Václav Klaus mladší, odborný expert občanské demokracie pro oblast školství, kritizoval jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Jejich testování dnes začalo na více než polovině škol a do praxe by mohly vstoupit už příští rok, podle Klausova vyjádření v Interview ČT24 tím ale stát zbavuje ředitele potřebné autonomie.
Testy z češtiny a matematiky, které pro pilotní testování dodává Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), by měly podle plánů ministerstva školství být v budoucnu součástí přijímacího řízení na obory zakončené maturitou. Původně se hovořilo o tom, že by měly platit už letos na podzim. Novela školského zákona, která momentálně prochází připomínkovým řízením, ale počítá s uzákoněním až od 1. září 2016, tedy od školního roku 2016/2017.
Z řad opozice navíc zaznívá vůči záměru ministra Marcela Chládka (ČSSD) kritika. „Máme konzervatoře, zdravotní školy, gymnázia a 'průmky' a na ně napasujeme jednotný test. Představte si děvče, které chce být zdravotní sestrou, ale v jednotných přijímačkách neudělá větný rozbor. Nechal bych na řediteli školy, jaké typy žáků chce přijímat a co u nich preferuje. Jinak je ředitel jen kašpárek,“ konstatoval ve vysílání ČT24 Václav Klaus, který má za sebou mnohaletou praxi ředitele elitního pražského gymnázia PORG. Pokud chce stát kontrolovat kvalitu absolventů základního vzdělávání, má to podle něj dělat v pátých, respektive devátých třídách, a nekomplikovat tím proces přijímání studentů na střední školy.
Ředitel Cermatu Jiří Zíka ale upozorňuje, že o kritériích pro přijetí ředitelé rozhodovat budou. „Jednotné přijímací zkoušky mají ověřit vědomosti, které by měly dát všechny školy stejně. V tomhle jednotné přijímací zkoušky nehrají roli,“ dodává. Totéž si od jednotných testů slibují například i jihlavské technické školy; očekávají zvýšení kvality základních škol. „Jednička na jedné základní škole neodpovídá jedničce na druhé, takže je to určitě správné řešení, aby bylo srovnání celoplošné,“ potvrzuje ředitel střední průmyslové školy v Jihlavě Miroslav Vítů. Pro udržení přijímacích zkoušek se vyslovil i poslanec Pavel Kováčik (KSČM), který upozorňuje například na to, že ve společnosti chybí řemeslníci. „Přijímací zkoušky lépe pomohou vybrat zaměstnání,“ uvedl. Souhlasí s ním i poslanec za ODS Bohuslav Svoboda: „Je to o tom, jak je test nastaven. Zkouška může pomoci vytipovat žáky s většími předpoklady pro studium.“
V souvislosti s přijímacími zkouškami upozornil poslanec Jiří Zlatuška (ANO) na to, že „celá idea přijímacích zkoušek může uškodit“. Důvodem je podle něj rozdílná úroveň základních škol nebo omezení systému zkoušek jako takových, které ne vždy mohou ukázat, kdo má pro studium vlohy. „Pokud použijeme centrální zkoušku, studentům uškodíme,“ shrnul Zlatuška v pořadu Události, komentáře.
Testovalo se ve všech krajích, opodál stálo Liberecko
K pilotnímu testování jednotných přijímaček se přihlásilo přibližně 650 škol ze 13 krajů. Dnes jednotné přijímačky skládali žáci devátých tříd na čtyřleté maturitní obory, zítra se testů zúčastní zájemci o víceletá gymnázia. Největší zájem o testování byl ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, Liberecký kraj se do něj naopak vůbec nezapojil. Už šestý rok totiž takovéto zkoušky na svých školách organizuje sám, pilot probíhá v režii Cermatu. Podle připravované normy by školy nicméně měly mít možnost zvolit si vlastního dodavatele testů nebo si je vytvářet samy.
Ministerstvo i někteří ředitelé škol si od nich slibují hlavně zvýšení zájmu o technické obory, kam dodnes berou skoro každého uchazeče. „Vzhledem k těmto přijímací zkouškám doufáme, že na školy našeho typu přijde více žáků,“ potvrzuje ředitel stavební průmyslovky v Ústí nad Labem Vítězslav Štefl. Na stavební a technické obory se zde totiž přihlásilo jen 29 dětí, ačkoliv škola jich je schopná přijmout třikrát víc.
Tablety do škol?
Ministr školství dnes rovněž představil plán na digitalizaci českého školství, chce, aby dítě mělo v budoucnu možnost mít všechny učebnice v tabletu – ačkoliv pediatři přílišné využívání této technologie v zájmu zdravého vývoje nedoporučují. Obdobně hovoří i Klaus, ovšem z jiné perspektivy. „Než se stát rozhoupe, vysoutěží a vybere techniku, je beznadějně zastaralá a děti už budou mít doma něco jiného. Je to dobrá pomůcka, ale kvalitu vzdělávání to výrazně nezvyšuje,“ prohlásil.
