko ocitlo v páté, tedy nejvyšší kategorii restrikcí v systému vypracovaném za účelem boje s epidemií covidu-19. Po celém Irsku musejí být zavřené maloobchodní prodejny s výjimkou obchodů s potravinami, lékáren a několika dalších. Irové nemohou využívat ani některé služby včetně těch kadeřnických. Restaurace a hospody smí prodávat jídlo jen s sebou. 

Omezeny jsou také volný pohyb a shromažďování lidí. Dovolena nejsou žádná rodinná setkání v domech či zahradách, se členy jedné další domácnosti se mohou sejít Irové jen venku, a to například kvůli cvičení či jiné fyzické aktivitě. Pohybovat se ale lidé mohou – s určitými výjimkami – jen v okruhu pěti kilometrů od domova. 

Vláda vyzvala, aby lidé zůstávali co nejvíce doma. Ti, kteří mohou pracovat z domova, by měli tuto možnost využít. Premiér Martin tento týden mimo jiné řekl, že se vláda přísná opatření rozhodla přijmout nyní, aby umožnila lidem rozumným způsobem strávit Vánoce.

Zpřísňuje i Řecko či Portugalsko

Ke zpřísnění opatření sahají i další země. V řeckém hlavním městě Aténách a v dalších oblastech země bude platit noční zákaz vycházení, oznámil podle deníku Kathimerini v televizním projevu k národu premiér Kyriakos Mitsotakis. Učinil tak poté, co úřady v bezmála 11milionové zemi ohlásily rekordních 882 nakažených v posledním dnu.

Zákaz vycházení bude platit od půl dvanácté večer do páté hodiny ranní. Zaveden bude kromě Atén také v druhém největším řeckém městě Soluni a v dalších oblastech se zvýšeným rizikem nákazy. Mezi opatřeními, která vstoupí v platnost v sobotu, bude podle premiéra rovněž povinnost nosit roušku i ve venkovních prostorách.

K uzávěře oblastí na severu země kvůli nepříznivému vývoji epidemie přistoupilo také Portugalsko, uvedla agentura Reuters. Na 161 tisíc obyvatel v okresech Felgueiras, Lousada a Pacos de Ferreira bude od pátku moci opustit domov pouze za účelem cesty do práce, školy nebo na nákup jídla a léků.

Desetimilionová země ohlásila minulý pátek 2608 nových případů koronavirové nákazy, nejvíce od začátku epidemie. První série zpřísněných opatření vstoupila v platnost v minulém týdnu.

Španělsko: Vláda s přehledem ustála pokus o vyslovení nedůvěry

Španělští poslanci podle očekávání neschválili návrh krajně pravicové strany Vox na vyslovení nedůvěry socialistickému premiérovi Pedru Sánchezovi. Pro hlasovalo jen 52 poslanců strany Vox, všichni ostatní poslanci včetně lidovců, největší opoziční strany, návrh odmítli.

Podle místních médií jde o nejmenší podporu takovému návrhu od konce 70. let 20. století, kdy ve Španělsku skončila diktatura. Od té doby bylo návrhů na vyslovení nedůvěry podáno pět a jen po jednom vláda padla.

Dvoudenní debatu o návrhu provázely v parlamentu ostré výpady šéfa krajní pravice Santiaga Abascala vůči koaliční vládě, kterou kritizoval za spolupráci s katalánskými separatisty a baskickými nacionalisty i za její koronavirová opatření. „Tato vláda je nejhorší za 80 let,“ prohlásil ve středu Abascal, čímž de facto označil nynější vládu i za horší, než byla diktatura Franciska Franka, který zemřel v roce 1975.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.