Stopadesátkou bez pokuty. Sněmovna schválila rychlejší dálnice

Praha – Na některých úsecích dálnic bude možné zvýšit nejvyšší povolenou rychlost až na 150 km/h. Schválila to sněmovna v novele zákona o pozemních komunikacích. Mělo by jít hlavně o nově vystavěné či zmodernizované části dálnic, které bude muset schválit ministerstvo dopravy. To se však k rychlejším dálnicím staví negativně. Také na vybraných silnicích první třídy by se mohla rychlost zvýšit z 90 na 110 km/h. Novelu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.

Zvýšení povolené rychlosti obsahuje schválený pozměňovací návrh poslance ODS Ivana Adamce. „Neznamená to automatické zvýšení, je to pouze možnost,“ zdůraznil Adamec. Zvýšení rychlosti by mělo být možné povolit pouze za dobrého počasí a nízké intenzity dopravy na úsecích s kvalitním povrchem. Signalizovat by jej měly elektronické značky. Jako příklad vhodných úseků uvedl Adamec dálnici D1 mezi Lipníkem nad Bečvou a Ostravou nebo mezi Vyškovem a Kroměříží.

Úseky, kde by se mohlo jezdit 150 km/h
Zdroj: ČT24/ČTK

Zvýšení rychlosti by vždy muselo povolit ministerstvo dopravy, které se však k návrhu staví odmítavě. Ministr Dan Ťok (nestraník za ANO) zdůraznil, že dálnice jsou projektovány na rychlost 130 km/h nebo že by bylo nutné prodloužit připojovací pruhy. „Myslím si, že nedáváme dobrý precedent. Chtěli jsme zvýšit o 20 kilometrů rychlost na komunikacích první třídy, naším záměrem nebylo zvýšit rychlost na dálnicích na 150 kilometrů a doufám, že se to ve velké míře nerozvine,“ prohlásil ministr.

Kritika z ministerstva dopravy i policejního prezidia

Zvýšit na vybraných úsecích dálnic rychlost je scestné ve chvíli, kdy se Česká republika potýká s nárůstem počtu usmrcených při dopravních nehodách. Řekl to vedoucí oddělení BESIP na ministerstvu dopravy Martin Farář. Trendem okolních zemí je podle něho naopak omezování nejvyšší povolené rychlosti. Vloni na českých silnicích zemřelo 631 lidí, meziročně o 48 více. Podle Faráře člověk ve vysoké rychlosti úplně jinak chápe vzdálenosti a má kratší reakční dobu. Problém by prý působily i kamiony, vůči nimž by se osobní vozidla pohybovala téměř dvojnásobnou rychlostí. Proti zvýšení rychlosti se vyjádřil i mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán: „Řidiči na takovou rychlost nejsou zvyklí a mohlo by tak docházet ve zvýšené míře ke kolizním situacím“.

Nahrávám video

Pro motoristy je také důležité rozdělení silnic první třídy na dvě kategorie. V úsecích, které jsou směrově oddělené, zákon krajům umožní povolit zvýšení rychlosti na 110 km/h. Do této vyšší kategorie by mělo být zařazeno asi 200 kilometrů silnic. Tam, kde mezi směrovými pruhy nejsou svodidla nebo jiný zádržný systém, bude ponechána maximální rychlost 90 km/h.

Asi nejvíc pocítí zrychlení na severozápadě Čech na silnici z Chomutova do Teplic, dále by měla zrychlit pardubicko-hradecká silnice nebo komunikace spojující Liberec s Bílým Kostelem nad Nisou. Zrychlení podpořil už dříve i ředitel dopravní policie Tomáš Lerch: „Na komunikacích, které jsou směrově oddělené a mají de facto veškeré prvky dálnice, nepovažujeme zrychlení na 110 km/h za nebezpečné.“

Silnice navržené pro zvýšení rychlosti
Zdroj: ČT24

Předloha zákona má také pomoci zlepšit ochranu silnic a usnadnit obcím nakládání s odtaženými vozidly, ke kterým se majitelé nehlásí. Nově by obce mohly prodávat odtažená vozidla, o která se v šestiměsíční lhůtě po oznámení o odtahu jejich majitelé nepřihlásí. Novela také ze zákona vypouští možnost zavést elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových, které se tak budou moci používat i po 1. lednu příštího roku. Vláda uvádí mimo jiné, že to ušetří peníze za zavedení elektronického systému.

