Návrh na zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun míří v dolní komoře ke schválení. Poslanci by o něm měli hlasovat příští týden ve středu. V úterním druhém čtení navrhli změny za více než 165 miliard korun. K předloze se sešly tři desítky návrhů úprav včetně doprovodných usnesení, která nemají za cíl přesouvat peníze.
Nad všemi pozměňovacími návrhy se ještě v pátek sejde rozpočtový výbor, aby k nim vydal svá doporučení. Výbor již dříve podpořil návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který snižuje vládní rozpočtovou rezervu o 100 miliard korun a peníze přesouvá přímo do vybraných kapitol.
„Prostředky ve výši 100,5 miliardy korun jsou navrženy přímo na konkrétní účely pro rozpočtové kapitoly, čímž se zajistí pokračování opatření přijatých vládou a parlamentem v boji proti pandemii koronaviru a podpoří se zejména investice,“ popsala Babišův návrh ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Celkové příjmy rozpočtu mají nově být 1364,8 miliardy korun a celkové výdaje 1864,8 miliardy korun. Proti původně schválenému rozpočtu se příjmy snižují o 213,3 miliardy korun a výdaje se zvyšují o 247 miliard korun.
Opozice navrhuje snížení výdajů
Někteří poslanci navrhli pouze snížení výdajů. Například Mikuláš Ferjenčík (Piráti) chce snížit vládní rozpočtovou rezervu, a tím i výdaje rozpočtu variantně o 11, 16 nebo 25 miliard.
Poslanec SPD Jan Hrnčíř navrhuje snížení výdajů mimo jiné o 20 miliard korun tím, že sníží odvody do EU. SPD chce také zrušit například inkluzi ve školství nebo nákupy zahraniční vojenské techniky. Že se k tomu vláda nemá, je podle předsedy hnutí Tomia Okamury důkaz, že „nechce udělat skutečné škrty nepotřebných výdajů, které v krizi prokazatelně nic nepřináší slušným a pracujícím lidem“.
Občanští demokraté chtějí kromě jiného vyzvat vládu k tomu, aby do konce července předložila audit výdajů státu. „Stávající výdaje spojené s provozem státu nekorespondují s možnostmi rozpočtu na straně příjmů a je potřeba identifikovat výdaje, které lze omezit,“ uvedla ODS.
Předseda klubu lidovců Jan Bartošek navrhuje připojit k novele státního rozpočtu i novelu zákona o státní sociální podpoře. V ní navrhuje vyplatit jednorázový mimořádný příspěvek na dítě 5000 korun. Celkem by si to podle něj vyžádalo 11 miliard korun z rozpočtu. Podle předsedy strany Mariana Jurečky by vláda měla s krizí bojovat „rozumnou investiční politikou“. Lidovecké požadavky ale vláda podle všeho oslyší.
„Musíme obracet každou korunu dvakrát. Že dosáhneme historicky největšího schodku, neznamená, že je peněz dost a že můžeme lítat jako večerníčci všude, kam se přijde,“ řekl místopředseda vládní ČSSD Michal Šmarda. Podpory by se podle něj mohli lidovci dočkat pouze, kdyby přišli „s rozumnými návrhy“.
Rozpaky nad výší schodku vyjádřil Kalousek i Votava
Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek varoval úž v úvodu zasedání před takovým projednáváním novely rozpočtu, kdy na rozdíl od standardního procesu sněmovna v prvním čtení nestanovila pevné příjmy, výdaje a saldo rozpočtu. Už minulý týden upozornil na to, že se může stát, že výsledný schodek tak nakonec může být i vyšší než navržených 500 miliard, pokud budou poslanci navrhovat přidání peněz na různé účely, ale neuvedou jejich zdroj.
Rozpaky nad schodkem vyjádřil i poslanec vládní ČSSD a bývalý předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava. „Zvedat ruku pro obrovský deficit 500 miliard korun nebudu opravdu snadno, nebude to s lehkým srdcem,“ řekl.
„Navrhovaný schodek rozpočtu pokládám za správný pro tuto situaci,“ řekla naopak jeho stranická kolegyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Jan Skopeček z ODS varoval, že schodek povede k enormnímu růstu zadlužení. „Prodlužením se z krize nedostaneme,“ dodal.
ODS ani TOP 09 nepředložily žádné pozměňovací návrhy, podle předsedy klubu občanských demokratů Zbyňka Stanjury i proto, že „u zákona o státním rozpočtu nesmíte měnit další zákony“.
Zdravotníci chtějí přidat, v zádech mají komunisty
Zatímco opoziční politici hovoří o snížení výdajů, znějí i požadavky na jejich další navýšení. Například zdravotnické odbory ještě budou chtít, aby jim vláda přidala – i s ohledem na klíčovou roli zdravotníků během pandemie.
„Objem peněz, jak je navržen, v žádném případě nestačí. O dofinancování budeme chtít jednat s premiérem Babišem,“ avizovala předsedyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Požadavky odborů mají i podporu komunistů, kteří se domnívají, že je potřeba do zdravotnictví přesunout více peněz. Domnívají se, že kompenzační úhradová vyhláška, která měla ve zdravotnictví vynahradit výpadek příjmů během pandemie, nepokrývá vše.
Komunisté hovoří o dvou miliardách a ministryně Schillerová připustila, že je zdravotníkům dá. „V rámci hledání podpory na výboru jsme měli s komunisty předjednanou podporu na těch dvou miliardách,“ uvedla. „Nad rámec dohody“ však podle ní již zašel další požadavek komunistů na přidání 300 milionů na regionální školství.
Ze schůze se omluvilo devět členů vlády
Ze schůze nebo její části se omluvilo šest desítek poslanců. V jednacím sále jich bylo v úvodu schůze kolem 110. Omluvenku poslalo také devět členů vlády včetně premiéra Babiše. Nad tím se pozastavil Miroslav Kalousek. Účast dvou členů vlády na projednávání novely rozpočtu označil za opovrhování sněmovnou.
Nynější předloha zvyšuje letošní schodek už potřetí. Původně činil 40 miliard korun, následně 200 miliard a aktuálně 300 miliard korun. Vláda zdůvodňuje navrhované změny rozpočtu ekonomickými dopady epidemie koronaviru.