Děti, senioři a handicapovaní nebudou muset platit za odpad

Sněmovna také schválila, že děti z dětských domovů a lidé z domovů pro zdravotně handicapované a seniory budou osvobozeni od poplatků za komunální odpad. Odpovědnost za hrazení plateb za děti nově ponesou jejich rodiče. Změny přinese novela zákona o místních poplatcích, kterou schválila vláda. Předlohu ještě posoudí Senát, který navrhoval podobnou vlastní úpravu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na letní tábory odjelo nejméně dětí za deset let. Rodiče je chtějí mít večer doma

Zájem o dětské letní tábory postupně klesá. Podle dat krajských hygienických stanic, které má ČT k dispozici, na ně letos odjelo 194 tisíc dětí, což je nejméně za posledních deset let. Podle oslovených pořadatelů i některých hygieniků konkurují klasickým táborům ty příměstské. Rodiče totiž dávají čím dál častěji přednost akcím, ze kterých se děti vrací večer domů. Nemusí pak mimo jiné řešit, že se jim večer stýská.
před 13 mminutami

VideoOperace přímo v děloze zachránila Josefovi život

Zázrak v děloze – tak matka malého Josefa popisuje operaci, díky které je dnes její syn na světě. Kvůli vážné vývojové vadě mu hrozilo, že se mu nevyvinou plíce. Lékaři z pražského Podolí proto jako první v Česku provedli zákrok přímo v děloze. Do průdušnice plodu zavedli malý balon, díky kterému se utlačované plíce mohly dál vyvíjet. V pátek se Josef se svými lékaři znovu setkal.
před 1 hhodinou

VideoZměna klimatu přispívá k usazování invazních druhů

Brzký nástup jara a dlouhá teplá léta nahrávají k usazování čím dál více invazních rostlin a živočichů u nás. „Přistěhovalci“ tak postupně vytlačují a nahrazují původní druhy a mění tuzemskou krajinu. Z jižních oblastí se do Česka stěhuje třeba šakal nebo vlha pestrá. Motýli se zase přesouvají směrem na sever, horské druhy ale už nemají kam uhýbat. A klimatická změna se dotýká i rostlin – dlouhá období horka a sucha mění podmínky, ve kterých mohou jednotlivé druhy přežít. V Česku se také objevují druhy, které původně lidé chovali jen doma, jako želva nádherná. Zaviněním člověka se do přírody dostal třeba i rak červený, jenž původní populaci likviduje.
před 11 hhodinami

Superdávku čekají další změny

Superdávku, která slučuje dávky na bydlení, živobytí a děti, čekají další změny. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je chce s opozicí dohodnout ještě během podzimu. Týkat se mají například exekucí a insolvencí, protože nárok na podporu v současné době stát odvozuje před přihlédnutím k takovým srážkám. Zatím poslední úpravy, které mají rozšířit okruh zranitelných osob, schválili senátoři v červenci. Někteří potřební dosud na superdávku nedosáhli vůbec.
před 12 hhodinami

Hasiči dohlížejí po požáru na halu v Rynholci, škoda je 400 milionů

Hasiči dál dohlížejí na halu na zpracování plastů v Rynholci na Rakovnicku, kde páteční požár způsobil škodu zhruba 400 milionů korun. Před půlnocí jej dostali pod kontrolu, ale likvidace zatím vyhlášená není. K ránu snížili poplachový stupeň na základní. V budově už od rána není materiál, jednotka záchranného útvaru hasičů, která pomáhala s vyskladněním, odjela zpět na základnu. Dohled by měl skončit v neděli ráno, kdy místo předají majiteli. Vyšetřování příčiny pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Armáda na Dnech NATO ukazuje protivzdušnou obranu či nový přepravní letoun

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku v sobotu začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Největší bezpečnostní přehlídku v Evropě navštívilo během soboty bezmála 92 tisíc lidí. Během zahájení promluvil prezident Petr Pavel, který prohlásil, že „jenom taková země, která bude vnímat svoji bezpečnost jako úkol všech, může být bezpečná a žít v míru“. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) po boku premiéra Andreje Babiše (ANO) upozornil, že bezpečnost není samozřejmost.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vesnicí roku jsou Boršice ze Zlínského kraje

Vesnicí roku 2026 se staly Boršice ze Zlínského kraje. Porotu zaujala komplexní péče o obec a její obyvatele či bohatý spolkový život. Druhé místo v celostátním finále soutěže obsadila Vraclav z Pardubického kraje a třetí jsou Všeruby z Plzeňského kraje. Výsledky organizátoři odpoledne vyhlásili v Písečné na Orlickoústecku, která zvítězila loni. Letos se přihlásilo 245 obcí, nejvíce od roku 2016.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoCíl legitimní, provedení za pět, říká k vetovanému zákonu Haas. Ožanová: Veto musíme přehlasovat

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval zákony o státních zaměstnancích a zahraniční službě. Změnám dle něj nepředcházela dostatečná odborná diskuze. Pochybnosti má ale také o souladu s ústavou, a to u části, která odjímá hlavě státu pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „Budeme muset veto pana prezidenta přehlasovat,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). Poslankyně počítá s tím, že o ústavnosti některých změn rozhodne Ústavní soud. „Státní služba a zrušení toho byrokratické molochu státní služby by byl cíl správný, legitimní, ale to legislativní provedení ze strany vládní koalice, to je jak u velké novely stavebního práva, to je za čtyři minus až za pět,“ říká místopředseda téhož výboru Karel Haas (ODS).
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.